"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

The Story of my life 10.díl

25. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
Dorazil sem na dívčí kolej. Vůbec netuším, kde má pokoj. Vyšel sem nahoru po schodech. Nikde nikdo. Rozhodl sem se vyjít ještě o patro výš. Najednou jsem zahlédl růžové vlasy. To musí být Melody.
"Hej, Melody!" křikl sem a doběhl k ní.
"co je?" tvářila se dost překvapeně. Měla mokrý vlasy a na sobě župan.
"em.. promiň, nemyslel sem, že tě zastihnu zrovna takhle."
"Eh, to je v pohodě. Ať chceš cokoliv, nechceš jít ke mě do pokoje? Potřebuju pokračovat s vybalováním"
"Jo, dobře. Nebude to vadit spolubydlícím?"
"Žádný nemám, mám pokoj jen pro sebe a pořád budu."
"Wow" úžasl sem a následoval jí do pokoje. Sedla si na postel a upřeně na mě koukala.
"Tak o co de?" zeptala se.
"Hele, prosimtě, neber to nějak špatně, ale opravdu bych tě nerad viděl s Jaredem."
"Už zas s tim začínáš?"
"Vážně nechci znít jako tvoji rodiče nebo tak něco, ale nebav se s nim. Prosim. Lidi tak akorát využívá a neváží si jich. A holek už vůbec. Seš moc skvělá na to, aby tě zkazil, aby ti něco udělal."
"hele, já sem velká holka. Zvládnu to sama. A navíc mě napadla taková.. věc"
"Jaká?"
"Co kdyby sme si my pohráli s nim? Frank řikal, že to zní jako skvělej nápad."
"Nezní to špatně, ale jak to hodláš udělat?"
"Sem holka.. nebude to tak složitý"
"Nějak tě mám čím dál radši" zazubila se. Dál sme si pak povídali o tom, co bude dělat. Taky sem jí pověděl o lidech se kterejma se Jared schází. Nebyla moc překvapená. Odcházel sem už za tmy.
Jared
To snad ne. To neni možný. Musel sem si sednout. Byl sem v pokoji sám. Mlátil sem hlavou do zdi, ale nebylo to k ničemu. Jak se tohle mohlo stát. Tohle přece nejsem já. Musim za klukama. Vyšel sem z pokoje rovnou za intr. Když sem dorazil ke zdi většina kamarádů tam byla.
"Nazdárek Jarede" řekl Mitch
"Čaues"
"Nějakej skleslej"
"Jo, asi mě trochu něco trápí" usmál sem se.
"Ženská?" zeptal se Jimmy
"Už to tak bude"
"A jaká? Betty z biologie? Nebo že by Lisa z matiky?"
"Seš vedle Mitchi. Je to ta nová."
"Jaká nová? Ta divná s růžovou hlavou?"
"Hmm.. ale víš co? Kašlu na ní.."
"Jak myslíš, pak nám sem nechoď brečet" repnul si Jimmy.
"Nikdy nebrečim, ani náhodou kvůli ženský a už vůbec ne kvůli Melody"
"Hezký jméno, zajímalo mě, jak se jmenuje.. a když si s ní skoncoval dřív, než si začal, tak dovol, abych se s ní seznámil." řekl Antony a odešel. Jen sem se za ním díval. Nechci, aby jí motal hlavu, ale nemám sílu na to, abych ho zastavil. Svezl sem se na zem a zapálil si.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama