"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Leden 2015

Kdyby sis měl vybrat superschopnost,

31. ledna 2015 v 19:35 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
jaká by to byla??
Když jsem byla malá, hodně jsem nad tím přemýšlela. Bylo by pěkné umět být neviditelná, umět číst myšlenky, mít laserový pohled, umět létat... Ale vybrat si jen jednu, to je těžké.


Šaty s pavučinami

31. ledna 2015 v 12:08 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Je to už nějakou dobu, co jsem v sekáči objevila úžasnou sukni.
Červená podšívka a přes ní tyl s 'potiskem' (nejsem si jistá, jestli se tomu tak říká) pavučin. Mám pavouky a pavučiny ráda. Sice červená jinde, než na vlasech není zrovna moje, ale tady není tak výrazná.

Sukně šla se mnou domů, jenže tu byl menší problém. Jsem hobit a tak mi byla až na zem, což moc ráda nemám. Krom toho nejsem moc na dlouhé uplé sukně a tak jako tak mi byla široká, což guma v pase docela řešila, ale přece.
Tak trochu neuměle jsem z toho vyrobila šaty. Přidělala jsem ramínka a odstřihla gumu, ale bylo to... Ehm... Nepovedené. Jenže tenkrát to líp nešlo.
Ale teď mám krejčovskou pannu, takže jsem s protesty nasadila nepovedené šaty na pannu a předělala je na povedenejší šaty, ve kterých dokonce vypadám jinak, než jako v pytli. A výsledek vypadá takhle:

Bludička

30. ledna 2015 v 21:47 | Shira Elizabeth |  Obrázkuji
V noci bloudí lesem.
A ptá se "Kde to zase sakra jsem?"
Chodí po světě bosá.
Hledá, kam to teda patří.
V noci svítí jí na čele hvězda, ale není to nějaká princezna.
Že prej tak trochu divně kouká.
A co, že není oblečená.
Občas se schová v močálech.
Protože tam jí nikdo nehledá.
Ale občas se nějaký člověk najde a pak ho třeba bahno až na dno stáhne.
A ona pak bloudí dál.
A dál.



Naturalia a Gee

29. ledna 2015 v 22:47 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Včera jsem velice kulturní den. Teď se v Praze moc nepohybuji a zjistila jsem, že do konce ledna je výstava Jana Švankmajera, která bude určitě stát za to. No a když už jsem včera měla jet na koncert, tak jsem přijela o něco dřív a stihla obojí.

Černá sukně Converse

29. ledna 2015 v 6:00 | Shira Elizabeth |  Můj sekáč
Černá sukně Converse. V pase na gumu. Má indiánské třásně.
Měla jsem jí na sobě jen párkrát - nemá žádné vady.
Velikost S.

Muž z ostrova Lewis (Peter May)

27. ledna 2015 v 18:02 | Shira Elizabeth |  Knížky
Docela často dělám takovou věc.. A to, že si přečtu poslední větu v knížece. Je to takové záhladné. Navíc jí obvykle během čtení zapomenu.
"Chtěl."


Oficiálně kniha není pokračováním Skály, ale svým způsobem je.

Měkkoučký tyrkysový svetr

27. ledna 2015 v 14:37 | Shira Elizabeth |  Můj sekáč
Pořádná zima pořád nikde, ale svetr se hodí vždycky.
Tento svetr je velmi příjemný na dotek a hodně pohodlný. Žádné vady nemá. Zbavuji se ho, protože je na můj vkus moc krátký (sahá tak nějak k bokům) a neunosím ho.
Velikost psaná 12, ale mě přijdespíš jako 10.

Plesání

26. ledna 2015 v 22:43 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Byl jsem s rodiči na plese. Ale tentokrát nechci jen psát, jak fajn akce to byla (a byla jelikož jsem se setkala s mnohými lidmy, které jinak skoro vůbec nevídám). Chci taky trochu uvést některé myšlenky, které se ke mě během večera přitoulaly.
*Já a moje sestra. Aby bylo jasno, normálně jsme stejně vysoké a sestra měla taky podpatky... Jo, chodila jsem skoro na chůdách.*

Jak se stát Pařížankou... ať žijete kdekoli

25. ledna 2015 v 15:15 | Shira Elizabeth |  Knížky
Tohle není zrovna kniha, kterou bych si obvykle koupila. Četla jsem o ní pár recenzí, zaujala mě a když jsem si jí v obchodě prohlídla - bylo rozhodnuto.
*Pokud kliknete na fotku dostanete se na blog Angel, která je jednou z mých oblíbených blogerek.*

Krkavec

24. ledna 2015 v 15:24 | Shira Elizabeth |  Obrázkuji
Tak nějak mám hodně ráda tyhle okřídlená zvířátka. Mám teda ráda většinu zvířat, ale jelikož kočky nelétají (což je škoda), tak jsou mezi oblíbenci i opeřenci.
Líbí se mi jejich možnost létat. Kdybych si měla vybrat superschopnost, chci umět létat.
Mám ráda ty malé hopsací kuličky, co nám doma chodí na krmítko, ale kdybych si mohla vybrat, chtěla bych krkavce. Nebo aspoň vránu. Krkavci jsou takový elegantní a velcí a vypadají zle, ale ne záludně jako havrani. Krom toho jsou inteligentní a dají se docela dobře vycvičit. A je s nima sranda.
Ale už dost o nich, tady je můj obrázek krkavce.

Peříčka.

23. ledna 2015 v 14:56 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Už před nějakou dobou jsem objevila návod, jak udělat pěkná indiánoidní peříčka.
Myslím, že to nejspíš bylo už někdy v létě. Jenže peří neroste na stromech, ptáčci ho neradi ztrácejí a na ebay taky zrovna nejlevnější není. Dobře, zas tak drahé není, ale když jsem nevyhrála pár aukcí, byla jsem naštvaná a vykašlala se na to.

Tak zas trochu pokračujeme.

21. ledna 2015 v 20:02 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Právě jsem vyházela z pokoje spooooustu věcí, které už nepotřebuji. A teď můžu trochu dýchat.
Teď se můžu konečně pořádně ponořit do dělání věcí, které jsem kvůli zkouškám odsouvala.
A jednou z prvních věcí je, že bych vám chtěla představit Facebookovou stránku, kterou jsem si vytvořila. Nepřidávám tam úplně vše, ale snažím se přidávat věci, které se týkají spíš té 'umělecké' činnosti. Takže pokud chcete vidět, když něco nového vytvořím a nezajímají vás ty kecy okolo, tak koukněte tam.

Kterak jsem se naučila plíst.

18. ledna 2015 v 19:23 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
V létě jsem se rozhodla, že se naučím plést. Proto většina mojí rodiny dostala k vánocům šály a máma čepičku. Ale učila jsem se to hlavně kvůli sobě, abych si mohla uplést svetr přesně podle mých představ. A vlastně cokoliv, co mě napadne, protože mám ráda ručně dělané věci a ráda si dělám věci přesně pro sebe. (Kvůli tomu si taky za pár dní objednám krečovskou pannu c: )
A tak tedy výsledkem je svetr. Snažila jsem se najít podzimní barvy. Byla jsem odhodlaná tam přidat i hořčcově žlutou, ale bohužel zas takový barevný výběr tu není. Ale i tak myslím, že se můj svetr typu "eh, ne fakt nemám žádnou techniku, ani vlastně nevim, co dělám" docěla povedl. A je i dost teplý c:

Uff, tak a je to za mnou.

18. ledna 2015 v 10:25 | Shira Elizabeth
Tak tedy oficiálně jsem dokončila semestr. Relativně úspěšně. Některé známky nic moc, ale prošla jsem.
Jednou z mých vlastností je zbavovat se povinností jak nejrychleji to jde. Jsem v tom vcelku dobrá.
*Moje kočkové ponožky. Vánoce byli fajn.*

Oflajn

17. ledna 2015 v 18:43 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
*Mám dojem, že tohle téma tu už někdy bylo. Ale to nevadí.*

Pán

10. ledna 2015 v 22:42 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
"Vždycky jsem si přála že s ním budu takhle sedět na lavičce. Ale ne tak, jak se sedí normálně. Vždycky jsem snila o tom, jak budeme spolu ležet v trávě a koukat na polární zář. Chci ho vzít do Besaconu zalitého sluncem a dívat se s ním na rozbouřené moře u majáku v Tosse. Skládat si s ním takhle pokojík plný umění. Procourat takhle svět. S ním."
"S kým?"
"No s ním."
"S kým ním?"
"S tím člověkem, co jsem ho ještě nepoznala. S tím pánem, co na mě vždycky vystrukuje růžky, ale pak se ukáže jako podvodník. S ním."

"A co řekneme našim imaginárním dětem až se zeptají, jak jsme se poznali?"
"Že jsme se poznali přes naše imaginární přátele."
- protože existují situace.

*Jenom takové krátké mezizkouškové prokrastinování o lidech, co neznám.*

Mapa času (Félix J. Palma)

5. ledna 2015 v 15:15 | Shira Elizabeth |  Knížky
Nejprve anotece:
Londýn roku 1896. Nesčetné vynálezy dovolují člověku znalému vědy uvěřit, že je možné dosáhnout nemožného. To ostatně dokazuje i vznik společnosti Cesty časem Murray, která otevírá své dveře zákazníkům, aby jim uskutečnila sen, po kterém lidstvo bažilo odnepaměti - cestovat časem. Tuto touhu vzbudil rok předtím spisovatel H. G. Wells svým románem Stroj času. Člověk 19. století má náhle možnost cestovat do jiných epoch. A přesně to udělá Claire Haggertyová, zámožná a nespokojená mladá žena, která je přesvědčená, že žádný z jejích nápadníků jí nemůže nabídnout opravdovou lásku. Tato nespokojenost způsobí, že se vypraví do roku 2000, kde se zamiluje do muže z budoucnosti, do muže, který v době, ze které pochází, ještě nebyl na světě. Zažije s ním milostný románek napříč časem.
Ale ne všichni si přejí vidět budoucnost. Andrew Harrington je mladý muž, který se rozhodne spáchat sebevraždu. Zjistí totiž, že nic už nedokáže smazat bolest ze smrti jeho milované, prostitutky jménem Mary Kelly, která se stala poslední obětí Jacka Rozparovače. Ale když je mu nabídnuta možnost vrátit se o osm let zpět a zachránit ji před smrtí, rozhodne se toho využít.
A i samotný H. G. Wells pocítí rizika cestování časem, když do jeho doby přijde člověk z budoucnosti s úmyslem ho zabít, aby mohl vydat jeho knihy pod svým jménem. Wells se musí vydat na zoufalý útěk časem, přes druhou světovou válku a osmdesátá léta, až se nakonec ztratí v budoucnosti stejně vzdálené jako nevyzpytatelné.

*Možná teď budu trochu spoilovat*

Útěk

3. ledna 2015 v 11:00 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Utíkala zasněženou álejí. Prsty jí pomalu promrzaly a chlad postupoval i dál. Každý stín jakoby na ní zlověstně mrkal.