"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Útěk

3. ledna 2015 v 11:00 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Utíkala zasněženou álejí. Prsty jí pomalu promrzaly a chlad postupoval i dál. Každý stín jakoby na ní zlověstně mrkal.

"Přišel tvůj čas," šeptal. Upadla na ledovce. Už se nemohla zvednout, neměla sílu. Všechnu jí sebral ten temný mrak. Ten mrak, který jí pronásledoval už kolik dní. Malátně se pokusila posadit. Moc se jí to nepovedlo. Vytáhla zapalovač, chtěla ho zahnat svetlem, protože to bylo to jediné, co na něj aspoň trochu působilo. Když vyšlehl pramínek, zvedla se.
"Vůbec se tě nebojim!" vykřikla.
"Tak proč tedy utíkáš?" pronesl mrak. Nevěděla, co dělat. Přiznat, že má strach a utéct a nebo se vzdát. Přece jí nevychovali k tomu, aby se vzdala. Zahnala mrak o pár kroků dál. Skočila pryč ze silnice. Do pole zarostlého ostružinami. Velkými ostružinami. Jak se drala skrz, trhali jí kabát a pak i oblečení pod ním. Zamotali jí nohy a ona opět upadla na zmrzlou zemi. Plamínek zapalovače smutně zhasl. Mrak jí opět dohnal. Teď vypadal spíš trochu jako mlha. Jemná hustá mlha.
"Co ode mě chceš!"
"Cožpak to není jasné? Je to buď já nebo ty. A na tomhle světě není dost místa, aby smrt mohla jen tak zmizet. Takže to musíš být ty." hutně se vznášel kolem ní. Neměla sílu odporovat. Když smrt uviděla, že se pomalu ale jistě vzdává, nečekala.
Bylo to jako kdyby její plíce naplnil jemný poletujícíc prach. Když se nadechla, vdechla jen víc toho prachu. Ucpával jí plicní sklípky. Dusil jí. Přilepil se jí na kůži. Vlétl jí i do očí. Nic neviděla. Už žádné světlo. Jen tma. Hrůzostrašná tma.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Ter Ter | Web | 3. ledna 2015 v 11:04 | Reagovat

Vždy když si čtu takové příběhy, naskakuje mi husí kůže :D

2 she-keeps she-keeps | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 11:22 | Reagovat

Vždy když si přečtu "plycní sklípky", naskakuje mi husí kůže.

3 shira-elizabeth shira-elizabeth | Web | 3. ledna 2015 v 11:33 | Reagovat

[1]: To je záměr :D

[2]: Pardon, opraveno :)

4 sarush ef sarush ef | Web | 3. ledna 2015 v 11:47 | Reagovat

To je výborný :)

5 Janča Janča | E-mail | Web | 3. ledna 2015 v 12:22 | Reagovat

Wow, tohle je docela síla. Bylo by zajímavé, kdyby to tak bylo i ve skutečnosti. :D

6 Keller Keller | Web | 3. ledna 2015 v 13:42 | Reagovat

Wáu. To je fajnový :D
Jenom při představě mraku si představím ten mráček z reklamy na skittles tak to trochu ubírá tu hutnou atmosféru.

7 shira-elizabeth shira-elizabeth | Web | 3. ledna 2015 v 23:14 | Reagovat

[4]: Děkuji moc :)

[5]: Děkuji :) No nevím už takhle se lidi smrti bojí a ještě tohle na ně... :D

[6]: Když se řekne mráček, představím si svého bývalého profesora.. Asociace jsou někdy zlo :D Jinak díky :)

8 jsemany jsemany | Web | 10. ledna 2015 v 23:39 | Reagovat

Toto je přesně ten typ článku, který bezmezně zbožňuji.

9 shira-elizabeth shira-elizabeth | Web | 11. ledna 2015 v 10:20 | Reagovat

[8]: To jsem ráda, snažím se :) Děkuji moc :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama