"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Únor 2015

Vikings

27. února 2015 v 22:02 | Shira Elizabeth |  Serials
*Rozhodla jsem se, že by stálo za to vás trochu seznámit s mým oblíbeným seriálem (a další budou časem následovat).*

Seriál samotný je o vikinzích - o bitvách, zradách, lásce a tak podobně. Vydáme se do Anglie, kterou se vikingové rozhodnou dobít. Dost často se bojuje. A je to pěkné. Taky je čas od čas uvidět, jak funguje jejich náboženství. Rituály a mučení. (Doufám, že je to podle skutečnosti, pokud někdo ví víc, ráda si to poslechnu.) Minimálně hlavní postavy jsou podle wikipedie skutečné osoby, které dřív žili. Seriál má onu zvláštní severskou atmosféru. Velmi se mi líbí jejich způsob života.

Erebos (U. Poznanski)

26. února 2015 v 22:55 | Shira Elizabeth |  Knížky
Hra, která zabíjí!

"O dobrou hodinu později dospěla instalace ke sto procentům. Nick už chtěl nahlas jásat, ale v tom obrazovka zčernala. A zůstala černá. Nic nepomáhalo. Ani poklepání na kryt počítače, různé kombinace kláves a výbuch vzteku. Obrazovka neukazovala nic, než neúprosnou temnotu. Ještě, než stihl rezignovaně počítač restartovat, přece jen se něco stalo. Z temnoty se vynořila rudá písmena, slova, která pulzovala, jako kdyby zásobovala krví a životem skryté srdce.
Vstup.
Nebo se vrať.
Toto je Erebos."

Jen tak jako mimochodem

21. února 2015 v 11:14 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
jsem přežila první týden.
Nechci si stěžovat, ale mám dojem, že tohle bude o dost náročnější, než minule. Už jsem kvůli tomu, že mám dobrovolně předmět navíc, což znamená úkoly navíc. Nikdy jsem úkoly moc nedělala, jen ty na mechaniku, ale tady je to jiné. Tady mě tak trochu můžou vykopnout, když nebudu dělat úkoly.
Krom toho budu týden v čudu a pak dohánět. I když budu dělat i v čudu.

Třpytkaté boty

14. února 2015 v 17:14 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Když vynecháme fakt, že kde jsem já, tam se dříve či později objeví třpytky....
Na pinterestu mě zaujal tutorial na třpytkaté boty. Boty i třpytky mám, ale chybělo mi lepidlo. Američané mají 'mod podge', ale to se u nás neprodává (dá se objednat ze slovenska a nebo na ebay). Na internetu existuje návod podle kterého se dá lepidlo vyrobit, ale ten vůbec fungovat nebude. Je potřeba voděodolné lepidlo a naředěním lepidla na papír opravdu voděodolné lepidlo nedostaneme. Ale jeden skvělý člověk mi přenechal své lepidlo, které už prý nebude potřebovat.
Jo a jsem prej divná, když z toho mám radost.
Takhle vypadá výsledek:

Takže... Další semestr, jo??

13. února 2015 v 19:29 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
You might be my savior, but I don't want to be saved.



Něco víc o mně.

11. února 2015 v 12:20 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
"Jsem dítě podzimu :) Zbožňuju anglické počasí.
Nechápu tenhle svět a ani nechci. Jsem prý limitovaná edice, ale žádnýho hipstera v tom nehledejte. Budoucí kočičí žena.
Jsem víla, jsem Cassie, jsem Lenka Střelenka. Jsem členem Echelonu, jinak tak trochu metalák. Jsem divná c:
Lidé na mě zírají a malé děti často brečí, když mě vidí.
Neustále se houpu na pomezí víly a čarodějnice.
(Aneb jak být víla celá v černém a čarodějnice ve vílích šatech.)"
Ale asi je na čase to trochu rozvést...


Šachové figurky (Peter May)

10. února 2015 v 17:39 | Shira Elizabeth |  Knížky
*Jsem líná vymýšlet vlastní popis, jelikož mě to až tak neuchvátilo :c *

Třeba v tom jsou velké maličkosti.

9. února 2015 v 21:11 | Shira Elizabeth |  Příběhobraní
Ostré světlo nahradila černočerná tma. Když přišel trochu k sobě ucítil, jak mu teplá krev stéká po čele. Nedokázal se otočit. Upadl opět do tmy. Probralo ho ostré bílé světlo. Když přišel k sobě, oznámili mu, že má otřes mozku, ale bude brzo v pořádku. Spolujezdkyně nepřežila. Její mozek se roztříkl po celé palubní desce. Ani doktoři nechápali, jak je to možné.
Některé příběhy takhle začínají jiné končí.
A když se to dozvěděla, byla jen ráda, že tam neseděla ona sama.


Hlídání kočičky.

2. února 2015 v 15:00 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Už nějakou dobu jsem doma a snažím se tvořit. Něco málo se mi povedlo.
Mám krejčovskou pannu - všechno najednou vypadá jednodušeji.