"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Ostrov Entry (Peter May)

12. dubna 2017 v 20:50 | Shira Elizabeth |  Knížky
Další z mých úlovků od Maye. Pořád nevím, zda se někdy časem pustit do té asijské série, ale... Ostrovy mě pořád okouzlují :3
V tomhle případě šlo navíc o Kanadu, což je jedno z míst, kam nutně musím.

Anotace:
Když detektiv Sime Mackenzie nastupuje na palubu letadla, ani se neohlédne. Cesta na ostrov Entry pro něj představuje šanci, jak utéct hořké směsi osamělosti a lítosti svého dosavadního života.
Z montrealského letiště odjíždí jako součást osmičlenného vyšetřovacího týmu, směřujícího do Zálivu svatého Vavřince. Pouhé dva kilometry široký a tři kilometry dlouhý ostrov Entry je domovem asi sto třiceti obyvatel - a ten nejbohatší z nich byl právě nalezen ve svém domě zavražděný.
Vyšetřování se zdá být pouhou formalitou. Důkazy nasvědčují vraždě ze žárlivosti, kterou má na svědomí pomstychtivá manželka. Ale vyšetřování Simovi zamotá hlavu poté, co se s hlavní podezřelou střetne tváří v tvář. Je si jistý, že ji zná - a to i přesto, že se nikdy nepotkali.
Pronásledován tímto pocitem se potácí mezi nespavostí a podivnými sny o dávné minulosti na skotském ostrově vzdáleném tři tisíce mil. Sny, v nichž vdova hraje hlavní roli. Navzdory důkazům o její vině je přesvědčen o tom, že vraždu nespáchala. Jeho posedlost ho vede ke konfliktu mezi profesní povinností, kterou musí splnit, a vlastním osudem, jenž ho čeká.

Atmosféra byla jako obvykle temná a chumlavá. Celkový dojem byl takový.. Poklidný s mírnými špičkami. Příběh předka byl víc... Dynamický.
Kdo je vrah jsem neuhodla, jak se to mělo s prstenem ano. A to jednoduše proto, že vím, jaký dělá paměť bordel.
Celkově byl daleko zajímavější příběh předka a dnešní příběh byl takový.. Ne, že by byl nezajímavý, ale.. přišlo mi, že spíš vše uklidňoval. Jakoby to vše stavěl do správného světla.
V některých pasážích mě to připoutalo až moc.
Hodně se mi líbil popis Quebecku.. Nebo tedy ta část, když ho navštívili. Nedávno jsme si takhle udělali s tátou výlet po streetview a ukazoval mi místa, kde byl. Tohle bylo podobné. Žádné zbytečné názvy ulic. Popravdě, pokud to místo vážně skvěle neznám, obvykle taková přesná určení nepotřebuju. A tady to bylo hezky řečené. Podle oblastí. Samozřejmě existují místa, která jdou posat doslova, ale ani třetí odbočka z Oxford street bz mi nebzla jasná.. Daleko lepší je popsat pocit a místo jako takové, nže říct "bylo to na téhle adrese a vypadalo to tam takhle a takhle"...
Tak... A tohle vychvaluju hlavně kvůli návaznosti na Výjimečné lidi, protože tam byli názvy ulic často.. Někdy byli potřeba, ale... Já bych se bez nich obešla a naopak by mě víc trklo, že je to důležité..

Určitě bych si tenhle příběh přečetla znovu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Siginitou Siginitou | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 15:15 | Reagovat

Je to velmi dobrá kniha :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama