"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Červenec 2012

Plány budoucnosti

29. července 2012 v 22:06 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Jak mám moc času, tak moc přemýšlím a vymýšlím kdejaké blbosti. Dnes sem si třeba založila tumblr..
Právě sem tak nějak spadla do čtení knížek od Darrena. Celkem dost vážně..
spousta knížek a zlepšování mého pokoje. A dopisování příběhu. Pak mě napadlo si vyrobit lebku z día de los muertos a mít jí jako kasičku. Uvidíme, co z toho bude :)
to první je nákres zdi a kusu stropu. Bez těch čar to tak nějak právě teď vypdá. Byl to první návrh.. udělat si takhle někde pavučinu... pak se to ale změnilo!!
tohle se nákres stropu. Vlajka by byla zavěšená u dveří a dál by z ní šli šňůrky, které by tak všeliak visely.. Na některých by byli klipsy na fotky a motýlci. Někdy i v těch nahoře.. bylo by to takové zmatené a celé by se to táhlo až k oknu na druhé straně pokoje.. myslím, že to není tak špatný nápad..
A asi si ještě pověsím netopýra nad stůl.. zbožňuju je :3

Party, party!!

29. července 2012 v 21:53 | Shira Elizabeth Freux |  žiju!!
Je to už nějaký ten pátek, co se konala oslava nerozenin u Kameko, ale fotku máme teprve chvíli.
Naše úžasná společnost :) moji oblíbení lidé, vlastně ti nejoblíbenější (krom todiny, která se tam fakt nechodí).
Pak druhá party fotka z minulého pátku u Fandy
spousta lidí které neznám a nepřítomný Koen a Matěj, který se o něj staral.
Poslední pátek byl podobný, ale asi o polovinu lidí míň a podle mě tak nějak větší legrace.
3 nechutné filmy a chlastací hra. Někdy kolem čtvrt na 2 ráno se G rozhodla, že udělá palačinky.. legrace s lidmi :)
Půlka prázdnin..

Repo: The Genetic opera

28. července 2012 v 23:21 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
REPO je speciální dáreček od režiséra "SAW SÉRIE" Darrena Lynna Bousmana. Film, který je tak "jiný", že ho ani k ničemu nemůžete přirovnat. Pokud milujete muzikály, můžeme zaručit, že REPO lehce zapadne mezi vaše nejoblíbenější filmy. Pro všechny ostatní je to rozhodně ojedinělý snímek, který vám přinese novou zkušenost. A to se poslední dobou v kinematografii moc často nestává.

V nedaleké budoucnosti ničí smrtící epidemie lidské orgány. Vědci začínají masivní orgánovou sklizeň. Biotechnický magnát přijde s nápadem splátek, když však někdo nezaplatí jen jednu jedinou, přijde REPOMAN a svůj orgán si vezme zpět. Ve filmu můžete vidět a slyšet nejprodávanější sopranistku všech dob Sarah Brightman nebo Ogre - zpěváka legendární industriální kapely Skinny Puppy a také Joan Jett. Kromě nich obsahuje soundtrack Repo např. tyto umělce: Stephen Perkins (Jane´s Addiction, Porno for Pyros), Clown (Slipknot), Ray Luzier (Korn, Army of Anyone), Brian Young (David Lee Roth Band), Richard Fortus (Guns n´Roses), Sonny Moore (From First to Last), David J (Bauhaus, Love and Rockets), Daniel Ash (Love and Rockets), Blasko (Ozzy Osborne band), Tommy Clefetus (Rob Zombie band), Melora Creager (Rasputina), Rami Jaffee (Wallflowers), Danny Saber (Busta Rhymes, Seal), Eric Powell (16Volt).

Nahrávací tým REPO se skládá: Yoshiki (legendární rocková kapela X-JAPAN), Josepha Bishara (Rasputina, Danzig) a Chris Spilfogel (Dreamgirls, Hairspray) (oficiální text distributora)

převzato odsud

Jsou to asi 3 roky, co sem poprvé slyšela o tomhle filmu, ale nějak sem se nikdy nedostala k tomu, abych se na něj podívala. Včera se mi to konečně podařilo (díky kamarádovi) a musím říct, že mě to opravdu nadchlo. Spousta gothic lidí, Paris, který ulítíví obličej a Repo man, který si bere zpět, co GeneCo patří. Navíc je to muzikál.. né, že bych po nich nějak šílela, ale od doby, co jsem zjistila, co muzikál umí (Sweeney Todd), jsem jim velice nakloněná.
Prostě další z mnoha mích brutálních oblíbených filmů.

The Story of my life 11.díl

28. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
Koukal sem do parku, kde skrz stromy vykukovala budova školy. Přece neni možný, abych se zabouchnul. Zvlášť ne do nějaký divný holky. Sice je zajímavá, ale její negativní aura.. nic pro mě. Zadíval sem se na oblohu. Mitch si mi stoupnul do výhledu.
"Hele, vypadáš docela slušně mimo"
"Jo, předtim sem si nevšimnul" odsekl jsem. Chvíli sem ještě koukal do blba. Típnul sem cígo a vstal.
"Musim vypadnout"
"kam?"
"Do města" všichni kluci se na mě zděšeně podívali. Ze školy se nesmí odcházet. Jedině na zvláštní povolení. Ale já si odcházím, kdy chci. Došel sem ke zdi a elegantně se na ní vyhoupl. Takhle je cítit svoboda. Chvíli sem tam jen tak seděl a pak seskočit. Vydal sem se do města. Šel sem přímo do té nejhorší čtvrti. Ovšem, pro mě to není ta nejhorší. Nikdo tu po mě nic nechce a dá se tu sehnat všechno. Přišel sem k domu se zelenými dveřmi a zazvonil. Chvíli nikdo neotvíral, ale já dál čekal. Otevřel mi kluk asi tak o dva roky mladší, než já.
"Kdo seš?"
"Jared, jen jim to běž říct" odešel. Po chvilce přišel Jarvis.
"aa, tebe sem tu dlouho neviděl"
"Byli prázdniny, byl sem zpátky doma a předstíral, že sem hodnej hoch."
"Ah tak. Pojď dál. Máme tu nejakej skvělej matroš a plánujeme ho dneska otestovat."
"Přesně proto tu jsem."
Melody
Když Gerard odešel, rozhodla sem se zajít ještě do společenské místnosti. Sedla sem si tam a koukala na televizi. Kromě mě tam sedělo ještě pár lidí. Najednou přišel jeden kluk, který chováním trochu připomínal Jareda. Vypadal jako by někoho hledal, když se jeho pohled zastavil na mě. Vyrazil ke mě, naštěstí jen tak pomalinku.
"Naše nová růžovovlasá slečna?"
"Dalo by se to tak říct"
"Jsi Melody, že?"
"Jo.. Máš nějaký speciální důvod, proč deš za mnou?"
"Chtěl sem poznat novou tvář"
"Ah tak. No tady jsem, takže jestli dovolíš, odporoučím se na pokoj."
"Počkej, chtěl sem vědět jaká seš"
"Drzá, nepříjemná a agresivní. Pro začátek by ti to mohlo stačit" zvedla sem se a šla do svého pokoje. Když sem k němu došla, na dveřích sem měla vzkaz.
Pokoj 203 až budeš chtít kamarádku, přijď.
Co to má bejt? Všichni mě chtěj za kamarádku? Zdejší lidi sou divný. Sundala sem vzkaz otevřela dveře a vešla dovnitř. Lehla sem si na postel a koukala do stropu.

The Story of my life 10.díl

25. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
Dorazil sem na dívčí kolej. Vůbec netuším, kde má pokoj. Vyšel sem nahoru po schodech. Nikde nikdo. Rozhodl sem se vyjít ještě o patro výš. Najednou jsem zahlédl růžové vlasy. To musí být Melody.
"Hej, Melody!" křikl sem a doběhl k ní.
"co je?" tvářila se dost překvapeně. Měla mokrý vlasy a na sobě župan.
"em.. promiň, nemyslel sem, že tě zastihnu zrovna takhle."
"Eh, to je v pohodě. Ať chceš cokoliv, nechceš jít ke mě do pokoje? Potřebuju pokračovat s vybalováním"
"Jo, dobře. Nebude to vadit spolubydlícím?"
"Žádný nemám, mám pokoj jen pro sebe a pořád budu."
"Wow" úžasl sem a následoval jí do pokoje. Sedla si na postel a upřeně na mě koukala.
"Tak o co de?" zeptala se.
"Hele, prosimtě, neber to nějak špatně, ale opravdu bych tě nerad viděl s Jaredem."
"Už zas s tim začínáš?"
"Vážně nechci znít jako tvoji rodiče nebo tak něco, ale nebav se s nim. Prosim. Lidi tak akorát využívá a neváží si jich. A holek už vůbec. Seš moc skvělá na to, aby tě zkazil, aby ti něco udělal."
"hele, já sem velká holka. Zvládnu to sama. A navíc mě napadla taková.. věc"
"Jaká?"
"Co kdyby sme si my pohráli s nim? Frank řikal, že to zní jako skvělej nápad."
"Nezní to špatně, ale jak to hodláš udělat?"
"Sem holka.. nebude to tak složitý"
"Nějak tě mám čím dál radši" zazubila se. Dál sme si pak povídali o tom, co bude dělat. Taky sem jí pověděl o lidech se kterejma se Jared schází. Nebyla moc překvapená. Odcházel sem už za tmy.
Jared
To snad ne. To neni možný. Musel sem si sednout. Byl sem v pokoji sám. Mlátil sem hlavou do zdi, ale nebylo to k ničemu. Jak se tohle mohlo stát. Tohle přece nejsem já. Musim za klukama. Vyšel sem z pokoje rovnou za intr. Když sem dorazil ke zdi většina kamarádů tam byla.
"Nazdárek Jarede" řekl Mitch
"Čaues"
"Nějakej skleslej"
"Jo, asi mě trochu něco trápí" usmál sem se.
"Ženská?" zeptal se Jimmy
"Už to tak bude"
"A jaká? Betty z biologie? Nebo že by Lisa z matiky?"
"Seš vedle Mitchi. Je to ta nová."
"Jaká nová? Ta divná s růžovou hlavou?"
"Hmm.. ale víš co? Kašlu na ní.."
"Jak myslíš, pak nám sem nechoď brečet" repnul si Jimmy.
"Nikdy nebrečim, ani náhodou kvůli ženský a už vůbec ne kvůli Melody"
"Hezký jméno, zajímalo mě, jak se jmenuje.. a když si s ní skoncoval dřív, než si začal, tak dovol, abych se s ní seznámil." řekl Antony a odešel. Jen sem se za ním díval. Nechci, aby jí motal hlavu, ale nemám sílu na to, abych ho zastavil. Svezl sem se na zem a zapálil si.

Pensylvánský upír

21. července 2012 v 14:06 | Shira Elizabeth Freux |  Knížky
David Wellington

Všechny oficiální zprávy tvrdí, že jsou mrtví - vyhubení od konce osmdesátých let minulého století, kdy federál jménem Arkeley chytil posledního upíra v boji na život a na smrt, který ho málem zabil. Ale důkazy hovoří jinak.
Když státní policistka Caxtonová zavolá FBI o pomoc uprostřed noci, je to Arkeley, kdo je přidělen k případu. Kdo jiný? Stejně takové volání očekával. Jistě, že již uplynulo mnoho let od doby, kdy se odehrál poslední atak upírů. Jenže Arkeley ví to, co většina lidí ne. Zbývá ještě jeden. Rozkládající se upírka v opuštěné léčebně kuje pikle a hraje o čas způsobem, jenž je vyhrazen pouze nemrtvým.
V tomto případě se Caxtonová pohybuje na neznámé půdě a je tudíž plná obav. Federál však nekompromisně trvá na tom, že existuje jen jediné východisko. Nejhorší ze všeho je však pocit, že upíři chtějí více než jen její krev. Touží po ní z důvodu, o němž sama nemá ani ponětí. Z důvodu, který zná její sfingu připomínající partnerka, jež o něm mlčí.Z důvodu, který musí objasnit, anebo při tom zemřít.
Zbývá pouhých 13 kulek mezi Caxtonovou, Arkeleyem a upíry. Třináct kulek mezi námi - žijícími, a jimi - prokletými.

Pořád mám nejradši Darrenovu verzi upírů, ale tahle je vážně zajímací. V posledním čtyřech kapitolách dojde ke zvratu, který sem vůbec nečekala, tudíš sem se nemohla dočkat, jak to dopadne. Úplný konec mě poněkud naštval, ale lepší, než nic.
Rozhodně sem si zase ráda rozšířila obzory o upírských strořeních. Hezké zpestření mého knižního života. Ale teď započně Darrenovské šílenství.

Holidays going on

19. července 2012 v 19:20 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Proflámované noci, posezení s přáteli, čtení, jak je libo, koukání na filmy pozdě do noci a 12ti hodinový spánek.
Takhle nějak to teď vypadá a ještě měsíc a půl vypadat bude. Snad kromě dopoledních návštěv učitele angličtiny, kvůli kterým občas vstanu z postele.
Za vysvědčení sem dostala své vysněné navy šaty a spoustu Céček. V anglii sem si nakoupila až běda a stejně mi zůstalo přes 100 liber. Né, že by mě to vyloženě štvalo.
Objednala sem si knížky a dnes dorazili.. škoda, že nezvládám číst tolik, kolik bych chtěla.. ještě musím jednu dočíst a přečíst jednu celou, než začnu s anglickými.
Jedna Hyde parková :)
Stále přemýšlím.. jestli si mám koupit kostěnou mikinu.. a asi to vypadá nadějně.
skeleton bracelet for whole hand bones SILVER
Jen si budu muset ještě trochu přerovnat finance.. ale to půjde. A ten děsivý náramek si pořídím taky.
Plním si wishlist.
A také si plním přání. Zbožňuju toho pána, co se vrátil ze severu. A už mu zřejmě nejsem úplně ukradená.
Uvidíme, co bude dál, zatím se ponořím do knížky, kterou už chci konečně dočíst, abych si nepřipadala, že nic nedělám.
Usmívejte se, sou prázdniny :)

Lord of the Rings: The Return of the King

19. července 2012 v 10:48 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Nadchází čas rozhodující bitvy o přežití Středozemě. Putování jednotlivých členů Společenstva prstenu se dostává do poslední a rozhodující fáze. Čaroděj Gandalf, elf Legolas a trpaslík Gimli spěchají s dědicem trůnu Aragornem na pomoc zemi Gondor, která odolává ohromnému Sauronovu vojsku. Hobiti Frodo a Sam se v doprovodu Gluma snaží dostat hluboko do země Mordor, kde musí v ohních Hory osudu zničit magický Prsten moci. Jedině tak bude síla mocného pána temnot Saurona zlomena. Podaří se jim naplnit poslání Společenstva a zachránit Středozem? A za jakou cenu? (oficiální text distributora)

převzato odsud

Je to jako jeden dloooouhý film.. a nějak moc mám ráda bitvy (minimálně tyhle) asi kvůlu Legolasovi a tomu, jak zabije člověka jednim šípem.. prostě frajer :D a Aragorn je taky skvělej. Kdybych byla menší možná bych u toho i brečela, když to vypadalo špatně.. ale všechno dobře dopadlo. Jak to tak bývá..
Líbilo se mi to, ale přece jenom mě Star Wars uchvátili víc..

