"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Jonathan Strange & pan Norrell (Susana Clark)

3. září 2017 v 20:43 | Shira Elizabeth |  Knížky
Na doporučení jednoho mého oblíbeného WoWkaře jsem si pořídila tuhle téměř tisícestránkovou bichličku. Velké knížky mi nevadí, problém je spíš v jejich neskladnosti a lehké neslučitelnosti s cestou do města nebo tak. Ale na cestu na dovolenou je praktičtější jedna velká kniha a ne několik malých. Nakonec mi vydržela celou dovolenou a pak ještě další dva týdny (protože jsem durhý týden skoro nic nečetla... Ehm..


Před mnoha staletími, dokud ještě magie v Anglii vzkvétala, byl největším mágem Král Havran. Tento člověk vychovaný na elfím dvoře se stal otcem anglické magie: v jeho pojetí se v ní snoubila elfí moudrost a lidský rozum. Na počátku devatenáctého století z něj však nezbývá o moc víc než legenda a Anglie se svým šíleným králem a šviháckými básníky na praktickou magii nevěří. Pak se ale v Hurtfewském opatství objeví samotářský pan Norrell a nechá obživnout sochy v yorské katedrále. Zpráva o návratu magie se brzy rozlétne po celé Anglii. Pan Norrell odcestuje do Londýna pomáhat vládě v boji proti Napoleonovi, nečekaně při tom narazí na nadaného mladého mága a vezme ho k sobě do učení. Jonathan Strange je okouzlující, bohatý a arogantní. Společně ohromí celou zemi svými podivuhodnými skutky. Do jejich partnerství se však brzy vloudí rivalita. Pan Norrell se nikdy nezbavil svého tajnůstkářství a Jonathana Strange zase přitahuje ta nejdivočejší a nejnebezpečnější magie. Uhranula mu tajemná postava Krále Havrana a riskantními experimenty s dávno zapomenutou magií ohrozí nejen partnerství s Norrellem, ale i všechno, co mu je drahé. (databáze knih)

Dále se mohou objevit spoily


Kniha je rozdělená do 3 částí.
První část je věnována především panu Norrelovi. Tam to všechno začíná a pomalu se rozvíjí děj. Musim říct, že pan Norrel mi přijde jako příliš ustrašenej a zároveň namyšlenej. Oceňuji, že si vzal Strange do učení, ale přijde mi jako starej profesor, kterej nechce, aby ho někdo nahradil a proto se bojí přirozenýho talentu. Zároveň má rád svoje koleje a nechce slyšet nic o světě za nima (bojí se ven ze svojí komfortní zóny, protože kouzla můžou mít hodně velkej dopad a nevěří si. Krom toho mi přišlo, že tahle část se hodně vlekla, byla hodně teoretická jako pan Norrell.
Druhá část se věnuje Strangeovi, což je podle mě přesně takový ten rozevlátý mág, jakého bych čekala. Někdy je poněkud namyšlený a zapomíná na věci kolem sebe, ale to se tak stává, když se do něčeho zaberete. Fakt. Přišlo mi, že se najednou všechno dalo do pohybu i když jsem pořád moc nevěděla, kam se pohybujeme, pohybovali sme se.
Třetí a poslední část byla pojmenována po králi Havranovi. Mám ráda havarny, takže mi on jako král byl celou dobu sympatický. Konečně se dostáváme k jádru, snažíme se zlomit prokletí, zachránit lidi a obnovit magii. Dějí se věci a dějí se čím dál víc.
Celková dějová linie trochu zaniká v těch postranních. Mnohdy jsem neviděla, jak nás to posouvá dopředu. Zbožňuju Childermasse, hlavně fakt, že se naučil kouzlit i když Norrell dělal, že to nevidí. Přišel mi jako taková kombinace Orochima a Snapea, co se vzhledu týče a to je prostě ideální mág a "ten, co vyřizuje věci" v jednom. Nedivim se, že si ho občas pletli.
Konec byl poněkud smutný. I když všechny zachránili, přišlo mi to šíleně melancholické. Strange byl dál uvězněn a Black zmizel do světa elfů. Dámy zachránili. Ale přišla mi škoda, že Childermass trochu... Nevim, čekala bych, že se buď bydá do Férie nebo udělá něco víc, než "ste zas mágové, tak čau"... Klidně bych si vyslechla jeho příběh.
Nevím, jestli si knížku ještě někdy přečtu, ale zatím si jí nechám.. Co kdyby.

Hodnocení: ♥♥♥♥

K seriálu:
První 4 díly se objevují spíše malé neshody s dějem v knihách. Všechno se děje tak nějak víc najednou. Jedinou výtkou je scéna u krále. V knize Norrel odmítl ke králi vůbec zajít, tak poslali pro Strange. V seriále měl král dvě scény, v knize pouze jednu - když za ním přišel Strange. Ale král vůbec neprošel zrcadlem - místo toho ho Strange proti vůli "psychologů" vzal ven a tam se o ně pokoušel elf, ale Strange na to přišel a vše zarazil. Dokonce se s dozorci popral.
Další věc, která je špatně je většina 5. dílu. Strange se nikdy nevloupal k Norrelovi a nikdy ho nezatkli - naopak odjel do Itálie a nechal knihu publikovat. Norrell knihy očaroval, aby mizeli, ale Strange to nevěděl. Taky v té době již měl 3 učedníky. Nepamatuju, že by Strange psal Norrellovi o záchranu Belly, a i kdyby, nebylo to vylíčeno takhle dramaticky.
Strange nepronásledovali, prostě se rozhodl odjet.. S Greysteelovými se setkal za docela poklidných okolností a hledat šílenství začal až když navštívil paní s kočkami, jako poslední možnost. Doktor ho měl rád.
Ukázala se mu cestička a neprošel zrcadlem, Bell nebyla ta, co ho ignorovala, ale lady Pole.
Věž temnoty byla hladká a ne jako kouř i když kouř vypadá daleko líp.
Kde je teta Greysteelová?? Doktor zůstal v Benátkách a ty dvě poslal pryč a ony jeli.. A tam až dostala Flora zrcadlo a instrukce... Za bouřky.
To místo, kde Vinculius měl strom.... Tam jsem byla se školou myslim :D
Elfovi Vinculius o knížce jen řek, vůbec se nesvlíkal, to až, když za nim přijel Childermass.
V knihovně se ty dva nehádali, byli docela v klidu sedli si a všechno bylo v pořádku.
Pan Pole tam nebyl, za sou ženou nejel, byl dál v Londýně a asi ani netušil, že je odkletá.
Lasceles Blacka nestřelil, ten už byl dávno v férii a vyzíval na souboj člověka strážícího princeznu, načež nahradil jeho místo. Lasceles byl dement a dostal, co mu patřilo.
Blacka nikdo nepotřelil, zabil elfa a stal se králem Ztracené naděje. Zabil ho kvůli tomu, že elf zabíjel lidi, aby získal Stephanovo skutečné jméno.
Ze Strange věž nevysávala život, jen mu dělala tmu..
Vůbec, ty dva nešli do Férie, ale všechno napravil Král a oni zůstali v temnotě. Stejně tak se Strange v Benátkách normálně zhotnil, nebyl jen odrazem.

Postavy byli jinak skvělé. I když Drawlighta jsem si představovala mladšího. Černovlasý mágové byli všichni super :3 Lady Pole nebyla tak půvabná, jak jsem si jí představovala, ale pořád fajn.

Co se sriálu týče - i když se oprostím od faktu, že si něco dělaj podle svýho - problém je, že postavy se chovaj docela nelogicky a dost často je to moc překombinovaný. Např - proč by Childermass ukazoval Norrellovi, že má důkaz, aby ho usvědčil, že lady Pole zaprodal.. Proč?? Childermass neni debil, v knížce krabičku schoval a udělal, co bylo třeba. Často přidali akci tam, kde nebyla, prozměnu vynechali část, kde Strange málem rozdrtil duši vojáka i jeho koně behem války.

Rozhodně bych si radši znovu přečetla knížku, než se podívala na seirál - jednoduše proto, že kdybych knížku nečetla, nebude mi seriál dost často dávat smysl.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama