"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Message

20. srpna 2012 v 23:42 | Shira Elizabeth Freux |  Příběhobraní
Nervózně koukala na právě dopsanou zprávu. Už stačí jen zmáčknout ENTER. Zírala do monitoru a bála se.

"Co když mi řekne "ne"?" Stále slyšela v hlavě všechny možné věci, co může říct.

Doufala v nejlepší, ale bála se nejhoršího. Přitom se zdálo, že k tomu nemá důvod. Vždyť jí říkal, jak je s ní rád. Ale ona si přece jen nebyla jistá. Věděla, že on to nejspíš nebral tak vážně jako ona. Ale jak by mohl? Měla by ho mít za pořádného hajzla, pokud řekne ne, ale ona moc dobře věděla, že ho bude mít ráda i přes to, co jí odpoví.

"Jak moc bych ho chtěla nenávidět" říkala si pro sebe. Ale nešlo to. Znali se 4 roky a za celé ty 4 roky ho měla pořád a stále ráda. Vždycky k ní byl milý a hodný, podle ní asi nejhodnější člověk, kterého zná.

Odšešla.

Když se večer vrátila, aby zkontrolovala, zda odpověděl, vyskočilo na ní upozornění.

Zalilo jí horko a rozbušelo se srdce. Teď se dozvím svůj rozsudek smrti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama