"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Ten ošklivý pocit.

3. září 2013 v 19:27 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Seznámili se na jaře. Jak se příroda probouzela byli si stále blíž a blíž. Celé léto strávili společně, ale, jak už to tak bývá, na podzim přišla krize. Veškerý nedostatek porozumění si vynahrazovali milostnými hrátkamy. Takhle to šlo ještě několik měsíců, až se konečně museli každý rozejít svou vlastní cestou.
Byl temný prosincový večer. Venku celý den pršelo a opadané listé bylo promáčené. Sedělaza oknem a zírala ven. Musí brzo tu neradostnou novinu povědět rodičům. Její přece jen 17. Nemá žádné vlastní peníze a rozhodně né dost. A brzo to už bude poznat. Ale nechce všem zkazit vánoční náladu. Ale přece jen... Prosinec teprve žačal. Třeba se to všechno vyžeší ještě včas. Ze zamyšlení jí vytrhl její pes, který začal stěkat na kočku, co se objevila venku za oknem. Rozhodla se. Teď nebo nikdy. Táta zrovna nebyl doma a ona tak měla jen polovinu problému.
Když přišla do obývacího pokoje, její máma si zrovna četla.
"Mami, musím ti něco říct"
"Copak zlato?"
"Jsem těhotná." Máma vykulila oči v naprostém úžasu a tak rychle pokračovala "A chci jít na potrat hned, jak to bude možné."
"Ach dítě.. Jsem ráda, že alespoň trochu přemýšlíš. Jsi si opravdu jistá" Přikývla.
"Pak tedy zítra zajdeme za doktorem a pokusíme se vše vyřešit."
Odelša zpátky do pokoje. Největší strach už jí přešel, ale stále měla nějaký zvláštní pocit. Pořád bylo něco špatně. Nakonec poprosila mámu, ať to nikomu neříká. Neřekla.

Špatně se mi o tohle píše už jen, když si představím, že bych takhle stála v obýváku a rozmlouvala s mámou sama.. Je to nechutné.. Blah.

Jinak mi potrat nepřipadá jako něco špatného. Asi to pramení z toho, že nemám ráda děti a tak pak nemám žádné zábrany je odstranit ještě i v tomhle stádiu. A buďtě rozumní.. Žádné "roste v tobě nový život" ale když nemáš na to, abys mu zajistila hezký život - nepořizuj si to.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Akiyama Kara Akiyama Kara | Web | 3. září 2013 v 20:09 | Reagovat

Souhlasím. Hodně holek si dítě nechá, ani o tom moc nepřemýšlí a pak obě skončí na ulici. Už jsem to párkrát viděla, a nejen u nás.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama