"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Mrtví se někdy vracejí (Stephen King)

28. června 2015 v 21:34 | Shira Elizabeth |  Knížky
"Sklepení staré továrny se hemží krysami, ale ne obyčejnými; zlým démonem může být posedlý i stroj - třeba žehlící prkno v prádelně; profesionální zabiják obdrží poštou dětskou hračku, skrývající v sobě smrtící možnosti; nebožtíci se někdy vracejí a ani vyvolávání démonů je možná nezapudí navždycky; mafiánský šéf chce zlikvidovat milence své ženy a pořádně se při tom pobavit - avšak ouvej!, kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá; přestat kouřit nemusí být tak těžké, když víte, že falší cigareta by vás mohla připravit o život - doslova; stejnou cenu můžete zaplatit, budete-li slepě důvěřovat sobeckému staršímu bratrovi; pomáhat malým holčičkám hledat ve sněhové vánici maminku se nedoporučuje - z holčiček se mohou vyklubat upíři. Stephen King, americký šampión moderního hororu, jehož knihy jsou světovými bestsellery, se v těchto osmi povídkách s úspěchem snaží čtenáře přesvědčit, že hranice mezi realitou a světem nadpřirozených sil, nepochopitelných jevů a záhad je leckdy zatraceně uzounká. Jeho příběhy, nahánějící hrůzu, jsou průvodce po temných zákoutí lidské fantazie."


Zajímavé počtení. V některých příbězím působí nadpřirozené síly - například upíři, ale ty zas tak strašidelné nejsou. Takové oživlé stroje mě děsili daleko víc. A příběhy, které nahánějí hrůzu jen hraním si se psychikou byli asi těmy nejhoršímy. Je opravdu děsivé uvědomění, že do některých situací a strašně leké se dostat.
Trochu mi vzalo dech to, jak jednoduše se lze vcítit do situace člověka stojícího na římse - připadala jsem si jako bych tam byla.
Je to velmi vydařené.
Líbí se mi, jak pojal strach. A že tu nejsou jen nadpřirozena. Nadpřirozena umí být strašidelná, ale běžnosti to dokážou víc. Právě kvůli své běžnosti.

*Myslím, že nemám dost slov na popsaní zvláštního pocitu, který se při čtení objevil.*
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Xerodoth Sigmius Xerodoth Sigmius | E-mail | Web | 29. června 2015 v 10:13 | Reagovat

Podle mýhobse tohle odeonovský vydání ani nevyplatí kupovat. Je to jen výcuc betovský Noční směny,která má hezčí cover a je toho v ní mnohem víc.

2 shira-elizabeth shira-elizabeth | E-mail | Web | 29. června 2015 v 10:41 | Reagovat

[1]: Mě to bylo trochu podezřelé, ale mám ho z knihovny :)

3 Anie Anie | Web | 12. července 2015 v 11:16 | Reagovat

Tuhle knihu jsem ještě nečetla. Určitě na ni mrknu

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama