"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Signal festival 2017

22. října 2017 v 21:51 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Minulý víkend se v Praze rozsvítilo a rozzvučelo víc prostor než obvykle. Překvapivě je to taky důvod, proč jsem teď byla mrtvá - poněkud jsem nastydla a to v kombinaci se školou neni moc dobrý.


Každopádně - já zbožňuju noční města.. Nebo teda noční cokoliv a světýlka. Jak umělá, tak přirozená. Ale nakonec.. Když je jich někde hodně, ráda se podívám. A tentokrát jsem měla s kým jít ^^

Musím říct, že mi pořád nejlepší přišel první ročník, ale některé věci mě zaujali. Viděli jsme všechno, kde se nemuselo platit vstupný nebo nebyla megální fronta na půl hodiny.
Nejvíc lidí bylo asi na míráku a postupně se to rozptylovalo.

Potkali jsme svítící balonky. Z nějakého důvodu mám balonky ráda. A nejúžasnější by bylo ty svítící balonky vypouštět do vzduchu, ale tyhle byli jenom v chumlu a postupně se rozsvěcely a zhasínaly. Balonky :3

Další zajímavá věc byly epileptické kostky na Jiřáku. Když se rozsvítily celé, tak navíc vypalovaly oči. Nakonec jsem na ně radši koukala přes hledáček, protože to nebylo tak zabijácký.

V parku jsme se trochu ztratili, protože cestičky byli jinde, než jsem předpokládala, ale došli jsme k velkému jevišti něčeho příliš dupstepového na můj vkus. Nakonec se konal přesun k svítícím provázkům kuliček.
To byla asi nejlepší věc. Chtěla bych je domů.. A mám jich jenom asi milion na fotce. Takové malé a decentní a někdy spíš připomínající barevné houští.
Jakože řekl Tzeem: "škoda, že se nerozsvěcej, když se jich někdo dotkne"... Fakt.. Škoda. Třeba příště.

Kousek od Palladia byla projekce, která oživovala postavy na plátnech. o bylo rozhodně technický skvělé, ale jinak mě to až tak moc neoslovilo.

Pak jsme se ztratili na starym městě. A nakonec přes karlák přešli na Smíchov, kde byl skleněný jeřáb. Jsem na jeřáby lehce úchyl, akže to vypadalo jako něco, co bych si v menším měřítku postavila do pokoje. Ale odrazy cizích lidí bych v něm mít nechtěla.

Někde hrála trochu víc vesmírná hudba, což bylo fajn. Tu dupstepovou moc nemusím..
Noční Praha je fajn. Úzké postranní uličky. Známé prostory. Starý město má jeden naprosto kouzelný kousek, který vypadá jako francie, nebo španělsko... Nějaké to pěkné větší město. A roztomilé uličky, kterými bych ráda chodila domů.

Půjdu příští rok? Možná.. Podle situace, nastydnutí mě fakt nebaví.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lenn Lenn | Web | 22. října 2017 v 23:40 | Reagovat

Ty svítící provázky se mi líbí, škoda, že jsme je nenašli. Jinak jsem viděla všechno co ty a nastydnutí se mi naštěstí vyhnulo. Tak se brzy uzdrav :)

2 Joina Joina | Web | 23. října 2017 v 5:17 | Reagovat

Celá rodina měla v plánu jét, a byla tam jenom sestra a docela dost mě mrzí, že jsem tam zase nebyla. Třetí rok se tam chystám a nic. Tak se mohu kochat z fotek a videí.
Ale když je v tom období člověk nachlazen, je to nemilé.

3 Eliss Eliss | Web | 23. října 2017 v 15:31 | Reagovat

To je opravdu paráda :-)

4 Shira Elizabeth Shira Elizabeth | E-mail | Web | 25. října 2017 v 20:42 | Reagovat

[1]: Ony byli tak nějak zakleté asi, taky jsme to málem vzdali :D

[2]: Tak třeba příště :) Mě se stejně asi nejvíc líbil první ročník ^^
Naštěstí jsem tohle ještě zvládla a přišlo to až potom.. Ale teď už je fajn :)

[3]: ^^

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama