"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Červen 2013

Moje milované puntíky

30. června 2013 v 20:37 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Vždycky jsem milovala svoje první conversky. Říkala jsem, že je nevyhodím dokud si nepořídím nové - stejné. Jenže najít další puntíkaté byl nadlidský úkol. Proto jsem si sehnala obyčejné bílé a puntíky nakreslila. Výsledek je konečně na světe.

Úlovky posledních dní školy

30. června 2013 v 20:26 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Věci, které jsem ulovila v sekáči a tak podobně za posledný týden - dva..
Tally Vejl
Orsay
Laky na nehty
Dárek za vysvědčení

Poslední část gangu

30. června 2013 v 16:05 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Už jsem ušila asi bambiliardu netopýrů a taky jsem jich bambiliardu rozdala. Poslední tři černí jsou moji a za chvíli se už budou pohupovat někde u stropu a hlídat, aby sem nevlezli žádní neřádi.

Kočičí taštička

30. června 2013 v 16:03 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Když se takhle rozhodnete, že pojedete na festival a pak vám dojde, že přece nemůžete nechat úplně všechno ve stanu, aby vám to někdo neukradl.. A tak jsem si musela vyrobit taštičku na věci, co budu tahat všude s sebou.
Jsem kočičí člověk, ale to je asi docela vidět

Jako oheň

30. června 2013 v 15:44 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Jako vždycky se začátkem léta jsem si pořídila nové vlasy.. Hehe.. Tentokrát jsem trochu víc udělala ombre a pak na to plácla červenou. Takže mám červenoblonďatý vlasy podobně jako Lua. Teochu jako oheň :D
A jedna, co se mi opravdu povedla i když na ní ty vlasy moc nejsou..
Takový tumblrová

Když to máte konečně za sebou

30. června 2013 v 14:16 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Po těch 10ti měsících není nic lešího, než si jít na chvilku sednout do třídy, dostat kus papíru a pak se vydat s přáteli na oběd. Je to taková úleva, že jsme to přežili a přitom si ještě plně neuvědomuji, že to je doopravdy taky.. Budím se ráno s tím, že se druhý den už zase nevyspím, protože musím vstávat.. Pak to ale docvakne a já se svalím zpátky do mojí peřiny.
Chtělo by to tak týden spánku, ale na to člověk vůbec nemá čas, když si všichni vymyslí nějaké akce hned na samém začátku prázdnin.
A tak jsem se taky v pátek večer vydala ven a na Božák, kde jsem si poslechla jednu ze začínajících kapel a druhou kapelu, která nezačíná, ale podle mě by měla radši rychle zkončit (protože zpěvačky, co neumějí zpívat a mají kapelu jen díky tomu, že do ní nabrali jen mladší kluky by se měli věšet).
Po dlouhé době se mi povedlo nezmuchla vysvědčení, yay!!
A Ivo oslepoval lidi bleskem.. Já nevim, co to ti fotografové mají za móresy tohle vždycky dělat :D

Přípravy

26. června 2013 v 15:23 | Shira Elizabeth
Na stole mám bordel, po zemi se válí kde co, v koutě leží dvě hromádky oblečení, v druhym koutě leží batoh (částečně plný) spacák, taška s jídlem a další taštičky. Edgat pochrupuje vedle hromádky časopisů a vedle stolu leží letošní učebnice. Takhle nějak to právě teď vypadá.
Za chvíli začínají prázdniny a já potřebuji ještě před jejich začátkem pár věcí stihnout.
Musím si došít taštičku na RfP, protože žádnou jinou nemám.
Musím dovymyslet, co všechno potřebuju s sebou.
Musím si obarvit vlasy, protože už to docela potřebují.
A ještě k tomu bych tu měla mít uklizeno..

Dneska večer snad po střílení dodělám netopýry a konečně je budu moct pověsit ke stropu.
Zítra si obarvím hlavu a dodělám taštičku.. A pak už mě bude čekat jen malování (které dlouho odkládám), kreslení, předělání pokoje (to je tak, když nikdy nejste spokojení) a další připravování oblečení. Pak budu muset ještě ušít spousty věcí, které jsem slíbila, ale to snad už zvládnu..

Zrušili nám dnešní výlet a zítra jdeme jen na zmrzku a tak si říkám, že to asi nebylo tak zlé. Musím jít navštívit svou nemocnou ženu.
Konečně jsem si pověsila letošní fotky.
Moje budoucí elfí šaty..

American Horror Story

24. června 2013 v 20:50 | Shira Elizabeth |  Serials
Od tvůrců Glee a Plastické chirurgie s. r. o. přichází nový kontroverzní počin s názvem American Horror Story. Tato podívaná nás zavede na předměstí L. A. do domu, ve kterém se událo několik záhadných úmrtí. Děj seriálu sleduje rodinku z Bostonu, procházející si těžkou krizí. Aby rodina krizi zažehnala, přestěhují se právě do tohoto domu se záhadnou historií, kde chtějí začít nový život. Problémy však stále přetrvávají a navíc tajemná moc domu začne ovlivňovat obyvatele a jejich životy nevybíravým způsobem.

Nejprve si říkáte, že to vůbec nedává smysl, ale jak postupně koukáte na další a další díl, dochází vám souvislosti a všechno do sebe najednou zapadá.


Už jenom chvíli

15. června 2013 v 20:55 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
"Už jenom týden.." a to si pořád říkám už od pátečního odpoledne. Všechny písemky, které jsem měla nejjvětší pravděpodobnost zkazit, jsem zkazila a ještě k tomu nějaké přibudou.. Vše, co mi bylo ukradené vyšlo skvěle. A místo toho, abych se vůbec chtěla připravit na něco dalšího, tak radši doučuju a dělám jiné věci.
Zvládla jsem 'udělat' spoustu věcí.. Třeba jsem zvládla nastříhat si střihy, koupit látku a skoro dokoukat seriál. To se povedlo..
Včera jsem ještě dokoukávala pár dílů, pak jsem šla ven s kamarádem a dalšími lidmy, se kterými mluvím jednou za uherský rok a poslechnout si část koncertu. Pak jsem si ještě po dlouhé době popovídala s jiným kamarádem a cestou domů potkala kočičku. Hezky jsem si četla, doučovala a taky jsem výletovala. A co, že stihnu tolik věcí, když pak stejně musim sedět ve škole.
Ani tak si nemůžu stěžovat na písemky - nepřipravuju se na ně nějak extra, ale o to víc si stěžuju na vysedávání ve škole.. Hodiny jsou takhle ke konci nudné, zdlouhavé a člověk prostě chce pryč.. Už to tam asi jen tak nevydržím.. Asi se nakonec obvěsím na pravítku nebo tak něco.. Ale.. Zase.. Už je teplo.. Teď už to dám!!

Protiklad

8. června 2013 v 22:32 | Shira Elizabeth |  Obrázkuji
Téma protikladů se mi vždy líbilo. Černá a bílá jsou úžasná kombinace a stejně tak komplementární barvy. Dobro a zlo se přitahuje, noc a den se stále perou a tak podobně. Je zvláštní nalézt věc, která nemá protiklad. A s trochou fantazie i téměř nemožné. To že protiklad k zrcadlu je zeď a ke skříni její obsah, to už člověka asi jen tak nenapadne. A tak stále zůstávám u toho, že je to úžasné a vnuklo mi to celkem ohraný nápad. Miluji krkavce a vrány a jaro trochu zapůsobilo. Vznikl z toho obrázek a protože jsem neschopná, tak vznikl ž teď a nepovedl se úplně podle mých představ.
Kdo kdy viděl roztomilého krkavce??
Ale to neberu jako špatnou věc, to se mi líbí. Za to třešně by mohli začít rozbíjet moje okno a potom mě pomocí větví vytáhnout za kotníky z postele, zacpat pusu třežněmy a zbičovat větvičkami.
A jeden roztomilý ptáček ještě z procesu.

Stěhování

8. června 2013 v 22:21 | Shira Elizabeth |  Téma týdne
Už nějakou dobu mi náš domov připadal nudný. Pořád stejné místo, stejní lidé, stený výhled.. Bylo to už k uzoufání. Několikrát jsem manželovi navrhla, že bychom se mohli přestěhovat na nějaké jiné místo, kde je všechno neokoukané, nové a dějí se jiné věci. Pokaždé mi řekl, že na to není vhodná doba nebo že to není dobrý nápad.
K začátku června za mnou přišel a povídal: "Pořád jsi tak moc chtěla někam jinam.. No a právě teď je to podle mě dobrý nápad." Oči se mi rozzářili a začali debaty o tom, kam se podíváme jako první. A protože jsme nechtěli plout proti proudu, vydali jsme se nejprva z periferie do centra.
Všechno bylo jiné. Lidi na nás stále koukali, jako bychom sem vůbec nepatřili a udiveně zírali, jak se zabydlujeme. Nebylo to moc příjemné a tak jsme se po pár dnech vydali dál, do jiného města. Tam jsme se ovšem nesetkali s ničím jiným. Spíš naopak. Lidé koukali ještě divněji a ještě víc civěli. Rozhodli jsme se tedy pro další cestu k dalšímu městu, které bylo na řadě.
První pohled byl poněkud zdrcující. Mohli jsme skoro bydlet na stěše, což by nebylo úplně špatné, ale těžko jsme si mohli myslet, že to tak bylo zamýšleno. A bylo to tak skoro v celém centru. Několik dní jsme to obhlížely, ale střechy k nám byli stále blíž a blíž, tak jsme se vydali dál k našim sousedům.
Nakonec jsme se zabydleli tady v Drážďanech, kde lidé divně nekoukají. Sice zvláštně mluví, ale po chvíli si na to zvyknete. Krmí nás tu výborně, je tu zelenější tráva a lepší břeh. Myslím, že tady plout zase nějakou chvíli vydržímě.

Červená taška s netopýry

7. června 2013 v 7:15 | Shira Elizabeth |  Prodávám
Červená taška s černými netopýrky.Lze vyrobit tašku jiné barvy či s jiným potiskem, stačí mi napsat.

Rozměry: šířka 38 cm, délka 30 cm. Délka popruhu cca 65 cm.
Cena: 105 Kč
Poštovné: 40 Kč či osobní předání v Teplicích

Bra-topy

5. června 2013 v 20:30 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Tak jsem šila a ušila. Zapínání stále trochu pokulhává, ale to se ještě vylepší :)

Byl víkend

2. června 2013 v 14:40 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Venku to vypadá jako v deštném pralese.
I tak se musí připravit plavky, protože k moři se pojede tak jako tak..
Lego Darth Vader, kterýmu svítí nožičky.
Čerstvě propíchané ucho - jo, bolelo to.
Malování ve večerních hodinách bývá nejlepší.
Tumblr.
Knížka o šití - připadám si tak hloupá a nezkušená.
Řidíčák!!
Konečně mám novou peněženku.. Je skoro stejná jako ta minulá, ale já vidim rozdíl.
Snad mi brzo přijdou čočky.
Není nad to si zapálit svíčku, číst Harryho Pottera a poslouhcat déšť.
Černý kočky jsou stejně nejlepší.
Pracuji na malbě.
A taky se mi už něco namalovat povedlo..
A taky nakreslit se to povedlo..

Dlouhá Cesta Dolů

1. června 2013 v 22:30 | Shira Elizabeth |  Knížky
Silvestr na střeše věžáku Toppers' House na severu Londýna, oblíbeném místě sebevrahů. Čtyři neznámí lidé mají zanedlouho zjistit, že skoncovat se životem naprosto není soukromá záležitost, jak si původně představovali.
Věčně opálený Martin Sharp je zkrachovalý moderátor ranního televizního pořadu, jenž měl všechno, co si muž může přát - děti, ženu, báječný domov, skvělou práci-, a o všechno přišel. Sebevražda je pro MArtina logickou a přiměřenou reakcí na život, který se nedá žít.
Maureen nemá toho večera jinou možnost, protože -matty zůstal doma. Nebyl nikdy schopen běžných věcí, které děti dělávají - třeba chodit nebo mluvit -, a jeho milující matka Maureen se s tím již nedokáže vyrovnat. A tak tato svědomitá katolička odhodlá spáchat "nejtěžší ze všech hříchů".
Také Jess je připravená skočit a absolvovat krátký let. Na střechu ji dohnali zlomené srdce, osamělost, úzkost dospívání, sedm koktejlů a dva silné ležáky.
Poslední je JJ - vysoký, elegantní Američan, jenž vypadá jako rocková hvězda a někdy si myslí, že jako rocková hvězda hraje na kytaru -, který klesá pod tíhou hromady svých problémů a při přináší pizzu.
Čtyři neznámí lidé, kteří byli ještě před chvílí přesvědčeni, že jsou sami a se vším skoncují, se rozdělí o pizzu a dají se do řeči - jen aby nakonec zjistili, že mají společného dokonce jeěště méně, než se zprvu zdálo.

Zajímavé počtení s celkem očekávatelným koncem.. A Jess mě celou dobu štvala :D