"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Večer na hradě

30. listopadu 2014 v 16:18 | Shira Elizabeth |  žiju!!
V pátek jsem se tak trochu vetřela do vyšší společnosti ministrů a podobných lidí, které neznám. Krom Klause. Toho znám a poznám.


Byla tam slpousta paní v drahých šatech a hromada pánu ve smokingách.
Hrála tam fajn kapela a bylo tam dobrý jídlo.
No krom toho, že jsem mohla chodit po hradě, zkoumat tyhle prostory a nebo se bavit s lidma, které neznám, tak se tam toho moc dělat nedalo. Ale děda dostal diplom a byl rád, protože se viděl s milionem známých, které už jen tak nevídá. No a já zjistila, že medová hruška je fialová. Krom toho jsem vyvenčila šaty a paruku.
Ze začátku jsem si připadala trochu jako princezna na bále až na to, že jediná slečna, co vypadala jako princezna byla asi stará jako já. Ale co, takový moderní bál.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama