"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Květen 2015

Taková vnitřní nijakost.

25. května 2015 v 14:48 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Mám takový dojem, že moje pocity jsou někdy zcela unikátní. Nebo možná nejsou, ale jestli tohle prožívají i jiní, tak je to trochu smutné. A děsivé. A tak.
To, že jsem poněkud negativistická je pochopitelné. Protože škola a tak. A tak by nebylo ani tak divné, kdybych měla (opět) špatnou náladu. Jenže, já jí nemám. Jsem docela vyčerpaná a poněkud unuděná. Tu unuděnost dávám za vinu tomu, že si nedovoluji dělat nic moc nového, abych se musela učit. A taky jsem trochu rozladěná, což je v pohodě, protože to taky dává smysl.

Dřevěný náhrdelník

21. května 2015 v 18:34 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Zaprvé - blog dne - wow. To jsem nečekala a je to velmi milé :)
Zadruhé - hlavní důvod článku.
V rámci prokrastinace jsem si v lese ulovila klacek a nechala se inspirovat jedním obrázkem z internetu, který mám už nějakou dobu schovaný.
Tady je výsledek:

Vývoj situace.

14. května 2015 v 12:00 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Jelikož celého jednoho člověka zajímá v ývoj situace, tak jsem si řekla, že zneužiju ten úžasný obrázek kočičky a napíšu o tom nejspíštakovýmenší článek.
Protože se vyvíjí víc, než jedna situace.

Popadnout odvahu.

2. května 2015 v 6:35 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
A utíct. Nebo ne. Tak něco.
To, že mám v hlavě bordel je zcela normální. A přitom není. Protože je nějak jinej.
Můžu teď říct, že mám všechno. Přijde mi to tak. Což je fajn, ale je to divný.

Panenka (Mo Hayder)

1. května 2015 v 22:59 | Shira Elizabeth |  Knížky
Maud je tam někde venku.
Chce vstoupit dovnitř.
Chce tě dostat.

Psychiatrickou léčebnu Beechway paralyzuje strach: mezi pacienty se šíří davová hysterie a zaměstnanci raději předstírají nemoc, než aby chodili na noční služby. Prastarými chodbami léčebny totiž za nocí obchází Maud, letitý přízrak zakrslé ženy, která si vybírá nahodilé oběti a silou své pokřivené vůle je následně dožene k drastickému sebepoškození nebo dokonce k sebevraždě.
Také Joe Le Grande pociťuje tíseň. Jako koordinátor zodpovídá za hladký chod léčebny, avšak i on začíná podléhat vlivu přízraku. Navíc se zdá, že po kontroverzním propuštění problémového pacienta Issaka Handela začala Maud rozsévat hrůzu i po okolním kraji.
Na pokraji zoufalství se Joe obrátí o pomoc na detektiva Jacka Cafferyho. Ten se ale zrovna věnuje docela jinému případu a navíc se mu nechce věřit báchorkám o jakémsi přízraku. Počáteční skepse ho však opustí ve chvíli, kdy spolu s Joem odhalí detaily o minulosti propuštěného Issaka Handela...