"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Temné šílenství (Wulf Dorn)

8. srpna 2018 v 19:30 | Shira Elizabeth |  Knížky
Pomalu zjišťuji, že mám sice ráda detektivní záležitosti, ale, že obvykle nejsou severské a detektivové v nich nemají hlavní roli. To a fakt, že mám ráda psychiatry je důvodem, že se Wulf dotal mezi spisovatele, který sleduju. A čekám na každou další knížku. A jelikož, je němec, nemám na výěr a musím čekat na překlady - jinak bych si totiž sotva početla.

Kytice růží bez odesílatele. Dárky před domovními dveřmi. Dopisy za stěrači...
Neznámá žena zavaluje psychiatra Jana Forstnera milostnými vyznáními. Jan se zpočátku domnívá, že jde o nevinné horování některé z jeho bývalých pacientek.
Potom ho však jistý novinář požádá o pomoc v případu psychicky narušené osoby a zanedlouho je publicista zavražděn. Jan poznává, že se dostal do hledáčku nebezpečné šílenkyně. A že jeho pronásledovatelka se nezastaví před ničím...


Dále se mohou objevit spoily


Příběh u kterého není předem ani trochu tušit, jak dopadne. To mám ráda.
Krátké kapitoly - to mám ráda taky.
Prostředí příběhu se mi líbilo - dost deště a kliniky.. A tak pdoobně.
Příběh jako takový začíná velmi zajímavě a postupně se dost proplete ačlověk pak už prostě neví. A tka to podle mě má být.
Nakonec zjistíme, že jedna z postav, která sama vypráví je vrahem - místní farář. Jenže ten to ani neví, protože má rozdvojenou osobnost.
Asi mě nakonec víc děsila představa rozdvojené osobnosti - protože ta druhá půlka se umí sama chovat a uvažovat a podobně, než vraždy jako takové.
Možná to bylo už trochu přitažený za vlasy, ale i tak se mi to líbilo.

Hodnocení: ♥♥♥♥♥

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Donyka Donyka | E-mail | Web | 13. srpna 2018 v 19:33 | Reagovat

Jak já detektivky nerada čtu, ovšem poslechnout si je? to ANO! pěkně do telefonu, sluchátka a na noční v práci luxus! 8-)

2 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 17. srpna 2018 v 19:20 | Reagovat

[1]: Už jsem nad tím trochu přemýšlela - poslouchání místo čtení, určitě by se mi u toho líp pletlo :D Na noční nechodím, takže si to můžu leda představovat a zní to docela děsivě :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama