"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Zámek v oblacích (Howl no ugoku shiro/Howl's moving caslte)

31. července 2017 v 22:39 | Shira Elizabeth |  filmy
Před nějakou dobou jsem si stáhla pár pohádek. A postupně se na ně podívám.

Mladá dívka Sophie, co by ošklivé káčátko se zlatým srdcem se na počátku příběhu stává obětí magie zlomyslné čarodejnice, která ji přemění na stařenu. Sophiinou jedinou nadějí se zdá být vyhledat mladého čaroděje Howla, jehož zázračný dům na muřích nohách obchází po vrcholcích hor nad městem. Když se jí to s nemalým vypětím podaří, začne zde pracovat jako uklízečka a domácí. Pomalu objevuje taje a záhady, které Howlův chodící dům skrývá. Jak se ale postupně rozvíjí klubko záhad okolo Howla, Sophie je vtažena do jeho světa a začíná chápat kým je. Do pohledného mladého čaroděje se zamiluje a její skálopevná láska bude postavena před zkoušku, ze které nikdo nemusí vyváznout živ a zdráv.

Dále se mohou objevit spoily.

Pár věcí jsem trochu... Nepochopila. Čarodějnice zakleka Sophii jen tak, že se jí chtělo? Nejspíš jo. Sophie našla zámek strašně rychle, což nakonec vůbec nevadilo, ale krom fyzických sil to moc náročné nebylo. A ta válka? Nejprve jsem myslela, že je to něco docela vzdáleného, ale nebylo. Ten smysl mi měl asi dojít, ale.. Nedošel.
Myslela jsem, že už se mi (kromě těch, co už znám) nelíbí anime kluci. A jo. Howl byl prostě strašně sympatickej, ale ve skutečnosti by se mi takový člověk asi moc nelíbil.
Každopádně jsem ho taky chtěla strašně moc zachránit. Tvrdilo se o něm, že jí srdce lidí, ale byl strašně milý a hodný a tak. Sice se z něj stával démon, ale moc milý démon. Rozhodně nebyl vůbec strašidelný, narozdíl od démonů v Princezně Mononoke. Tam se člověk skutečně bál, ale tady.. Vůbec. A možná to bude tím, že mám ráda černé opeřence.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Shairin Shairin | Web | 1. srpna 2017 v 19:34 | Reagovat

Tenhle film totálně miluju. Znám ho už z dětství, kdy mi jeho smysl nedocházel, ale postupem času se z něj stala moje celoživotní láska. Doporučuji se na něj podívat tak 3x, pak se zamyslet, nechat to zrát a potom ještě jednou ho zkouknout. A pochopíš :) ♥

2 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 14. srpna 2017 v 18:55 | Reagovat

[1]: Rozhodně podívám. Mám to stejně jako ty s Princeznou Mononoke, takže vím přesně o čem mluvíš :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama