"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Září 2012

Maybe I don't wanna care

30. září 2012 v 14:18 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Skočila jsem více, než 3 metry.
To povídání na estetice je velmi zajímavé.
"Jsi skvělý hudebník" řekla dešti a lehla si do mokré trávy, jen aby si užila jeho koncert.
(Moje, nebrat)
Japonština mě vážně baví, ale je těžké udržovat pozornost po 8mi hodinách ve škole.
Ti židi jsou vážně všude a já vím, že už jsem to říkala, ale když ona je to fakt pravda.
Ta černobílá kočička přede mnou neutekla.
Nevím, jestli je to tím, že jsem nemocná, ale všichni mi přijdou hodnější.
Zakázala jsem si o něm mluvit!!
Měla jsem napsanou spoustu blbostí, ale můj chabý internet je smazal.
Ráda trhám stránky z časopisů.
Mám ráda záchvaty kreativity a chvíle, kdy nemusím nic dělat a tak můžu dělat, co se mi zachce!!
Aneb, nenávidím chemii, zemák, angličtinu, češtinu a vůbec celou školu tak nějak..
Lonci přijel..
Jedny prázdniny prosím..
Pořídám si do pokoje schody..

29. září 2012 v 10:34 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Film zobrazuje životný príbeh matematika Maxa Cohena, no tiež podsúva otázku koľko je nám toho dovolené poznať a chápať, či nie je lepšie nechať niektoré veci nepochopené. Introvertný Cohen sa pokúša pomocou svojho geniálneho mozgu a najnovšej techniky zistiť, či sa nejakým spôsobom nedá predpovedať hodnota akcií, s ktorými sa pracuje na burze. Vychádza pritom z veľmi jednoduchej teórie, že ak sa všetky javy na svete dajú popísať číslicami, tak potom tu je istá možnosť, že sa tu i v navonok chaoticky vyzerajúcich procesoch dá nájsť nejaká perióda, či zákonitosť. O čosi podobné sa pokúšal aj jeho profesor, ktorý je viacmenej jediným človekom s ktorým Cohen komunikuje, keď sa snažil nájsť periódu v tzv. ludolphovom čísle (Pi), ale na Cohenovo sklamanie toho po psychickom zrútení nechal. I napriek veľkým zdravotným problémom (silné migrénové záchvaty, ktoré sú vraj dôsledkom toho, že ako malý sa pozrel priamo do slnka) sa pomaly k výsledku dostáva. No o poznanie budúcnosti (ekonomická moc), či pochopenie zatiaľ nepochopeného (moc skrz náboženstvo) má záujem viac ľudí a tak chcú získať to, čo má Cohen v hlave, po dobrom alebo po zlom.

Film je točený vysokokontrastnou čiernobielou kamerou, ktorá spolu s inými prvkami (opakujúce sa frázy, periodickosť práce hlavnej postavy, elektronická hudba so zvýraznenou rytmickou zložkou bicích), evokuje na matematickú presnosť až chladnosť. Určite však nie je určený len ľuďom, pre ktorých je matematika hobby. Snové a haluciogénne pasáže filmu, ktoré sú dôsledkom Cohenovych záchvatov, a taktiež samotný záver filmu dávajú dostatok miesta pre vlastnú interpretáciu každému divákovi, ktorý sa rozhodne pozrieť si tento nie nenáročný film. vincent)

převzato odsud

Je to psycho, jsou tam židi a čísla.. No a tu hudbu by nám měli pouštět k písemkám z matiky. Ale zas taková extra legrace to nebyla. Myslím, že Requen a Černá Labuť je Darrenovi povedli víc.

Naladění na optimistickou vlnu..

26. září 2012 v 20:33 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Tak vzhledem k včerejšímu rozhodnutí, že se zaměřím jen na to hezké, tak si to asi budu muset každý den psát, abych nezapomínala.
Krásně jsem rýsovala. Popovídala jsem si s Alikim. Konečně jsem se oficiálně seznámila s tim klukem. Dostala jsem kafe. Krásně sladké :3
Dodělala jsem referát. Christian Morgenstern je náhodou super chlápek, myslim, že jsem se do jeho básniček zabouchla, prootže mi přijdou fakt skvělý. A to já moc na básničky nejsem.
Uvařila jsem si grepovo-granátovo-jablkový čaj.
Už se cítím zdravější.
A já nevím, ale nějak mám pozitivní náladu. Asi za to taky může Pavel. Vlastně jenom to, že jsem ho vůbec viděla. Punk lidi, co znám mi zlepšují náladu a u metaláků je to dost podobné.
Musím si jít číst estetiku a chci udělat angličtinu.. Takže dneska prostě usnu s úsměvem na tváři.
Prostě jo!!

Mezi časy
Perfektum s imperfektem
zpili se sektem.
Na futurum cink přípitek
(nebylo žádných námitek).

Plusquamperfektum a futurum exactum
jen mrkali k těm faktům.


Učit se štěstí

25. září 2012 v 19:58 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Jsem nemocná. Skvělé hned jak začal podzim. Ale myslím, že v jiné období bych neměla dost energie na to, abych ještě stále žila.
Byla jsem venku se svojí 'sestřičkou'.. Je pořád skvělá. Navíc se mi venku nějak líp dejchalo.
Dnes bych měla něco psát, ale na to se vůbec necítím.

Vidím to na čaj, referát na češtinu, japonská slovíčka, psaní A, alespoň jeden díl Zombie Loan a konečně dočtení načaté kapitoly. A pak je tu ještě první díl 8. série HIMYM.

Nějak se dnes ale na níc necítím. Chtěla jsem se naučit, jak být šťastná, ale asi to budu muset zkusit, až budu zdravá, protože takhle to moc nefunguje.

Dost žvástů!!
Abych se dostala k jádru pudla. (ah, pomalu se mi příčí něco takového napsat)
Nějak jsem náhodou narazila na tenhle článek o tom, že štěstí se dá naučit.
Přijde mi to jako bezva nápad. A navíc si řikám, že ona je to asi tak trochu pravda. Jde se přece naučit radovat z maličkostí.
Budu to taky zkoušet, takže se teď raduji ze setrání s kamarádkou a z jedničky z češtiny.. A zbytek.. Haha, jdu na to!!
(obrázky z onoho článku oné slečny)

Big Fish

25. září 2012 v 15:51 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Edward Bloom (ALBERT FINNEY) byl odjakživa vášnivým vypravěčem neuvěřitelných historek ze svého mládí (EWAN McGREGOR), kdy jej jeho záliba v cestování zavedla na úžasnou výpravu okolo světa. V jeho mýtických dobrodružstvích nechybí obři, vlkodlaci, zpívající siamská dvojčata ani čarodějnice se skleněným okem, která dokáže nahlédnout do budoucnosti. Se svými fantastickými historkami se Bloomovi daří okouzlit každého kromě jeho syna Willa (BILLY CRUDUP). Když pak Edward onemocní, jeho žena Sandra (JESSICA LANGE) se pokusí Willa přimět, aby ke svému otci znovu našel cestu. Will se musí pokusit oddělit pravdu od fikce a naučit se s heroickými činy i velkými prohrami svého otce žít. (oficiální text distributora)

převzato odsud

Miluji, když je Helena stará a se spoustou koček. Je i tak úžasná. Je to krásný nápad. Sice je to takové málo Burtonovské, ale to nemění nic na pohádkovosti a i tak je to hezké. Klidně bych se na to podívala znovu :3

Haha, je to zlé.

18. září 2012 v 18:27 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Um.. Poslední dobou nějak moc často používám slova jako "haha" "hehe" a tak.. Začínám si myslet, že je to nějaký druh postižení.
Začínám pomalu nezvládat přítomnost lidí, protože mě Gábina asi trochu nakazila asociálností. Netušila jsem, že se tím dá nakazit.

Bojím se na něj vůbec podívat, protože celkem jasně vidím, že mě má plný zuby.
Zítřek bude superhektický den. Po škole na chvilku domu, pak japonština, zase domu a pak střílet.. A večer se dostavím kolem půl 9.. Yay..
A já se pak divím, proč přestávám spát.

Měla bych se učit na estetiku.. Snad dneska.
Myslím, že jsem se zamilovala do obrázku na tumblru.
Dneska jsem se zamilovala novou písničku.
A tak nějak.. Já vám nevim, prej je to black metal, ale nezdá se mi, že by moje duše už byla dosti černá i na tohle.. Jako tak obecně zrovna tahle písnička se mi líbí.
Dobře.. černá je až až.
Tohle si jednou enchám ušít.
Doufám, že se to dá nosit samotné.
Potřebuji najít pohodlnou polohu, kde si dočtu zbylích 110 stran..
Ve třídě na psychologii si připadám jako dement.. Štěstí, že estetika ještě nebyla.

V neděli mi G poslala úžasnou věcs s komentářem "Jdete s Matějem jednou spolu pařit a co se hned stane"
Protože prý Matěj - Deadmau5, Já - Gerard Way.. Ale tak proč ne.. Docela se mi to líbí a to, že tyhle věci moc nemusím.

Je divný, když čekáte, až konečně bude Frankenweenie v kinech a ono to bude až v lednu a přitom na slovenku to bude o týdem dřív.. Pche...

Myslím, že na můj seznam věcí, co chci k ježíškovi přibyla další knížka.. Protože prostě O sově, co se bála tmy je strašně roztomilý název..

Začínají mě štvát lidé, co mi píšou.. Snad jen pár jich mě neštve..
Ah můj bože, Gábinovatím..
Půjdu si číst o umělcích..
(Jedno z mnoha mých sídel)

Mé úspěchy a neúspěchy za tento měsíc.

17. září 2012 v 21:30 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Aneb poslední den.

Úspěšně jsem vstoupila do nového školního roku.
Neúspěšně jsem nejspíš ztratila osobu na které mi záleželo..

Naučila jsem se střílet a posílila přátelství s Terezou.
Do všeho jsem se tak akorát zamotala a teď nevím, komu věřit.

Zjistila jsem jakou teplotu mají moje zmrzlé prsty (16°C není zrovna moc)

Je zvláštní jak se může všechno rychle změnit..
Jak se lidé mění..

Mé cíle na příštích 30 dní.

16. září 2012 v 14:01 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Nezpanikařit a pokusit se dodržet můj.. plán.
Oblíbit si učení japonštiny.
Přestat dostávat tětivou do ruky.
Naučit se tu blbou knížku na estetiku!!
Žít tak, aby mi nic nechybělo.
Přečíst alespoň dvě knížky.
Neutopit se, neobvěsit ani nic podobnýho.
Neprokrastinovat!!
Předělat šaty, protože je chci využít.
Dočkat se podzimu.
Jít pouštět draka.

Být šťasná, protože teď si říkám, že mi to půjde :)

Něco mi schází..

15. září 2012 v 17:39 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Schází mi spánek.
Prý mi schází voda, ale to mě nijak nevadí.
Schází mi čas a nálada.
Schází mi přesvědčení.
Schází mi energie..

Chybí mi.. Protože mám své přátele ráda a nechci být bez nich..

Schází mi schopnost využívat peníze.. Protože chci udělat spoustu věcí a nemůžu, protože nemám materiál.

Panenkovské oči.

14. září 2012 v 22:35 | Shira Elizabeth Freux |  Obrázkuji
Aneb jak to dopadne, když nalepíte circle lences na obrázek.
Líbí se mi. Malováno tuší.

Jaký jsem měla problém.

14. září 2012 v 22:31 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Problémy mám stále a když jeden zmizí, objeví se nový.
Ale chemie je tu permanentně.

Jsou tu vztahy na které kašlu, protože na to nemám nervy.
*Řekla a stejně se zase určitě zabouchne. Jak jinak.*
Asi mám ráda špatné lidi.

Dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie..
Prej, že je to problém. Psát sice neumim, ale jde to, když chci. Matiku mám ráda a ráda kreslím.. Myslím, že to na mě nemá vliv.
Nebo mi prostě někdo nechtěl dopřád jen dobré věci a musel něčím vyvážit IQ.

Bojím se, že za to platím věčnou nespokojeností a špatnou náladou.
Je osud všech takových lidí podobný??

Můj mozek zahájil sebedestrukci.
Prý si pořád jen stěžuji.
Jo já vim.

Moji přátelé jsou deprimovaní.
Nespím, jak bych měla a můj mozek zahájil sebedestrukci.

Musím se naučit celou učebnici.
Musím se naučit psychologii.
Musím dávat pozor na dějepise.
Chci dodělat krokodýli (nejsem šprt).
Měla bych si narvat chemii do hlavy.
Měla bych dobře napsat písemku ze zsv.

Musím číst, koukat, poslouchat, psát, výrábět, malovat, šít a plést..

Musím vytrvat v japonštině.
Co takhle ještě konverzace z angličitiny??
"Není toho na tebe trochu moc??"
"Svědomí, mlč, stejně to tak chci"
Potřbeuji být zaměstnaná..

Chci fotit.

Pokaždé se zraním. Nevím, jak to dělám. Chci se s ním začít kamarádit, třeba bude fajn. Smál se našim vtipům, ale kdo by se nesmál.

Mám spoustu poblémů a pořád si stěžuji. Děkuji, že jsem se mohla vypsat.

Jaký typ lidí mě přitahuje?? To bude zajímavé

13. září 2012 v 19:55 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Vždycky jsem si říkala, že mám ráda obyčejné kluky..
O nějakou dobu později sem si všimla, že se mi až moc zamlouvají modroocí blonďáci.
Po tom, co jsem asi bambilionkrát změnila názor jsem našla ten pravý - zbožňuji zvláštní lidi.
Takové ty lidi, které když potkáte na ulici, tak se za nimi otočíte. Takové ty potetované, černovlasé, barevné, celé v černé, se zlým pohledem, zrzavé.. prostě něčím zláštní a vyjímečné.

Nemám ráda obyčejné věci a když ano tak jen proot, že se skvěle kombinují s těmy neobyčejnými. A podobně to mám i u lidí.. Jeden můj oblíbený člověk napohled úplně obyčejný nezajímavý, ale jak začne mluvit a dozvíte se o něm něco víc.
Mám ho ráda.
Někteří lidé už bohužel působí trochu přeplácaně. Moc to přehánějí. Ale někteří mojí oblíbení lidé by taky mohli být považováni za přeplácané.. Ale já vím, že nejsou :)

Zbožňuji je.. Ty zvlášní lidi.
Vím, že je to slečna, ale je strašně moc krásná :3
Moje červenovlasá kunda.
I když byl kunda i s černejma a bílejma vlasama, protože on je prostě kunda :3
Zbožňuju ty jeho oči.. A vůbec. Je stále úžasný a zajímavý, ať má jakékoliv vlasy a ať se maluje nebo ne :3

Můj oblíbený film.

12. září 2012 v 17:35 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Mám ráda spoustu filmů, ale můj nejoblíbenější je Requiem za sen.
Poprvé jsem se na něj koukala hlavne kvůli Jaredovi, ale pak jsem se do něj naprosto zamilovala.

Film je o feťácích všeho druhu. O tom, co se vám může stát, kam až to může zajít. Každý z nás má také svoje problémy a ty se užíváním drgo většinou ještě zhorší.
Mladík Harry skončí bez ruky, protože se mu do ní dostane infekce a on není schopný vydržet bez svojí dávky.
Mladý černoch Tyrone skončí na odvykačce a jen smutně vzpomíná na svou maminku.
Marion už nemá ani trochu peněz, tak jí nezbývá nic jiného, než prodat své tělo, aby si užila chvíli v rauši.
A Sara?? Harryho máma?? Ta propadne práškům na hubnutí. Ale z její milované televizní show, kam byla pozvaná jí stále nevolají a ona už je tak zoufalá, že naprosto zbavená svých smyslů vydá se do jejich sídla. Nakonec jí pár bodiguardů odvede na léčení, kde dostává elektrošoky.
Závěrečná scéna ve které se všichni schoulí do klubíčka spojená s úžasnou hudbou.
Miluji ten film.

Fascinující člověk.

11. září 2012 v 16:27 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Dlouhou dobu jsem nevědla o kom bych měla psát, protože j hodně lidí, kteří mě fascinují, ale nakonec jsem se rozhodla napsat něco o Haru in Wonderland.

Když jsem koukala na fotky komunity, vždycky mě zaujali ty dvě vysoké zrzky. Haru a Tenshi.
Haru mi bylo trochu sympatičtější a navíc častěji přispívá na svůj blog a tak.
Ltos v létě jsem měla tu čest jí znovu potkat naživo, když sme se s ní setkali v Londýně.

Něco málo z mého pohledu na ní.
Haru je absolutní britofil. Miluje japonsko, módu a Harryho Pottera. Ráda nakupuje. Je neuvěřitelně vysoká a strašně hezká. Ráda nosí vysoké podpatky.
Letos začně studovat japonsko v Oxfordu (nevím, co přesně to bude studovat, ale myslím, že to má něco společného s žurnalistikou a japonskem.. ehm).

Fascinuje mě na ní to, že se nevzdala vysokých podpatků i před to, že je s nimy tak vysoká, že na nás ani nemůže vidět. Naprosto mě udivilo, když jsem se dozvěděla, že jí vzali na Oxford a bude studovat v anglii. Je to takové krasné studovat v oblíbeném jazyce.

Tolik k Haru.

5 obrázků známých dívek, které jsou podle mě atraktivní.

10. září 2012 v 18:53 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
No samozřejmě mě jako první napadla Nadia, protože poslední dobou jí vážně zbožňuji, takže..

Nadia


Pak jsem se rozhodla prozkoumat svůj playlist.

Avril Lavigne

Mám moc ráda blonýny jako je ona.

Amy Lee

Miluju její vlasy.. Jednou budu mít taky tak dlouhéé :3

Hayley Williams

Moje skřítkovská oblíbenkyně :3

Flutterbydaisy

Zbožňuju její oblíkání a tak nějak to byla poslední slečna na kterou jsem si vzpomněla, která je alespoň trochu známá na lokkbooku :)

Jak jsem se změnila za poslední 2 roky.

9. září 2012 v 13:32 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Musím říct, že poslední tak 2,5 roku mě změnilo sakra hodně.

Před 2ma roky jsem šla do prváku a vůbec jsem netušila jaké bude velké gymnázium. Tou dobou jsem byla poměrně dost vystresovaná z právě probíhajícího vztahu. Když si na to vzpomenu pořád mám tiky jako feťák s absťákem. Byla jsem malá holčička, která se snažila snášet vše, co mi on dělal. A snášela. Musím říct, že tohle se na mě podepsalo ze všeho nejvíc. Neměla jsem na nic náladu, často jsem brečela a kamarádi mi nedokázali pomoci.
Ani Vánoce to nezlepšili a tak jsem přes zbytek zimy pokračovala s hroznou náladou a nefungujícícm vztahem.
Když jsem se konečně odhodlala to doopravdy ukončit byla jsem najednou nadšená, plná energie, měla jsem spoustu fantazie a stále přicházeli nové nápady. Přihlásila jsem se do tanečních a všechno se zdálo fajn.
A fajn se to zdálo i když kamarádka přišla s mým novým nápadníkem.
Dopadlo to podobně.
Za začátku všude duhy a tak podobně, ale později už sem nezvládala vůbec pomyšlení na to, že jsem ve vztahu. Odbarvila jsem si vlasy z černé na červenou. Rozhodla jsem se, že už je nebudu stříhat tak často.
Teď je všechno vzhůru nohama a vypadá to, že si pořídím růžový pramínky.
Povečerech semi chce brečet, protože můj oblíbený člověk mě nejspíš nanávidí, ale takhle ve dne.
Docela mi jde předstírat, že jsem úplně v pohodě.
Nejhorší je, že moje sebeobrana zahrnuje to nejvíc gothic/punk/metal oblečení, které mám..
Myslím, že to bude bráno trochu jako provokace.
Ale dyť já jsem průhledná!!

Závěr:
Ze smutné černovlásky v poněkud moc grunge oblečení je dosti veselá červenovalsá elf (ticho, jsem hobití elf!!).
A sice jsem smutná, ale přesto veselá.. a přesto smutná.. Je to takový zajímavý emocinální stav.
Když na to tak koukám.. Bože, jak já miluju černý vlasy..

Můj oblíbený pořad.

8. září 2012 v 16:22 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Oblíbený pořad. Popravdě v televizy koukám hlavně na Simpsonovi a Futuramu.
Před nějakou dobou jsem koukala na Nikdo není dokonalý.
Bylo to celkem zajímavé, protože jsem se dozvěděla, že něco i vím a že spousta lidí v čechách je celkem dost hloupá. A to i přes to, že si ty hloupé vybírají. Vždycky mě překvapil člověk, který všechno věděl, protože to se málo kdy stává i mým chytrým spolulidem. (Rozuměno lidem, které znám včetně rodiny, přátel a podobně.)
Jako malá jsem koukala na Přátele, Kouzelnou školku, Zpívánky a podobné věci.
V poslední době jsem koukala i na Dextera.
Měla jsem ráda Bydlení je hra.

A kdybych měla vybrat ten nejoblíbenější?? Asi by to bylo to Bydlení je hra. Přece jenom tam chodili nakupovat do pbchodů plných zajímavých věciček, bavili se o interiéru a.. Jo to jsou tak nějak věci, které mě zajímají.

Důležitost vzdělání.

8. září 2012 v 15:56 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
No vzhledem k tomu, že prakticky jediné, co se pořádně v našem životě odehrává je škola, tak moc nemám navybranou.
Samozřejmě, že je důležité. Kdyby ch řekla, že ne, nemusela bych to ani umět napsat. (to, že mám rukopis jako prase vynechme)

Bez vzdělání je člověk poněkud v kundě.
Co pak můžu dělat?? Jak říká Sedlák, pípat v Kauflandu. O to horší je, že vzdělaných lidí přibejvá víc než vhodných pracovních míst. Pak pípá i někdo, kdo tvrdě studoval, ale prostě jen nedostal příležitost v práci.
Bez vzdělání se ale málokdy můžete jen pokusit být něčím víc, než do teď.
Vždyť škola je téměř to jediné, co lidi mého věku zajímá.
Jediné, co řešíme.

Samozřejmě tu jsou věci jako rodina a přátelé.. Samozřejmě bez těch už by velká většina z nás visela, protože prostě jsme trochu.. Neveselá generace.. Nebo prozměnu někdy až moc.

Ale vždělání je fajn.
Navíc pak můžete všem říkat o zajímavých knížkách, které jste četli a tak podobně. Bez vzdělání byste si tu knížku sotva otevřeli.

Chvíle nerespektování.

6. září 2012 v 14:51 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Popravdě je nerespektuji skoro nikdy.

S mámou je alespoň řeč.
Je s ní fajn, jezdíme nakupovat a občas si povídáme. I když asi stejně moc mluvim, tak jí mám mnohem radši. Hodně mi dovolí, s něčím mi pomůže a občas je větší puberťák než já.. A jak mám já sakra respektovat puberťáky??

U táty u respektu také nemůže být moc řeč.
Je o dost větší, než já, takže se ho docela bojím, ale za to, co on dělá si respekt nezaslouží. Kamery všude možně nejsou moc v pohodě.
Nezaslouží si to.

Na tohle toho vážně moc říct nedokážu. Respekt si u mě lidi musejí zasloužit a rodičům se to zrovna moc nepovedlo.
Podaří se to jen lidem, kteří si nehrají na to, že jsou lepší, něco úplně úžasného, něco víc.

Devil May Cry

5. září 2012 v 15:39 | Shira Elizabeth Freux
Hlavní hrdina Dante je lovec démonů a jiných podobných potvůrek, miluje pizzu a je obecně hodně "cool". V jednotlivých epizodách zachraňuje lidstvo před hrozivými démony při mnoha různých příležitostech (někdy i dost netradičních). Pro potřeby tohoto podnikání si založil vlastní podnik na hubení démonů s názvem Devil May Cry. V anime seriálu na motivy slavné herní série uvidíte mnoho démonů, hodně zbraní a také hodně krve. (Looser)

převzato odsud

Dante je skvělý, je tam hodně zabíjení a příběhy jsou zajímavé. Ovšem tohle nepatří mezi anime, které by mě nějak moc uchvátilo a chtěla bych ho vidět znovu.

Věřím??

5. září 2012 v 13:47 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
V co věřím?? No páni.
Tak nějak věřím ve smrt, protože je to to jediné, co mám jisté.
Věřím jemu a možná je to chyba.
Věřím, že letošek zvládnu, ale bojím se.

Popravdě.. moc ničemu nevěřím. Bohužel věřím pár lidem, ale často si říkám, jestli je to dobře.

Věřím, že vyjde slunce.. bylo by trochu divné, kdyby ne.
Ráda bych řekla, že věřím padajícím hvězdám a skládání 1000 jeřábů.
1000 jeřábů jsem složila, přála jsem si a uvidíme, jestli se to ještě vyplní.
Viděla jsem padat několik hvězd. Přála jsem si a zvláštním způsobem se to asi i splnilo.

Úspěchy a neúspěchy za poslední rok.

4. září 2012 v 16:18 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Tak.. co se mi povedlo od minulého 1. žáří?? (dejme tomu)
  • Myslím, že jsem si konečně uvědomila, koho mám opravdu ráda, protože jsem to nějakou dobu vážně nevěděla.
  • Zvládla jsem odcestovat do Londýna a zase zpět.
  • Dostala jsem jedničku u Váchy. (a to, že je to fyzika vlastně stačí)
  • Docela povedeně jsem ze sebe udělala skřítka. (myslím tím vlasy)
  • Snažila jsem se dělat druhým radost. (a stále se snažím, moc ráda kupuji dárky a vymýšlím překvapení)
  • Prý jsem se naučila tancovat.
  • Zjisitla jsem, že vztahy jsou zlo i přes to, jak moc je chci.
  • Vyhrála jsem miny na experta. (100krát)
  • Narvala jsem jeřáby do krabiček.

A ty neúspěchy?? Já nevím, teď mám pozitivní náladu.
  • Přehnala jsem to s alkoholem. (to byla ta chvíle, kdy moje svědomí chcíplo)
  • Tak obecně sem začla víc pít.
  • Neposunula jsem se ve vymýšlení budoucnosti.
  • Pohřbila jsem dva vztahy, protože sem to prostě nemohla vydržet.
  • Chovala jsem se jako blbka a jo fajn, dělám to do teď.
  • Umřel mi strejda. (Tohle je jediný projev úctvy k jeho mrtvole.. vážně, nikdo ho moc nemusel a já nehodlám truchlit pro někoho, koho jsem téměř neznala)

Too mainstream.

3. září 2012 v 12:04 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
aneb můj názor na mainstreamovou hudbu.
Já vám ani nevím, mainstream.. řekla bych, že je to prostě pop.. a tak nějak všechno, co hrají v obyčejných rádiích. (Evropa 2 je jediné, co občas zaslechnu)
No me gusta.
Já vim, že to, co poslouchám je divný, vim, že je to občas šílený, moc tmavýa vůbec, ale z hudby Nicky Minaj se mi chce blinkat. Nevadí mi, jak vypadá, není to nic kvůli vzhledu, ale nelíbí se mi hudba. Opravdu hudba.
Nemám ráda rap a jediný, koho sem kdy zvládla byl Eminem. Přijde mi to krapet rasisitické, ale za to můžou moje uši.
Když býval pop ještě popem (ano, ty doby tak před 4ma rokama, kdy sem ještě něco takového poslouchala a do teď, když si pustím něco takového, tak to zvládám) docela se mi i líbil. Popravdě sem spíš neznala nic jiného, ale nějaká Rihanna mi přišla v celku fajn.

Asi jsem z tohohle prostě vyrostla.

Ale pořád mi vrtá v hlavě.. je to vůbec mainstream?? Já vám nějak nevím, když se vynořili hipsteři přijde mi, že najednou je mainstream něco úplně jiného než doposud.

Podzim přichází.

2. září 2012 v 18:23 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Koukám z okna ven a vidím, jak z lístečků pomalu odchází zeleň.
Blíží se podzim.
Moje oblíbená doba.
Moje vlasy mají zase krvavě rudou barvu.
Těším se na zítřek, opravdu těším.
Přesto se mi nic nechce. Chtěla bych jen vzít plyšáky, lehnout si mezi ně a spát dokud se sama neprobudím. Možná bych se neprobudila už nikdy. Nemám energii, potřebuji podzim.
Chci něco dělat!!
Doufám, že ho zítra uvidím.
Chci dokončit alespoň část svého stropu.
Proč jsem pořád takhle unavená?? A proč mám pocit, že za to může??
Nemůže.. chce to klid.. uvolnit se..
Možná bych měla začít s tou jógou.
Líbí se mi.
Mám svých 1000 jeřábů..
To asi oni se mi snaží splnit mé přání. A daří se jim.. celkem.
To jen já panikařím..
Jdu dýchat.

Moji oblíbení blogeři.

2. září 2012 v 18:08 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Samé slečny, jo já vím, ale asi jsou prostě lepší :)

Nadia Esra

Roztomilá zrzka z nizozemska. Jednou jsem na ní narazila na lookbooku a zamilovala se do jejích vlasů. Působí na mě strašně mile a má moc hezké fotky.

Haru

Je to krásná a milá osoba, které závidím její nadcházející studium v Oxfordu.

Lovitka

Vůbec jí neznám, ale líbí se mi, co tvoří, říká, jak přemýšlí.

Kristen Axe

Červenovlasá slečna, co mě upotala svými příběhy.

Aada

Jedna z Finek, které jsme poznali letos v létě. Je skvělá a zajímavě se směje. Mezi blogy je protože je to jedna z možností, jak koukat na její úžasné obrázky sou s Juttou.

Terezka

Vždycky, když vidím, že postuje něco nevého, tak nestačím úžasnout nad tím, kolik oblečení su kupuje.. A občas lituji, že jsem v sekáči nebyla před ní.

Ms. X

Četla jsem její příběhy a pomalu nemohla uvěřit tomu, že nejsou skutečné.

Brenda Brokenheart

Moc ráda čtu o jejím životě, koukám na její články a občas si říkám, proč taky nejsem taková.

The Show must go on!!

1. září 2012 v 13:22 | Shira Elizabeth Freux |  Téma týdne
Je divné, když jsem si vzpomněla na tohle??
Nevím, nějak se začínám ztrácet ve svých asociacích.

"Let's go on naeb jdeme pokračovat.."
Tak nějak si to říkám stále častěji, protože stále častěji věci prostě odkládám na neurčito. Ráda bych, aby to bylo na určito, ale to nějak moc nefunguje.

Je ale věc, kterou bohužel/naštěstí moc neodložím. Samozřejmě většina z nás ví, týká se to pondělí. Netřeba mluvit.

Všechno pokračuje, všechno jde nějak dál. I když občas trochu jinak, než bychom si představovali.
Po každém nehezkém zážitku si snažím namluvit "Život jde dál. Pokračuj a bude to lepší."
Já vám nevím, ale jít dál zvládám jen na podzim.
Je to pro mě takové období nespoutanosti.

Tak si čtu, co jsem to tu vyplodila. Přijde mi, že mě tu nikdo neposlouchá.
Ale mě je to jedno JDU DÁL i přes to, že mi to tu nikdo nekomentuje ani nic podobného..
Mě stačí, že se vypovídám blogu.

Mé nejranější vzpomínky.

1. září 2012 v 12:53 | Shira Elizabeth Freux |  Dotazník na 30 dní
Pamatui si na doby, kdy jsem trávila téměř každý dem u babičky doma. Nevím ,ejstli to bylo už v době školky nebo i ještě před tím. Jsem si jistá, že jsem tam strávila většinu svého dětství.
Hrála jsem si s kočičkami, vyráběla a chodila na procházky.
Pamatuji si našeho pejska Forda, kočičky Betinku a Dášu a kocourka Tomáška.
Jo.. to byli časy.
Vzpomínám, jak mě babička vyzvedávala ze školky a já pak jela k ní domu.
Také si pamatuji na naše výlety do hrobu do jednoho obchůdku.
A most.
Nevím, kde přesně byl. Možná by stálo za to se tam vydat.
Pamatuji si Turecko. Mickey Mouse, který chodil okolo bazénu. Taky na to "Já už chci jít do velký vody".
Moje první lyže, které jsem zkoušela na teď už naší zahradě.
Teta z ameriky se kterou jsem si vždycky ráda hrála.
Michi - supertlustý kocour mého strejdy.
Pamatuji si vánoce, kdy jsem dostala klávesy..

Těžko říct, která z těchto vzpomínek je ta nejranější..