"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Kruci.

15. listopadu 2017 v 21:06 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Potřebuju se nějak zbavit pár myšlenek. A tohle je vlastně přesně ten způsob, kterym to vždycky dělám.
Poslední dobou píšu jako prase a strašně se překlapávám. Nevim, proč.

Řikala jsem si, že vlastn ěčlověka nepotřebuju. Že je mi takhle vlastně fajn a nemám čas na jiný věci.
Člověka pořád nemám.
Jenže...
Tyhle zcela nekonkrétní představy "někoho", začali být poslední dobou víc a víc konkrétní.
Ono existuje pár lidí u kterých se dá mluvit o jisté kompatabilitě. Někdy reálné, někdy trochu míň.
Holt jsem s některými lidmi víc ve světě fantazie, než v tom skutečném.


Já nemám cíl. Nějaký ultimátní cíl. Já mám cestu. A cesty jsou moc fajn.. Chci se posouvat a někam jedou prostě... Doposunout.
Buď se můžu posouvat víc ve své teenagerské verzi, nebo v té dospěláčtější. Z jistého důvodu se prolínají, ale kvůli hlavním objektům bych řekla, že jsou nějak rozdílné.
A já nevim, kterou vybrat.
I když teď vypadá jedna trochu pravděpodobněji, obě dvě mají naprosto stejný problém.
Časoprostor.

Já sem vážně dost romantická duše. Jen to občas vidim trochu jinak.
A jo, svym způsobem i rychlá jízda, kdy chci křišet "dožeň ho, zmetka" je romantika. Ale s jinejma lidma, než by měla... Neboo??

Poslední dobou strašně lehce nalézám na lidech věci, které se mi velmi líbí. Problém je, že někdy stačí jedna a mají až moc plusů. Jako rychlost a lepíky. Protože Totoro.
Ale řekněme, že tohle byl jen příjemný večer, který mi připomněl ono scházení.

Problém je v tom, že já mám ráda lidi u sebe.

A pak taky v tom, že by to mohlo bejt vzájemný. Vlastně dost možná je. A co s tim teď?
Asi budu muset začít mluvit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Blear Spirit😈😇 Blear Spirit😈😇 | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 21:12 | Reagovat

To bude ze stresu 8-)

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 15. listopadu 2017 v 22:53 | Reagovat

Ty jsi nějaká tajemná... ;-)

3 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 16:42 | Reagovat

"Holt jsem s některými lidmi víc ve světě fantazie, než v tom skutečném" - To je moc hezká věta. :-) S těmi překlapy si nic nedělej. :D Každý děláme občas překlepy. :D Třeba to bude jen pouhá náhodná náhoda. :D :D
Hodně lidí, si myslí, že jde za svým cílem ale často je vlastní neúspěchy často odkloní natolik, že se mu vyhnou a tak si spíše svými činy tvoří vlastní cestičku. :) Je hezké, že to bereš tak, reálně, že jdeš cestou. :-) Ale osobně jdu za menšími cíli. :D Třeba si řeknu: Napíšu něco ve stylu "Zatajený obsah na Minimax.cz" a bude to klidně spojené s obrázkem s rozdílí na muj oblíbený animák Dinotrux. :-) A tak za ítm jdu a je to hezké. Když vím, že za tím jdu, tak to můžu více propracovat a více vyvynout. :D Na všem je něco zlé a dobré. :-)

Mluv. :-) Ale jestli chceš. :)

4 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 16:43 | Reagovat

[3]: Fandím ti, Shiro! ;) :-)

5 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 21:52 | Reagovat

[3]: Děkuji ^^ Ono... Mě nevadí, ale vadí mi, že jich je víc, než dřív...
Menší cíle tvoří cestu ^^
Snažím se!! Ale někdy je doslovnost moc strašidelná a náznaky nejednoznačné.. Nějak se to vyřeší :)

6 Magicmax Magicmax | E-mail | Web | 16. listopadu 2017 v 21:55 | Reagovat

[5]: :-) To zní moc dobre. :) Hlavne to: "Menší cíle tvoří cestu ^^". :-)
Mne by taky vadilo mít vice překlepů. :D No nic, zatím jdu spát. :) Tak čau.☺

7 Tabitha Tabitha | Web | 26. listopadu 2017 v 14:34 | Reagovat

V tomhle článku vidím sama sebe tak rok spítky :D Krásně popsáno, hold občas se člověk musí zastavit a uvědomit si, jestli něco vůbec může reálně fungovat. ale držím palce, ono to nějak dopadne :)

8 Natálie Natálie | Web | 26. listopadu 2017 v 18:01 | Reagovat

tak to držím palce, aby jsi ho našla.. :) najít si nějakou cestu je těžké, ale důležité.. každý jsme si tím prošli.. a ten kdo ne, je pořád bez cesty a bloudí.. chodí od ničemu k ničemu.. neboj zvládneš to :)

9 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 3. prosince 2017 v 20:38 | Reagovat

[7]: No popravdě to zatím nedopadlo nijak, ani když jsme se o tom pobavili.. :D

[8]: Popravdě mě zas tak absence cesty neštve.. Já chodím od něčeho k něčemu, což je v tomhle vlastně docela dobrý.. Je to takový otevřený a vhodný ke změnám..

Ale jinak je všechno už v pořádku ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama