"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Zpráva

5. srpna 2016 v 19:52 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Bloumala parkem a přemýšlela.
Jak to jen říct? Jak to vyslovit? A co mi pak řekne?
Zlatavé světlo proklouzávalo mezi listy a barvilo je. Byl to ten nejhezčí čas a ona věděla, že i když se jí vysměje, příroda jí nenechá smutnit. Sedla si na lavičku a pozorovala veverku. Pípla jí smska. "Dneska nestíhám, promiň."
Asi se bude muset smířit s konverzací na internetu. Není na tom nic zvláštního, ale některé věci chce člověk říct osobně. Nestíhá.. To je mu podobný. Vždycky si toho nabere hodně a pak nemá čas na nic jiného. Chtěla mu pomáhat, ale to nejprve musela dostat svou odpověď. Ono je totiž docela klidně možné, že nebud chtít, aby mu pomáhala. A nebo mu byla oporou. A takové ty věci, co lidé dělávají, když mají někoho rádi.
Veverky zmizeli a stejně tak slunce. Odešla domů.
Dlouho přemýšlela, jak říct všechno, co říct chce a neznít při tom jako trouba. Několikrát psala a zase mazala odstaveček o tom, co zatím řekla jen své kamarádce. Chtěla to konečně sdelit i jemu a pak třeba i světu, ale slova se hledají nejhůř, když je nutně potřebujete. Několikrát si svůj výtvor přečetla. Dost dobrý. Několik minut seděla a kroužila nad enterem. Odhodlala se.
Po několika minutách jeho kolečko zezelenalo. A nic. Stále svítilo. Ale žádná odpověď. Co se stalo? Proč neodpovídá, když jasně vidím, že tam je. Vidím ho. Přece. Nic. Ticho.
Po nějaké době se vrátila k monitoru. Pořád nic. Chvíli tupě zírala. Objevilo se "zobrazeno".


Myslím, že daleko horší, než nepřečtená zpráva je ono pověstné "zobrazeno". Protože člověk ví, že druhý se kouknul a teď ho prostě okatě ignoruje.
Pamatuju si, jak se tahle věc objevila poprvé. Někomu jsem v tu chvíli posílala odkaz a myslela jsem, že to znamená, že ho otevřel. Během hodiny jsem byla poučena c:
Nevím, čemu měla tahle věc pomoct - určitě všechno jen zhoršuje. Lidé jsou paranoidnější, podezíravější a tak..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 womm womm | E-mail | Web | 5. srpna 2016 v 20:50 | Reagovat

Ono kto vie či zhoršuje. Človek musí počítať s tým, že ak niekomu píše a odpoveď neprichádza tak je ignorovaný tak či tak. Jediný rozdiel je v tom, že takto by človek mal ešte nejaké dva dni na uvažovanie o tom, či ho ten druhý naozaj ignoruje :-)

2 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 10. srpna 2016 v 0:23 | Reagovat
3 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 10. srpna 2016 v 10:17 | Reagovat

[1]: No je to víc okaté.. Někdy se stane, že je člověk pryč a prostě nemá čas vyřizovat zprávy, ale když už si jí přečte, tak je to trapný :D

[2]: To je pěkný :D Je to trochu k zbláznění pak no :c :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama