"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Můj internetový domeček.

29. července 2016 v 20:51 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Občas vzpomínám na svoje staré blogy a úplné začátky na jiné adrese.
Mým životem byla hudba. A hudebníci.
Kdo by nechtěl blog, kam postuje fanfikce a videa s hudbou.
*Místo, ke píšu blog. Více snad někdy brzo na srdci blogu.*


A pak jsem zjistila, že se tu dá vypovídat.
Není to tak, že člověk dává světu všechno. Protože když člověk nepoví celý kontext, tak se vypovídá, ale nikdo nic nemusí vědět. Ne každý kontext má. A pak se taky dají dozvědět nové pohledy.
To byl můj první bod.

Z fanfikcí se postupně stali povídky. A blog je skvělé místo k jejich veřejnění. Zbožňuju tu možnost do teď. Sice mě dřív štvalo to omezení délky článku, ale to už jsem nezahlídla hodně dlouho.
To byl můj druhý bod.

"Veďtě si deník o všem, co jste vytvořili. Pečlivé záznamy."
A tohle jsem vzala po svém. Mám ráda zápisníky a svůj zápisník nápadů, mám ze všech nejradši. Jenže záznamy o tom, co bude a o tom co je, to je něco jiného. Proto trochu přemýšlím, že bych psala daleko podrobnější návody k výtvorům. I když některé věci stejně dělám "tak jak to vyjde", hodí se mít zápis pro příští reprodukci.
A přesně tak to ta chytrá rada myslela. V podstatě si zapisuji výtvory a někdy jejich myšlenky.
To byl můj třetí bod.

A dost podobně na tom jsou záznamy o knihách. A filmech a seriálech, které poněkud kulhají.
Protože to jsou věci pro které občas nenalézám slova. Každopádně je hezké vědět, co člověk četl a mít to poznamenáno i když je knížka už zpátky v knihovně.
To byl můj čtvrtý bod.

A proč bloguji?? Protože některé věci se stanou skutečné až když je člověk napíše.
(Nebo minimálně skutečnější)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Switch Switch | E-mail | Web | 29. července 2016 v 22:51 | Reagovat

Proč jsem já začala blogovat... ani nevím, řekla bych, že jsme s kamarádem prostě dělali kraviny na internetu. Bezdůvodně. Teď ale důvod, proč si vedu blog mám a je to krásný pocit :-)

2 V. V. | Web | 30. července 2016 v 7:46 | Reagovat

Je skvělé, jak se blog mění zároveň s jeho blogerem. :))
Každopádně moc pěkný článek s krásným zakončením. C:

3 Zlomenymec Zlomenymec | E-mail | Web | 30. července 2016 v 14:30 | Reagovat

Ta tukan-lampička!! Je to tukan-lampička, žejo? :D

4 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 30. července 2016 v 21:32 | Reagovat

[1]: Taky jsem začínala s kamarádkou :)

[2]: Je, někdy si čtu staré články a řikám si "ty jo, to jsem byla já?", někdy kladně, někdy záporně.. :D

[3]: Joooo, moje první lampička evr :D Kdyby neprodávali jen hnusnou žlutočervenou, tak bych si jí pořídila i do Prahy :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama