"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Zrzečka

16. září 2015 v 17:08 | Shira Elizabeth |  Příběhobraní
Vystrčila nos ven a začmuchala. Ucítila vůni jara, které zatím připomínalo spíše zimu. Jen ne další zimu.
Povylezla a dala se na dlouhou cestu do vesnice. V lese byl v tuhle dobu klid a mír. Sem tam zašustilo nějaké menší zvíře, ale to jí netrápilo.
Šla obvyklou cestou na oblíbené místo. Děti nechala doma, ale oni už se umí postarat a počkají. Brzo se vrátí s jídlem.
Už jen dva tři stomy a je tam. Vklouzla do vesnice. Tam takový klid nebyl, ale pořád to nebylo tak hrozné.
Nepozorovaně se schovala za košík a zamířila si to mezi kurník a králíkárnu. Nemohla se rozhodnout. Nekonec si vybrala špatně zavřenou králíkárnu. Budou si myslet, že utekl. Vrhla se na něj, jak nejtišeji uměla. Ale oni na ní čekali. Chytli jí dřív, než mohla něco udělat.
Zavřeli jí do klece. Vyhrožovali jí. Nadávali jí. Házeli po ní kamenama. Jen děti se zdály milejší. Chodili se na ní koukat každou chvíli. Kluk a holka. Zajímala je. Rodiče je pak zahnali zpátky domů.
Postupně se setmělo a ona se bála o své děti. Určitě už je našli. Určitě na ně budou zlí. Celou noc takhle přemýšlela. První sluneční paprsky jí probraly. uslyšela šustnutí a už se bála, že je to její konec. Přišlo dítě. Ta holka. Chvíli na ní koukala. Potom otevřela klec a pustila jí ven. Než stihla utéct, dala jí jednoho králíka.
Byla ráda. Vydala se k potoku a po proudu zpět domů. Kousek za městem se otočila. Viděla klenutí most a právě vycházející slunce zahalení mlhou. Mlhu měla ráda. Dobře se v ní chovávalo. Pozorovala. Vlastně je to tu docela pěkné. Uslyšela hlasy. Snad se dětem nic nestalo. Napila se a pokračovala.
Po nějaké chvíli přišla k noře. Strčila dovnitř čumák a ucítila, že všichni jsou uvnitř. Vlezla dovnitř i se svým úlovkem. Děti jí nadšeně vítaly. Teď jí čekala hostina a pak zasloužený odpočinek. Po další nebezpečné noci.
Lištička.

Jeden člověk mi poslal obrázek a řekl, že by se k němu hodil příběh. Asi to nebude to, co čekal. Ně přesně. Ale proč ne.
PS: To s těma obrázkama můžeš dělat častěji.. Ty víš kdo.

A pokud by snad někdo další chtěl nadělit nějaký obrázek pro kraťoučký příběh, můžete tady do komentářů, do zpráv autorovi, na email nebo na mou FB stránku.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ess Way Ess Way | E-mail | Web | 16. září 2015 v 19:00 | Reagovat

Moc hezky napsane :) listicka mela stesti, uplne mi ji bylo lito :)

2 Illumináti Illumináti | Web | 16. září 2015 v 20:43 | Reagovat

wow
       such povídka
   very téma
                 so týdne
     8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)  8-)

3 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 17. září 2015 v 11:30 | Reagovat

[1]: Děkuji :) Lištičce bych neublížila ani písmenkama :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama