"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Listopad 2014

Večer na hradě

30. listopadu 2014 v 16:18 | Shira Elizabeth |  žiju!!
V pátek jsem se tak trochu vetřela do vyšší společnosti ministrů a podobných lidí, které neznám. Krom Klause. Toho znám a poznám.

A kdyby jenom padesát..

29. listopadu 2014 v 22:53 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Všimli jste si kolik je kolem všemožných barev??
A vždycky když si mám nějakou barvu vybrat jsem bezradná.


Roztomilý Pusheen totebag

27. listopadu 2014 v 16:00 | Shira Elizabeth |  Tašky
Šedá montérkovinová taška s Pusheenem. Montérkovina je velmi pevná látka, kterou jen tak něco nezničí.
Potisk barvami na textil, jsou odolné vůči praní na 40°C.
Rozměry:
šířka: 35cm
výška: 33cm
popruh: 66cm
(Chcete jinou barvu nebo motiv?? Nebojte se napsat c: )


Naštvaný Pusheen totebag

26. listopadu 2014 v 16:00 | Shira Elizabeth |  Tašky
Šedá montérkovinová taška s Pusheenem. Montérkovina je velmi pevná látka, kterou jen tak něco nezničí.
Potisk barvami na textil, jsou odolné vůči praní na 40°C.
Rozměry:
šířka: 35cm
výška: 33cm
popruh: 66cm
(Chcete jinou barvu nebo motiv?? Nebojte se napsat c: )


Pusheen si hraje

25. listopadu 2014 v 15:46 | Shira Elizabeth |  Tašky
Šedá montérkovinová taška s Pusheenem. Montérkovina je velmi pevná látka, kterou jen tak něco nezničí.
Potisk barvami na textil, jsou odolné vůči praní na 40°C.
Rozměry:
šířka: 35cm
výška: 33cm
popruh: 66cm
(Chcete jinou barvu nebo motiv?? Nebojte se napsat c: )


Jednorožčí Pusheen totebag

24. listopadu 2014 v 16:00 | Shira Elizabeth |  Tašky
Šedá montérkovinová taška s Pusheenem. Montérkovina je velmi pevná látka, kterou jen tak něco nezničí.
Potisk barvami na textil, jsou odolné vůči praní na 40°C.
Rozměry:
šířka: 35cm
výška: 33cm
popruh: 66cm
(Chcete jinou barvu nebo motiv?? Nebojte se napsat c: )


Trochu panikařím

21. listopadu 2014 v 16:06 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Přijde mi, že je toho teď trochu moc.
Jde hlavně o to, že jsem v prvním semestru a tak se tak nějak snažím dostat se do druhého. A co víc, ráda bych se dopracovala až k inženýrovi, takže prostě pořád a pořád počítám a počítám všeliaké příklady.
Příští týden píšu druhý test z matiky, který by snad mohl dopadnout líp, než ten první. Jenže to znamená narvat si do hlavy všechny vzorečky na derivace. Nenávidim vzorečky.
A pak taky píšu mechaniku. Test, kde musim mít 50% správně. A ono je to lehký, ale já jsem šíleně něpozorná a tak si to dělám těžší, než to je.
Rozmazané mi to sluší.

Článek o mé mlze... A tak všem..

15. listopadu 2014 v 22:41 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Člověk by řekl, že když si vymyslí pravidlo, které sice ublíží někomu dalšímu, ale jemu by mělo usnadnit život, tak ho i bude dodržovat.
A nebo třeba ne a pak se bude ubližovat trochu míň.
Osobně nevím, co mám radši. Jestli to, když je ono proavidlo dodržováno, či ne. Možná, že díky jeho dodržování jsem míň přemýšlela a víc dělala, co mám. A nebo ne, protože já nikdy nedělám, co mám. Možná, že díky němu bych to měla trochu lehčejší, ale nezdá ze mi. Kdo ví.

Tudum

14. listopadu 2014 v 17:27 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Čtvrtek:
V týdnu jsem se vydala hledat plátno. Bohužel moji vysněnou velikost 100x70 cm nikde neměli a tak nic nemám. Ale vím, kam si ho objednat.. Ještě, že to mám na hradčanskou kousíček.

Mucha (A Květy, který nikoho nezajímaj)

14. listopadu 2014 v 12:45 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Někdy předtím jsem psala, že jsme se v sobotu vydali na Muchu.
Sice tohle není úplně můj styl, ale ty texty mají tak úžasný, že když už šly všichni, tak jsem ani já nelitovala vstupnýho.
Přišli jsme pozdě a ještě později se začalo hrát.

Nemám ráda mytí oken.

8. listopadu 2014 v 17:02 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
A to je ani nemyju já. Problém je v tom, že to znamená, že musím sundat hromadu věci ze stolu. A tak hromada věcí nemá kde bydlet. A to znamená, že musí bydlet všude. Jenže ono všude je něco. Takže když k tomu přidáme podmínku, že musí bejt průchodnej pokoj, pak je to téměž nezrealizovatelné a navíc mi sem jde otevřenym oknem zima. Navíc, když vezmeme v úvahu, že zítra ráno bych docela radši spala, než abych přihlížela mytí okna, je to vcelku na nic.
Nová úvodní fotka, hehe

Zmizelá

8. listopadu 2014 v 15:56 | Shira Elizabeth |  filmy
Myslím, že děj tohohle filmu bych bez nějakého prozrazení zápletky nedokázala popsat. Proto to tedy nechám na CSFD:
"Amy se ztratila v den pátého výročí svatby s Nickem. Vše naznačuje, že nezmizela dobrovolně. Zoufalý manžel organizuje rozsáhlé pátrací akce a snaží se dělat vše možné pro to, aby se jeho žena našla. Pokud možno živá. Paralelně s tím probíhá policejní vyšetřování, které kromě Amy hledá i člověka, jenž má její zmizení na svědomí. Všechny stopy, nalezené důkazy a svědectví Amyiných blízkých ale ukazují právě na Nicka. Kdo to vlastně je? Trpící oběť zločinu, nebo cynická zrůda, která vodí policii i veřejnost za nos, aby ze sebe sňala podezření? Kdo má pravdu? Jak ji poznat? A co se vlastně stalo s Amy? Na znepokojivé otázky se vrší další a odpovědi zoufale chybějí. Trpí tím především Nick, který se z miláčka médií proměnil ve veřejného nepřítele číslo jedna. Dobře ví, že když se Amy nebo strůjce jejího únosu nenajdou, ponese si cejch až do konce života, který možná stráví za mřížemi. Pokud ovšem nemá Amy skutečně na svědomí."

Nevim, co chci za nadpis.

6. listopadu 2014 v 16:26 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Už je to pár dnů, co jsem dokončila šálu pro mou ženu a pro dědu. Taky jsem konečně koupila několik čajů pro dědu a nasypala je do kořenek. Vypadá to moc efektně a tak. Ještě dodělám šálu pro sestru, pak tu pro Lonciho a Vánoce můžou přijít!! Teda, ještě to zabalit, ale to bude to nejmenší.

Zamlžená

2. listopadu 2014 v 12:59 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
*Dlouho jsem nenapsala nic, co by mělo dějovou linii - tedy po nějaké době opět zkouším, co vykouzlí moje spisovatelské střevo.*

Šla polní cestou okolo rybníčku. Rákosí jí zpívalo svou roozstřenou píseň a mlha stoupala z hladiny víš a víš. Nevěděla, co tu dělá. Nevěděla, proč se sem vrátila. Něco jí sem táhlo.
Staré vzpomínky měla uzamčené. Kdysi je zavřela do krabičky a zahodila klíč. Byla tak důkladná, že teď už si na nic nevzpomínala. Jako kdyby jejích posledních 20let existence byla jen bílá mlha. Taková ta mlha, kterou člověk sotva projde. Taková ta těžká mlha, co říká, že je tam něco schované. A taky bylo.
Nebyla schopná si vzpomenout, co se tenkrát stalo. To, co jí donutilo ztratit paměť. Věděla jen, že se to stalo tady. Možná ve skrytu duše doufala, že když se vrátí, na všechno si vzpomene.
Vytkl jí, že mu neříká všechno. Ona věděla, že mu to ani říct nedokáže. Ať se snaží, jak se snaží, prostě ne a ne si vzpomenout.
Přešla na lávku a sedla si. Voda z vlkého dřeva jí začala pomaličku stoupat oblečením. Kdyby si jen tak mohla vzpomenout. Uslyšela křupání. Rychle se zvedla a otočila. Onen prudký pohyb způsobil, že stará prkva lávky povolila a ona se zřítila do vody. Zaplavil jí ledový chlad. Venku sice nemrzlo, ale zima už byla pořádná. Temná voda smísená s bahnem jí začala pomalu stahovat. Oblečení těžklo a ona nedokázala moc dlouho odporovat.
Když jí řasy stáhli k sobě, konečně si vzpomněla. Na to, jak jí tu tenkrát ubližoval. Jak jí vyhrožoval, že jí shodí do vody. A na to, jak mu pod nohama podjelo bahno a rákosí ho stáhno pod vodu. Malé rybky začali zběsile okusovat jeho prsty. Stejně tak jako její.
Silné ruce jí vytáhli na břeh. Byla vděčná. Teď už nemusela žít v mlze.

*No, zkusila jsem to.*

Přijde mi fascinující, onen lidský obraný mechanizmus, který nám pomáhá zapomenou špatné věci. Vím, že to tak funguje.
Stává se vám taky, že špatné věci zapomínáte??

This is Halloween

1. listopadu 2014 v 17:00 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Halloween je sice 'strašnej americkej zvyk' a 'přece ho nebudeme slavit v evropě' a tak vůbec. Ale co tak vím, tak to tak úplně není pravda, protože stejně všechno vychází z pohanskejch svátků a ty jsou fajn kdekoliv. Takže to, že Halloween je fuj a nepatří do čech nechci slyšet - mě se líbí a s radostí ho budu slavit, když to půjde.

Zábavná věda v IQlandii

1. listopadu 2014 v 12:43 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Věda mi vždycky připadala zajímavá a i zábavná. Hodně moc bych toho chtěla vědět a umět daleko víc, ale to v naší době není tak lehké. Takže, když sme se rozhodovali, kam v Liberci (protože nás sem zavedli závody, které mě a mámu nezajímají) byla IQlandia jedna z prvních možností.
Hned kousek za vchodem jsem potkala svou bývalou učitelku, takže jsem si i hezky splnila svoje poslání 'měla bych za ní zajít'.
V první části výstavi jsme se vydali mezi živly. Pohladila jsem si tornádo, vyzkoušela zemětřesení a objevila, že ve Faradaiovo kleci je zavřený teslův transformátor, který má každou hodinu své představení.
Ono představení spočívalo v tom, že pan za počítačem nám ukázal, jak tranformátor funguje. Nejmenší výboje dělají rámus asi jako laser, takže to ani nebylo tak moc hlasité. Pak ale přitvrdil a ukázal nám, že se na takovou elektřinu dá hrát i hudba. Zahrál znělku Pirátů z Karibiku, AC/DC a ještě něco, co znám, ale netušim, jak se to jmenuje. Taková elektřina zní kupodivu dost podobně jako trubky.
Pak jsme zahlédly ohnivé tornádo.
Vidět toho tam moc není, ale ty malí růžový hadíci jsou výboje.