"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Listopad 2015

Pořídím si imaginární rámeček.

27. listopadu 2015 v 0:12 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Abych si měla kam strčit ty fotky, které existují jen v mojí hlavě.
Je mi zvlástně jako dřív a přitom jinak. Nestěžuju si.
Měla jsem ruce v kapsách a tak se mi zapla písnička Decode. Připomíná mi déšť a lesy. Asi to bude tím klipem. A vůbec tím, že je to soundtrack ke Stmívání. Protože dešťovou atmosféru to mělo fakt skvělou.

Přehnízdění

14. listopadu 2015 v 23:14 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Připadám si trochu jako havrani. Poslední dva podzimy se stěhuju a jestli se to bude opakovat i příští rok, tak to pomalu začne být podezřelé.
Minulý víkend jsem nacpala svůj pražský majetek do velké krabice od židle a dvou menších krabiček a přesunula se do nového.
I když nové v tomhle případě asi není úplně ono slovo. Je to tu staré a rozpadací.
A právě proto se tu bude bourat a... Dělat pár věcí od znova.
Díky mému úžasnému pomocníkovi mám postavený všechen nábytek. A přemalované skříňky... A.. Tak..
Je tu ještě hodně věcí k dělání a já se budu snažit, aby vše bylo co nejdříve a já se mohla 100% zabydlet.

Krajkový límeček

7. listopadu 2015 v 18:00 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
"Přestaň na chvíli dělat úkoly."
Zjistila jsem, že moje názvy článků je občas těžké rozluštit. Jestli jde o vyrábění nebo nějakej můj žblept. A tentokrát jde o vyrábění.

Indiánka

3. listopadu 2015 v 19:03 | Shira Elizabeth |  Příběhobraní
Poprvé se potkali u ohně. Měla peří ve vlasech. Velká orlí pera se jí houpala na uších. Je prostou dívkou z vesnice. A ona byla dcerou vůdce kmene.
Okamžitě si padly do oka.
Byla starší a znala svět o něco líp. Ukazovala jí divy. Učila jí vázat korále. Společně objevovaly nové věci. Sbíraly peříčka a dávaly si je do vlasů. Učily se věcem jako všichni ostatní mladí.
Ale byly jiné. Spojené. Dvě duše, které se hledaly.
Scházely se každý den a stejném místě. A na stejném místě se loučily.
Nechtěly být podezřelé.
Jednou nepřišla.
Čekala celý den. Až do setmění. A nic.
Běžela zpátky do vesnice. Uviděla jí stát u jejího koně. Čekala. Prostě tam stála a koukala, dokud nedostala pokyn, aby nesedla.
Jejich pohledy se střetly.
V tu chvíli věděla, že ji vidí naposled.