"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Přemítání nad budoucnotí

21. září 2016 v 19:41 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Konečně přišel podzim se svým větrným a deštivým počasím a já se konečně můžu dobít. Zapsala jsem se na lukostřelbu a dost se těším, že zase zabiju pár terčů. Mám nové nápady a pomalu získávám energii je zrealzovat.
(Hledání šroubků, šití papíru, vrtání děr, ozdobné stehy, listí a oříšky.)
Ještě než začne škola mám naplánované nějaké pletení, kreslení, čtení a psaní.
O víkendu mě čeká pečení dýňového koláče. A pak v říjnu a listopadu už mám 3 akce na které se těším. Jedna z nich bude můj první larp.
Ale chci si trochu udělat pořádek v jedné věci. V mé budoucnosti. Protože bych ráda byla člověkem, kterým být chci. A takový člověk prostě dělá některé věci stále jinak, než mé současné já. To se sice k mnohému blíží, ale chce si to sepsat a pak možná vytisknout, aby to mělo stále na očích. A mohlo existovat podle svých představ.
Dřív jsem se budoucnosti hrozně bála. Občas se bojím pořád, ale během těch několika skvělých měsíců jsem se přestala bát úplně a teď jsem opět objevovala, jak na to. Často si sama nadávám, když nic nedělám - protože se neposouvám, protože mě to tak nebaví. A tehle článěk je takový souhrn směrů, kterými se posouvat rozhodně chci.


Škola, studium, vzdělání
Studuji na profesinálního bořiče snů architektů. Ovšem mým snem není jen hloupě přepapouškovávt projekty, které nebudou mít nic společného s mým rukopisem, nebo pohledem na svět. V tuhle chvíli mám v plánu vytvořit si bakalářský titul z domečků a pak se vydat směrem inženýr eko domečků. Ten program dle všeho nabízí i možnost být urbanistou a tomu bych se taky nebránila a alespoň by se mi nechtělo blinkat, když se podívám na většinu sídlišť. Ale v tuhle chvíli chci tvořit ekologické domy - nulové, pasivní, aktivní - cokoliv z toho, nebo se na jejich projektování podílet.

Tvorba a psaní
Vždycky jsem chtěla vydat knížku polnou mých povídek. A to se taky stane. Rozhodně mám nápad na jednu ucelenou knížku a jednu povídkovou sbírku. Pak tu je ale ta hromada povídek, které se již toulají světem a já bych jim ráda vdechla papírový život. V tuhle chvíli přemítám nad ilustracemi. (Nějaké doporučení, jak na ně??)
Stejně tak bych ráda vytvářela knížečky, které neobsahují slova, ale do kterých slova doplní až majitel - tedy sešítky. Dělání knížek mě baví a i když to je jen koníček, ráda bych, kdyby si svět více zapisoval své nápady. Já svůj notýsek nosím všude sebou a jelikož se jedná o můj první výtvor, který byl následován několika dalšími, vím, kde jsou mouchy a co je třeba poupravit.
S tím všim se pojí vytvoření minimálně něčeho jako účtu na fleru. A webu, kde budou pouze výtvory. Nejspíš. Asi ráda vymýšlím vzhled webům.
A krom papírových záležitostí a Pusheenů mám ještě další nápady, které by se mohli objevit online. (Obaly na knížky, obaly na dárky, pletení ptáčci, návrat netopýrů...)
K tomu se váže také jedna důležitá věc. Sice bych velmi ráda šila a pletla pro lidi, ale budu to dělat pouze na požádání a s dostatečným předstihem. Většinu pletení a šití si proto nechám pro sebe, popřípadě pro rodinu, která mě o to požádá a sem tam nějakého internetového člověka. Mnohokrát jsem přemýšlela, že bych lidem šila šaty nebo pletla svetry.. Ale.. Ne.

Cestování
Stále chci cestovat a já si své plány prostě nenechám vzít. Takže krom nucení svých rodičů jet v létě omrknout Lochnesku se prostě budu vydávat na dobrodružství. Když nějaké přijde. A občas nějaké taky sama vymyslím. Důležité je mít komplice a rozhodla jsem se, že si vždycky nějakého najdu. Krom toho přemýšlím, jak uhnat jednu známou a odletět do londýna na praxi a pohrávám si s myšlenkou erasmu během magistra. Uvidíme, co z toho všeho vznikne.

Interakce
Rozhodla jsem se chodit víc ven na akce. Takové to malé cestování. Na to se často komplic najde mnohem snáze. A stejně tak jsem se rozhodla, že když už bude nějaká akce na kterou chci opravdu hodně moc - prostě půjdu i kdybych měla jít sama. Tak trochu doufám, že se takhle zbavím strachu z lidí, naučím se zvládat tyhle situace a někoho taky potkám a poznám.
V tomhle ohledu jsem přišla na takový hlavní problém.. Většina mých kamarádek je na škole někde jinde, než v Praze a proto s nimy nikam moc jít nemůžu. Tedy v Praze moc ne, protože ještě nejsme tak moc dospělé, že bysme za sebou cestovali do jiného města, abysme mohli zajít na kafe. Ne, to radši doma zajdeme do parku nebo do čajky, když se vrátíme na vánoce nebo jiné svátky. A většina mých přátel v Praze jsou kluci. Myslim, že si s klukama rozumim. Jenže jsem prý trochu prokletá tím, že jakmile se objevím někde s klukem, vypadáme jako pár.. No a je úplně jedno, co děláem, prostě to tak všem přijde a pak se něchtějí nějak víc kamarádit. A já na to samozřejmě nemám koule, ale i to se nějak vyřeší.

Vztahy
Nezdařené vztahy jsou v jistém ohledu dobré - pak víme co chceme nebo alespoň, co fakt nechceme. Dlouhoud dobu byla definice člověka, který by se mi zalíbil "takovej divnej". No a ne, že by to bylo nějak moc jiné, ale už umím líp specifikovat. Což taky znamená, že tuším, kde někoho takového potkat. Nebo mám spíš větší tušení.
(Jde o vysoké seveřansky zaměřené pány, co dokáží ocenit mé povídky, tvorbu a nebojí se občas vyletět do světa fantazie a cizích zemí (i ve stanu, protože už mám dobrej spacák, hehe).)

V tomhle domečku bych bydlela. V zadu by byl dvorek, kde by parkoval můj miník a přívěs. Dole by byl malý obchůdek s mýma výrobkama a třeba i nějké kafové posezení. Nahoře v podkroví by byl ateliér pro mě a mého muže a taky terasa. Bylo by tam pár kytiček. Jezdili bysme občas pryč, prozkoumávat nová místa. Autem s přívěsem, nebo třeba jen s batůžkem vlakem.
Někdy až moc sním.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michelle Michelle | Web | 21. září 2016 v 20:36 | Reagovat

Hezké sny i plány.

2 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 23. září 2016 v 10:38 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama