"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Peříčka na okně.

17. února 2016 v 18:40 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Občas mám strašně málo slov, která chci říct. Ale i tak je chci říct.
Prostě se tak stává, že nemám jedno veliké sdělení, ale hromadu malých.
Vlastně je to tak možná dobře, protože život je taky z těch malých kousků. No.


Mám hotové zkoušky. Od minulého pondělí. Což se mi teď zdá jako věčnost.
Takže konečně zas dělám věci, co chci. A občas co nechci, protože si musim uklidit pokoj.
Za odměnu jsem dostala 2 knížky. Jejich obsah nejspíš převedu hlavně ve výtvory.
*Jednou mi to poslal spolužák. Je to speciální, ale docela se mi to líbí o.O*
Asi jsem dospěla do fáze, kdy mi krom svetru, kraťasů, mikiny a doplňků nechybí nic. V šatníku.
Nikdy jsem nemohla říct, že nemám, co na sebe. Vždycky jsem jen nevěděla, co si vybrat z tý hormady super věcí.
Do okna nám vletěla sýkorka. Asi jí nic není, protože jsem jí nenašla. Nechala nám jen peříčka na okně.

Mám obavy, že přes mou existenci přestanu být tím, kým chci. Že mě nakonec sežere škola, práce a vůbec všěechno a pak nebudu moct dělat věci, co me baví.
(To teď na chvíli přešlo, protože si dělám, co chci, ale jak začne škola, zas to přijde.)

Takže teď mě čeká jen vyrábění, pletení, čtení, psaní a... Tak.
Pak zase škola, ale koho to zajímá.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Špekatý tarzan Špekatý tarzan | Web | 17. února 2016 v 20:59 | Reagovat

pěkné! :)

2 Olivka Olivka | Web | 18. února 2016 v 0:13 | Reagovat

Mě škola už dávno sežrala a neskutečně se těším, až mě zase vyplivne! :D i když po těch pěti letech si budu spíš připadat vyzvracená než jenom vyplivnutá. Už aby to bylo. Letos jedu poprvé non-stop semestr-zkouškový-semestr a mám toho plný kecky a závidím ti volno. Ani ne tiše, prostě úplně nahlas ti ho závidím :D

3 Melly Melly | Web | 18. února 2016 v 9:28 | Reagovat

Tak se i přes tu školu snaž být tím, co chceš. Je to těžké, ale najdi si okamžiky, kdy taková být můžeš a užij si je:)

4 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 18. února 2016 v 21:26 | Reagovat

[1]: Děkuji :)

[2]: Rozumím ti :D Já závidím svému minulému já, které zvládlo zkoušky rychle a mělo měsíc volno :D

[3]: Snažím. Děkuji za pěkná slova :)

5 Bára Bára | E-mail | Web | 19. února 2016 v 20:34 | Reagovat

Pěkné! Taky mám někdy neutuchající potřebu vyjádřit tisíc střípků běžných dnů najednou, o kterých se ale nedokážu nijak více rozepsat. :-D

6 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 24. února 2016 v 9:26 | Reagovat

[5]: Aspoň v tom nejsem sama :D

7 M M | Web | 11. března 2016 v 12:27 | Reagovat

Taky jsem hrozně šťastná, že je zkouškové pryč a mám čas na svoje kreativní počiny (i když toho času není zase tolik, kolik jsem očekávala - asi jsme na tom dost podobně). Ale závidím ti, že si můžeš číst, co si vybereš. Studuji češtinu a do zkouškového musím mít načteno 70 českých knih 19. století. Čtu ráda, ale tohle už mě vážně ubíjí. :-|

8 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 11. března 2016 v 14:18 | Reagovat

[7]: To jsme, pro změnu na to čtení nemám energii po dni stráveném počítáním příkladů, které ne a ne vyjít. Ale je pravda, že číst věci do školy jsem taky nikdy neměla ráda. Každopádně hodně štěstí s těma 70 knížkama :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama