"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Dvacátého čtvrtého prosince

29. prosince 2012 v 17:23 | Shira Elizabeth Freux |  Téma týdne
Vzbudila se brzo ráno. Venku byla ještě tma, pouliční světla svítila a na obloze byli stále ještě vidět hvězdy.
Vstala a sedla si na parapet okna. Zachumlala se do deky a pozorovala okolí. Bydlela na jenom z menších náměstí a už takhle poránu se tu sem tam někdo mihnul. Podívala se na teploměr a zjistila, že venku je to spíš jak na jeře než v zimě. Nějakých deset stupňů. "To nebudou bílé vánice" říkala si. Nemnohla už dál spát. Rozhodla se využít toho, že zbytek rodiny ještě spí a vyndala ze skříně ještě nezabalení dárky, rozsvítila si lampičku a dala se do balení zbylích dárků. Obvykle mívala vše zabalené a přichystané už pár dní předem, ale letos bylo v domě nějak moc rušno a ona na to neměla čas. Netrvalo jí to nijak dlouho a po chvíli už zase koukala z okna a přemýšlela o dnešku. Původně chtěla celý den jen sedět a číst, pokud jí to rodina dovolí, ale náhle na ní padla zvláštní nálada. Když otevřela rozečtenou knihu chuť jí úplně přešla a zase jí rychle zavřela.
Bylo něco kolem osmé a venku už se začínal probouzet život. Stánky pomalu otevírali a přicházeli první zákazníci. V tom všem spěchu neměla letos ani čas se zajít podívat, co stánkaři prodávají tentokrát. Oblékla se a vydala se na průzkum náměstí. Chodila mezi stánky a koukala na ručně vyráběné šperky, keramiku a trička s vánočními motivy. Santovské čapky seděli na pultu hned vedle malehé betlémku. Ona jen protočila oči a dala se dál. Potkala stánek se jmelím. Některé bylo tak barevné, až si říkala, kam ty Vánoce spějou. Narazila na pár známých, kteří ještě rychle dokupovali poslední dárky a spěchali domů. Jediné, co stačili zmínit bylo, jak jsou letošní Vánoce na nic a jak se jim líbí letošní výzdoba parku. Po tom všem vychvalování se na ní musela jít taky podívat. Nelhali. V parku vysela světýlka a to jediné, co jim chybělo k dokonalosti byl sníh.
"Toho se už asi letos nedočkáme" prohodila spíš sama pro sebe, ale někdo jí slyšel.
"Kdo ví, třeba ještě letos napadne." Otočila se a uviděla svého kamaráda za základky. Něviděla ho dobré 4 měsíce a byla tak nadšená, že mu skočila kolem krku. Vždycky byli nejlepšími přáteli, ale s přechodem na střední už neměli tolik času a hlavně byli každý někde jinde.
"Co se tu touláš?" zeptal se.
"Nemohla jsem spát a nevěděla jsem, co dělat, tak jsem se vydala ven."
"Tak to jo. Já už zase musím jít a ty bys taky měla. Aby se rodiče nebáli a stihla si oběd." Měl pravdu. Dala se parkem na cestu domů. Šla pomalu a když stála před domem najednou si uvědomila, že náměstí za ní zakrývá bílý povlak. Že by nakonec ten sníh přece jen byl?
Doma už se všichni chystali k obědu. Oblékla se do slavnostního a přidala se k nim. Celé odpoledne strávili hraním her a povídáním. Jako každý rok. Chovali se zase jednou jako rodina. Po slavnostní večeři se vrhly na dárky. Všechny je bavilo, jak se papír trhá. Ten zvuk toho. Všichno dostali spoustu krásných věcí, ale ona byla nejvíce překvapená. Moc si přála lístky na koncert, ale byli hned vyprodané, ale její táta pro ní dva sehnal a nabídl se, že pojede s ní, aby nemusela sama vlakem. Zrovna tak jí překvapila máma, která jí koupila knížku, která vyšla teprve nedávno a kvůli Vánocům se ještě pořádně nedostala do obchodů. Nakonec zapnuli televizy a pustili si nějaké pohádky. Ona ale stála u okna a koukala na čerstvý sníh. Tenhle den se nakonec vydařil nejlíp ze všech.

Přijde mi to né úplně povedené, ale snad v tom alespoň trocha té atmosféry je. Je těžké jí vystihnout, když u vás doma se pomalu ani neohřála :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama