"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Říjen 2013

Takhle ke konci října.

30. října 2013 v 21:22 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Venku už je zase hned tma, takže se mi chce pořád spát a listopad se kvapem blíží. Vždycky mi přišlo, že listopad je takový nanicovatý měsíc. Nic se neděje, prostě se jen přečkává.. Každý měsíc má nějaké to svoje, ale listopak žádné svoje pořádně nikdy neměl. Letos to svoje dostal, ale v poněkud negativním světle. Do 30. listopadu musím odeslat a zaplatit přihlášky na vejšky, budeme psát vééélikou písemku z estetiky, budou pre-testy a čeká mě maturita nanečisto. Prostě a jednoduše - umřu.
Vždycky měl takové to svoje 'nebudu magor, když už teď nakoupim vánoční dárky, protože už to neni moc brzo'. Jenže letos asi nebude tolik času a navíc mám ještě pár veciček (jako dárek pro G), co se musí stihnout do začátku prosince a jinak to nepůjde. Proto už skoro všechny dárky mám. Resp mám na ně většinu věcí nakoupenou a teď už se bude jen tvořit. Snad.
Většinu domečků mám dodělanou, takže snad nebude hrozit, že budu vše dodělávat na poslední chvíli, než portfolio odešku. A tak. Tím tedy je profoliová část téměř hotová (schne a dodělávky plánuju na prosinec).
Pak přichází část - musím si zjistit všechno o příhláškách, která se tak nějak bude realizovat o víkendu. Nechci si kazit prázdniny a navíc jsem z toho dost vystreslá. A potom bude část - snaž se to z těch stránek pochopit a poslat příhlášky. To je ta nejtěžší. Ale snad to nějak zvládnu a přihlásím se alespoň na jednu školu. A vážně by mi nevadilo jít v tom H&M ndělat prodavačku. Pořád mě baví dávat věci na stojany a chtěla bych umět skládat oblečení do tašek jako ony. Hehehe.
Zítra je Halloween, aneb můj opravdu oblíbený svátek. Prootže strašidelný kostými jsou ty nejlepší.
Všechny životu nebezpečné běhy už mám za sebou a teď už budu trpět jen děják a špáninu, protože si učitelé pořád myslej, že mi to k něčemu bude. Ne, nebude. Rozhodně ne, když každou informaci vytěšnim jakmile vylezu ze třídy.

Bla blam prostě jsem chtěla říct stuff...

Děje se to všude.

19. října 2013 v 15:35 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Kdybych se chtěla dokonale držet tématu, byla by teď neděle těsně před tím, než jdu spát.
Mnoho lidí prokrastinuje nejvíc na Facebooku a jiných sociálních síťích. Ale vážně nevim, co je na tom baví, vždyť se tam nic neděje.
Jsem si zcela vědoma toho, že já taky nedělám věci zrovna hned. A někdy ani ne do roka (jo, jsou takové případy, heh), ale opravdu mě nebaví sedět a koukat na modrou lištu.
Co dělám?? Všechno. Opravdu už jsem i pomýšlela na uklízení místo dělání věcí, které bych udělat měla. Ale mou největší zhoubou je tumblr (jo, asi je to taky sociální síť, ale v tom případě jí je i blog). Protože tam mám hodně lidí, je tak každou chvíli něco nového. A nevíc se toho vždyobjeví přes noc, takže je i vcelku nemožné dojet až k obrázku, který už jsem viděla.
Sriály nepočítám, protože na ty vždycky celý týden čekám.
Často se také přistihnu, jak tupě zírám z okna nebo na nějaký předmět v mém pokoji.
A nejhorší je, když už bych něco dělala, ale jsem tak unavená, že jdu radši spát. To mě dokáže i naštvat.
Věci odkládám úplně stejně jako větščina lidí. Ale snažím se je plnit (nemluvím o domácích úkolech, ty mě prostě neba a dělat je nebudu) a přinejhoším si holt nastavím datum do kdy to opravdu už musím mít hotovo. Pak to pravděpodobně udělám i v čas.
A proto se teď uchýlím k malování domečku, protože jsem si řekla, že do úterý to bude hotové. A kdy je lepší čas, než teď?? Nikdy.

Déšť a fialová obloha.

15. října 2013 v 18:43 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Venku zrovna začalo pršet.
Vím, že je půlka října, ale já zbožňuju dávání dárků. Asi jsem ještě radši, že moje žena má narozeniny ještě před vánoci.. Pak si nepřipadám tak moc blbě.
Ráno v parku pršelo lístí. A tím myslím doslova pršelo. Jak jsem tak šla, tak pořád padalo a padalo. A jelikož nafoukalo, vypadalo to ještě víc krásně. Jako gif z tumblru.
Čarodějky nejsou zas tak pitomej seriál a rozhodně to bude ještě legrace. Paní, co se mění na kočku :3
Měla bych rýsovat a rýsovat a malovat..
Měla bych si dál číst i když je to blbost.
Pavouček se míň bojí.
Slečna z japonštiny říká, že jsem šikovná a líbí se jí červený jeřáb :3
Po dnešním ránu jsem zamilovaná do podzimu ještě víc.
Nemrznu.
Mám psací nápad. A tentokrát trochu.. Lepší.
Jde se na hyperbolu!!

Barevně podzimní

12. října 2013 v 19:18 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Naprosto zbožňuju podzim. Krom toho, že z pobíhání mezi listy v dešti jsem pak nemocná, tak je to to nejkrásnější, co může být. Všechno je barevné a krásné. Dýně se barví do oranžova a listy do žluta a některé pak i do červena. Jeřabiníky ztratili listy a jsou na nich už jen kouzelné červené kuličky. S mým úžasnám fotografem jsme se vydali do lesa.

Lahvičkování

5. října 2013 v 20:42 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Konečně přináším svoje lahvičkovací výrobky. Dělala jsem je hlavně pro blešák v Praze, ale jsou všechny tak krásné.. Kdybyste měli o nějakou zájem, tak mi napište..
Buď na votočvohoz, Email: theprisonerofownfantasy@hotmail.com, a nebo i do komentářů, ale pak budu stejně komunikovat přes email.
V mém 'obchůdku' (The prisoner of own fantasy shop) budou uveřejněné všechny možné lahvičky. Za pár dní tam dodám úplně všechny.

Dračkové mi uletěli

1. října 2013 v 15:59 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Měla jsem své internetové dráčky. Každý den jsem k nim zavítala a nakrmila je a nebo vyměnila auru, abych získala penízky. A tak to šlo skoro 3 roky.
Jenže když jsem dneska přišlu na onu internetovou stránku, zjistila jsem něco neskutečného.
Kvůli moc velké popularitě dráčky zrušili.
Protože bylo čím dál víc lidí, server údajně nezvládal (těžko říct, mě přišlo, že zvládá perfektně).
Lidé si stěžovali, že už to není ono, když je tam tolik lidí.
A tak bez jakéhokoliv varování dráčky zrušili. Zůstali jsem obecné ikonky.
Všichni moje dráčci byli bez milosti odvezeni pryč ze světa jedniček a nul. Bez varování, bez pořádného důvodu.
Protože to, že pánové admini vyrostli zas až tak pádný důvod není - mohli se najít nový.
A tak teď držím smutek a trucuji.