"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Únor 2017

O princi, který chtěl moc.

26. února 2017 v 19:33 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
S velkou mocí přichází i velká zodpovědnost. To ví i Peter Parker. Ale mě přijde, že v dnešním světě si to lidí neuvědomují. Chtějí mít moc nadevším, ale nechtějí přijmou zodpovědnost za nezdary. Takhle to nefunguje..

Collected Ghost Stories (M. R. James)

22. února 2017 v 18:55 | Shira Elizabeth |  Knížky
Sbírka anglických duchařských příběhů, které jsem louskala nekutečně dlouho.
Povídky jsou už poněkud starší (ale ne tolik jako pvídky od Lovecrafta, což je dobře). Proto se trochu hůř čtou. Starší angličtina je sice moc pěkná, ale hůř se čte. A obzvlášť mě. Sama o sobě čtu dost pomalu, takže tohle trvalo ještě tak tříkrát tak dlouho.

Každopádně - kniha obsahuje mnoho relativně krátkých strašidelných příběhů.
A jako u většiny příběhů, některé jsou více strašidelné, některé méně. Mnohé jsou děsivé až ve chvíli, kdy si člověk představí sebe v jejich kůži.

Abych řekla pravdu, knížka se mi líbila tak napůl. Kvůli starší angličtině jsem z ní neměla takový pocit, jaký bych si představovala.
A pokud mám doporučit strašidelné příběhy, zatím stále vede Chris Priestley a Kingovo krátké povídky.

Knížka, myš a mýdla

19. února 2017 v 19:18 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Taky jste vždycky záviděli mladším sourozencům, že místo zdlouhavého vymýšlení, shánění a kupování dárků, jim stačí, když něco namalují a k vám se to už nehodí?
No já to praktikuji pořád.

Safe Place

15. února 2017 v 19:43 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Během prvního sněhu jsem si uvědomila, co pro mě znamená mé oblíbené jarní místo. Už 7 let jezdíme s rodinou do Itálie na hory a mě to od začátku připadalo jako skvělý nápad. Čerstvý vzduch, nádherné sjezdovky a sluníčko. Takové to příjemné i pro upíry.

Lesní lišky a další znepokojivé příběhy

12. února 2017 v 19:59 | Shira Elizabeth |  Knížky
Knížečka finských povídek, které jsou spíš prostě podivné, než znepokojivé.

Anotace:
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy jsou malou antologií finské fantastické literatury, která zažívá v poslední době období hojnosti a úspěšně proniká i za hranice země svého vzniku. Bývá často označována termínem suomikumma či Finnish Weird - "finské podivno", jejž poprvé použila nejvýznamnější představitelka tohoto literárního proudu Johanna Sinisalo.
Mnohoznačnost spojená s takovým pojmenováním není náhodná: pro "finské podivno" je typické míšení různých žánrů a název se opírá i o národní literární tradici. Množství magických prvků najdeme už v Kalevale a stále živé jsou inspirace finskou či baltsko-severskou lidovou slovesností, zaklínadly i příběhy o přírodních živlech, dravých šelmách, mystikou opředených bažinách a "křížencích" lidí a zvířat.
Druhým inspiračním zdrojem finské fantastiky je pak magický realismus a surreálné vnímání světa. Všechny tyto ingredience dodávají "finskému podivnu" specifický charakter a obdařují je mocí proměňovat příběhy vycházející ze zdánlivě známé a všední reality v příběhy značně znepokojivé.

V knížečce je celkem 7 povídek. Tentokrát se jim chci věnovat jednotlivě, jelikož je každá o hodně jiná.
A můžou se objevit spoily.

Transit (Johanna Sinisalo)
Příběh posledních zážitků autistické dívky. Je to trochu jako vyšetřování, vlastně jde o výpovědi ošetřovatelky a muže, který s ní byl. Příběh o svobodě a... o tom, jak ostatní nemůžou tušit, jaký člověk je ve skutečnosti uvnitř, když jim to sám neřekne, nepředá. Nejde o masku, jde třeba i o neochotu existovat podle pravidel. Rozhodnout se "a od teď jsem blázen" a zůstat u své role. A pak z ní vystoupit ve vhodnou chvíli.

Čarodějná kolébka (Leena Krohn)
Popravdě si nejsem jistá, co se v téhle povídce událo. Vzpomínky na dětství a hrátky se zrcadlem. Zdálo se mi, že jí spolklo a ona zůstala uvězněná na druhé straně, ale pak se vzbudila..
Tuhle si budu muset časem rozhodně přečíst znovu.

Lesní lišky (Maarit Verronen)
Povídka, podle které se jmenuje celá sbírka. Překvapivě není první.
Lišky jsou kouzelné. A ona jsou kouzelná všechna zvířata, mají v očích vesmír.

Motýl (Jyrki Vainonen)
Tahle byla velmi podivná. Teď nevím, kterou svou verzi mám za přijatelnější. Vypravěč by měl být motýl.. A jeho majitel je buď zoofil nebo je onen motýl něco jako motýlí stvoření podobné člověku. A nebo ještě něco jiného. A nebo je to jen sen..

Kéž bychom tu byli taky (Pasi Ilmaro Jääskeläinen)
Ze začátku mi to přišlo jakodocela normální sci-fi. Konec ale člověka trochu.. Zamrazí. Existence ve dvou rovinách... Možná, že podobně fungujenáměsíčnost... Člověk je tu i ve snu.

Gordonův příběh (Tiina Raevaara)
Fantasijní povídka ze světa ptáků. Pořád nevím, jestli si představuji ptáky v lidské velikosti nebo ne. Vím, že hlavní nejsou gigantičtí ptáci, ale.. Ti mě velmi zaujali.
A pak také fakt, že třeba mrtví lidé tam vevnitř v hlavě stále jsou. Třeba jejich duše nezmizí ani, když zkamení. Třeba prostě zůstanou uvízlý a postupně se zblázní uvnitř své skořápky.

Temná zhouba, uzda smrti (Anne Leinonen)
Vlastně vcelku obyčejný příběh. Tedy obyčejný... Spíš takový.. Ne až tak zvláštní. Kouzla, lesní tvorové a rodina. Nic, tak moc zvláštního. Tahle povídka hodně ukazuje rozdíl mezi těmi podivnými příběhy a.. Vlastně takovou pohádkou. Nadpřirozeno je podle mě docela běžné. Surrealismus je jen ve snech.

Tuhle knížku si jistě přečtu znovu. Jednou.. Časem.. Až budu hledat něco velmi zvláštního. Líbila se mi.

Cesta pobaltím

8. února 2017 v 20:02 | Shira Elizabeth |  Příběhobraní
Takový příběhový pokus z mého výletu v pobaltí. Více věcně jsem o něm už psala, ale.. Takhle ještě ne.


V lese visí anděl (Samuel Bjork)

4. února 2017 v 20:01 | Shira Elizabeth |  Knížky
Moje první skutečná severská detektivka. A vlastně asi i detektivka jako taková.
Zatím nejbližší k tomuto stylu byla Mo Hayder, ale ta není severská. Tak proto.

Někdo v lese pověsil malou holčičku a to se musí vyřešit.
Dále se mohou objevit spoilery.
Sledujeme různé příběhy z různých částí země a ty se nakonec spojí. Jen jedna část byla trochu.. Asi měla odvést pozornost. Pár kapitol k příběhu jako takovému podle mě nepřispělo tolik. Někdy jsem tiše klela, že nepostupují tak, jak by měli. A jindy jim věci docházeli daleko dřív, než mě.
Často se mi stávalo (tedy u seriálových detektivek), že jsem předem odhadla, kdo je vrahem. Tady jsem neměla ponětí, jen mi ke konci připadalo, že všechno bylo příliš jednoduché. A pak se stal převrat. Když zbývá ještě dost stránek do konce a všechno se tváří vyřešeně, obvykle to není dobře. V tomhle ohledu jsou asi lepší čtečky, protože tam člověk tak okatě nevidí, kolik mu toho ještě zbývá.

Plánuji si pořídit ještě Sovu. Sice se prý v některých motivech opakuje, ale divné soví hnízdo je nejspíš dostatečně bizardní, abych to prozkoumala.