"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Můj první LARP (Desátý svět)

17. listopadu 2016 v 19:40 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Larpy mi vždycky připadaly jako něco, čeho bych se chtěla zúčastnit, ale nikdy nebylo s kým. Osobně jsem znala jen dva lidi, co na ně jezdili a moje jediná kamarádka, která o tom kdy uvažovala si pokaždé našla přítele a měla tak hlavu plnou jiných věcí, než nějakých larpů. (A hlavně neměla důvod tam jezdit balit kluky, že..)
ALE.. Nedávno se mě kamarád (který je třetím člověkem v mém okolí, který se v těhle věcech vyzná) zeptal, jestli bych na jeden nejela. Na jeden den, do vedlejšího města o víkendu, kdy sem tak jako tak byla doma, a já jsem souhlasila.
Asi jsem to trochu moc řešila.. Protože jediná věc něčemu takovému podobná byla JUNKTOWN, ale.. V tom je podstatný rozdíl. Ještě, že mám svoje zelené hobití šaty...


Byli jsme osada na novém desátém světě, který se objevil v době vikingů. Přestěhovali jsme se a zabírali tak nový svět pro lidi. Jenže pak se začali dít divné věci. Neustále na nás útočili vlci a lidé, kteří byli smrtelně zraněni neumírali, jen se jim objevovala zvláštní vyrážka.
Chodili jsme světem, dělali rituály, bojovali proti vlkům a hráli.
Párkrát se nám zjevili bohové a občas se někdo trochu pomát.
A pak se čarodějnici narodila vlkodlačí holčička Elisa...
Původně jsem řešila kým budu, ale nakonec.. Vážně mi přišlo, že na tom moc nezáleželo. Na jméně, na původu, na osobnosti..
Trvalo nám hodně moc dlouho, než jsme rozdělali oheň. Ten skutečný, né ten herní, který byl věčný.
Proto moje první dojmy byli stejné, jak když zrovna dorazí rýmička.. Ale za pár dní jsem rozmrzla a mohla začít přemýšlet.

Opravdu nikdo neřešil, že nejsem dokonale vikingsky oblečená (protože krom půjčeného pláště jsem na sobě měla své obvyklé oblečení). Byla mi strašná zima. Byla jsem v lese a jednou nám tam proběhla i skutečná srnka.
Ráda bych někdy jela znovu.. Jen za lepšího počasí a.. Zase budu řešit problémy s kostýmem, ale byla to pěkná zkušenost. Bavilo mě to i když se to tak někomu možná nezdálo, bylo to vážně fajn. (Jen tu zimu bych příště nemusela.)
A byl tam člověk, kterého prostě odněkud znám... Ale netuším odkud.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Muchomůrka Muchomůrka | E-mail | Web | 22. listopadu 2016 v 15:30 | Reagovat

Co to bylo vůbec za akci? :)

2 shira-elizabeth shira-elizabeth | 23. listopadu 2016 v 22:43 | Reagovat

[1]: Jmenuje se to přesně "Desátý svět" a byla to zatím soukromá akce, prý betatest :D
Ale už si pořídili i stránku na FB, kdybys chtěla kouknout https://www.facebook.com/Des%C3%A1t%C3%BD-sv%C4%9Bt-728982807253137/?fref=ts :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama