"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Paní Vrána

15. dubna 2013 v 18:38 | Shira Elizabeth |  Obrázkuji
Depresivní počasí nám odešlo, ale proč se před létem ještě trochu nerozhodit. Tohle vyplodila cesta z jarních prázdnin a špatná nálada z celého světa, jako vždycky.

Paní vrána

Srdce oděné do plátů - netluče.
V kůži oděná, kov v krvi má.
Rozčepířené vlasy ve větru jí poletují.
Její ďábelská cigareta ve tmě hoří.
Těžké nohy na zemi ji drží,
těžké nohy do nebe jí nepustí.
Ostrý zrak za kulatou clonu ukryje,
každý večer předešlému podobný je.
Potrhané peří, utrpení zavřené v duši.

Starý dům, který omítku nemá.
Tam v patře nejvyšším ona svou postel má.
Okna se rozpadají, komínem meluzína sviští.
To je ten dům, kde ona bydlí.
To je to stavení, kde ona sídlí.

Tabulky skla kameny milenců rozbitá.
Stará matrace, proní, jedinná.
V nejvyšším patře, pod střechou leží.
Tam ona hnízdo má, tam poklad svůj střeží.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama