"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Nakonec na tom nezáleží.

23. července 2017 v 20:29 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Myslela jsem, že už jsem jinde. Hlavně, co se anime týče. (Ale pokud máte doporučení, tak je beru c: )
A přesto..
On byl prostě sakra pěknej. Nevim, jak je možný, že můj kreslenej vkus je úplně jinej od toho reálnýho...
Potřeba ho zachránit před jeho vlastní hloupostí. Myslim, že je to můj oblíbenej motiv.


Nikdy bych netušila, že mi bude tolik záležet na někom, koho jsem nikdy nijak extra neobdivovala. A nakonec si celej den zpívám.
Viděla jsem část rozhovoru, ale nedokázala jsem ho dokoukat.
Když někdo řekne, že má v hlavě bordel a přitom se směje, nikdo mu nevěří. Prej, když se můžeš smát je všechno oukej.
Ne.
Když se smeješ, je to ještě daleko horší.
A dle všeho často nejhorší.
Protože ona je to pak už spíš prostě rezignace na zlepšení. Akceptování. A na to je potřeba dávat pozor.
Někdo démony přijme a kočíruje. Někdo se vzdá.
A nikdy nevíte, co z toho to bude.
I zašlápnutí brouka bolí.
A i mě je z toho zase o něco hůř.. Samozřejmě v podstatě bezdůvodně.

Jsem v fázi, kdy potřebuju mít hromadu různých materiálů a věci kolem sebe, ale ne naházený na skříňkách. Potřebuju věci na zdech. Rozmanitost.
Nerozumím prázdným stěnám a interiérům. A asi nikdy nebudu.
(A přitom se věcí potřebuji zbavit..)

Přemýšlím nad budoucností. Nad takovou tou nekonkrétní.
Existovat 5 dní v týdnu 8 hodin v práci a pak být schopna života.
To nezvládnu. Nemám možnost to zvládnout. Veškeré ty malé věci se prostě občas spojí dohromady a já pak nezvednu ruce na stůl. Na místo dojdu, svezu se do židle, ale pozornost a aktivita pak už nefunguje. Prostě ne.
Není to tak často naštěstí. Jenže představa, že musím fungovat celých 40 hodin týdně v tomhle prostředí...
Zvažuji. Kdyby byl týden rovnoměrnější, šlo by to. Kdyby mi nandali práci a neurčili čas, šlo by to. Kdybych si všechno mohla řídit podle sebe, možná bych byla i úspěšná.
Jenže prý se zvláštní podmínky nerady vidí.
Ale poravdě... Kdyby mi je někdo umožnil, neměla bych problém.

Asi jsem už dost sebevědomá ve vlastní existenci. Jsem. Někdy trochu sporně, ale jsem.
Moje mysl je plně přítomna a vzpomínky jsou jasnější.
Vím, kdo jsem a co se mi děje. Dělám věci a nevadí mi, když někdo hrabe minulost.
Moje existence je v pořádku i když nikdo neví, kam se vydá.

Jdu cestou. Mám plány. A pomalu dávám věci do pohybu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Maggie Maggie | E-mail | Web | 26. července 2017 v 7:49 | Reagovat

Ti co se smějí nejvíc, jsou zlomení hlavně uvnitř. Je zajímavé jak takoví lidé dávají především ze sebe tu nejvíc pozitivní energii, aniž by si kousek nechali pro sebe.
Jsi na tom jako já :D potřebuješ se zbavit věcí, ale pořád potřebuješ mít kolem sebe "svůj vlastní nepořádek zbytečných nezbytností" :D
A co se týče té práce a představě o životě. Mám to stejně. Potřebovala bych vlastní prostor a dělat si věci po svém, ale nikdo ti to neumožní.
Svět je prostě jinde :D :D :D

P.S. tvůj blog budu navštěvovat asi často :D

2 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 31. července 2017 v 22:47 | Reagovat

[1]: Ono je to často tím, že pro sebe ta pozitiva nevidí :)
Tak ja věřím, ze mužů mít i nepořádek z mála, ale moje máma se snaží závíst u mě pořádek z hodně :D a to úplně nefunguje :D
Pokud nejsi živnostník, ale to taky neni sranda... ještě mám čas skutečnou práci nějak promyslet nastesti :)

Ja si všímá a mám v plánu zpětné návštěvy, až na to bude energie a cas :) (tedy, až se vrátím z dovolené)

3 PeterNat PeterNat | E-mail | Web | 25. srpna 2017 v 10:12 | Reagovat

“Adoro viaggiare in Segway”. Il modo migliore per cadere in amore con Verona in nessun tempo!
Quando si dispone di un breve tempo a coprire una citta, questo e un ottimo modo per farlo. Mi e piaciuto molto il nostro tour e guida. L'audio e stato un po' difficile, ma la guida li ha tenuti lavorando. Quando il suo caldo, questo e un ottimo modo per andare in giro e stare un po' fredda. Verona e una citta facile accesso per segway intorno. Abbiamo visto tutti i principali siti e ci hanno dato una buona sensazione per il layout della citta. Siamo stati in grado di tornare a pochi posti il giorno successivo per un po' di tempo.

https://www.regiondo.it/segway-historic-tour-in-verona

<b>Book Now</b> ''' http://segwayverona.com/

https://eu5.bookingkit.de/onPage/detail?e=2202759fc95947e409b3435a7ae87161&preview=true&lang=it

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama