"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Komentáře

1 yuki yuki | 26. listopadu 2018 v 17:00 | Reagovat

Kedysi som sa zakusla  do Pána prsteňov ale nejak v polovici som sekla, asi niesom na dlhé trate 😅
Naopak Hobit je jednoduché krátke rozprávkové dielo, ktoré zhltnete na jedno posedenie.Ale moc pekne a nechýba v ňom dobrodružstvo a napätie.

2 MOE MOE | E-mail | Web | 27. listopadu 2018 v 8:22 | Reagovat

Lájk!
Já jsem sám zvědav jak se to bude číst. Zatím mám za sebou Silmarillion - a je fakt, že se čtení neobešlo bez kreslení rodokmenů a psaní poznámek k jednotlivým postavám, protože s tou četností bohů/bohyň se to vážně nedalo.

3 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 27. listopadu 2018 v 11:07 | Reagovat

[1]: To úplně potvrzuje mojí domněnku :D

[2]: To věřím, podobně sem si připadala, když jsem četla Eddu a vůbec jakékoliv povídky o předcích bozích a podobně.. Navíc mají často moc podobná jména a já se v nich pak úplně ztrácím. Hobit je oproti tomuhle naprosto super c:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.