Lord of the Rings: The Two Towers

19. července 2012 v 10:40 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Druhý díl filmové ságy o nebezpečném putování jehož cílem má být zničení prokletého prstenu moci začíná tam kde první skončil. Opět je hlavním hrdinou hobit Frodo. Ten se získal od svého příbuzného Bilba magický prsten po kterém touží temný Sauron a tak se dostal do samotného centra souboje mezi silami světla a temnot. Frodo jako vůdce společenství složeného z jeho přátel, kouzelníka, elfa, trpaslíka a dalších pomocníků pokračuje na cestě na vrchol sopky, aby zde prsten jednou provždy zničil. První díl byl nominován na Zlatý glóbus a získal cenu AFI. Díky zájmu diváků překročil zisk 350 milionů dolarů a především přesvědčil příznivce knihy, že tento dnes již klasický příběh lze úspěšně zfilmovat. V nezměněné sestavě vám teď tvůrci předkládají druhý díl fantaskního putování. (oficiální text distributora)

převzato odsud

Nebylo to úplně špatné, ale čekala sem víc.. Myslím, že to splnilo účel a donutilo mě chtít zjistit, jak to všechno nakonec dopadne.

Lord of the Rings: The Fellowship of the Ring

19. července 2012 v 10:37 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Hlavním hrdinou je hobit Frodo Pytlík, který se ve své vlastní domovině zvané Středozemě dostal do samotného centra bitvy mytických proporcí. Bude muset během svého putování prokázat, že moc přátelství a individuální odvahy dokáže úspěšně čelit i těm nejničivějším silám temnoty. Frodova dobrodružství odstartuje dar jeho příbuzného Bilba. Od něj získá magický prsten, který Froda postaví do soboje se silami zla reprezentovanými krutovládcem Sauronem. Ten touží za každou cenu získat prsten, protože je pro něj zdrojem neomezené moci, jedině s jeho pomocí se mu může podařit zotročit lid Středozemě a stát se jeho neomezeným pánem. Ve snaze čelit Sauronovým temným plánům, se musí Frodo spojit se několika dalšími bytostmi. Vytvoří s nimi takzvané Společenstvo složené z jeho přátel, čaroděje, elfa, trpaslíka a dalších pomocníků, se kterými se vydá na cestu na jejímž konci doufají, že se jim podaří prsten jednou provždy zničit. Jejich cesta však prokáže, že nejenom magické prsteny, ale také sounáležitost všech živých bytostí mohou dokázat netušené věci. Musí však čelit nejen nebezpečím, která na ně číhají na územích ovládaných Sauronem, ale i rozkladné moci samotného prstenu. (oficiální text distributora)

převzato odsud

byla jsem ráda, když se konečně objevili elfové a musím říct, že začátek byl trochu zdlouhavý.. ale ve výsledku to byl dobrý film a asi bych měla problém počkat, až bude pokračování.

The Story of my life 9.díl

18. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
"Looser si našel kamaráda?"
"Heh, já zas koukám, že Mel neví, co chce" řekl Gee.
"Pardon, co se tady děje? Myslim, že se můžu bavit s kym chci." pronesla sem
"No to sice můžeš, ale.. když se budeš bavit s nima, tak s tebou nechci mít nic společnýho." řekl Jared a loupl po mě svýma modrýma očima.
"Jestli se hodláš kamarádíčkovat s timhle podrazákem, tak vůbec zapomeň, že sem na tebe kdy promluvil" opáčil Gee. Frank jen tak stál a sledoval jak se to vyvyne.
"Pardon chlapy, myslim, že jednu věc si neuvědomujete. JÁ se budu bavit s kym chci, a vám to bude jedno. Jestli si chcete hrát na malý děti, tak prosím, ale mě z toho vynechte. Mějte se tu." otočila sem se a odešla. Slyšela sem za sebou nějaký křik, ale nevěnovala sem mu pozornost. Když sem už stála před budovou najednou mi někdo položil ruku na rameno.
"Franku?" divila sem se
"Jo.. víš, Gerard se mi zdál jako fajn kluk, ale jak tak vidim, má to tu pěkně rozházený. Neměl bych nic proti tomu klukovy, ale vůbec nevim o co jim de. Doufám, že jejich hádky nezapříčiněj to, že my dva se nebudeme vůbec vídat."
"V pohodě, ty seš rozumnej, ráda bych ty dva skopala do kuličky a usmířila. Ale myslim, že je to nad moje síly. Ani nevim, co si provedli"
"To já taky ne.. můhl bych to zkusit zjistit."
"Hele, když na něco přijdeš, řekni mi. Zkusim to taky, ale nehodlám dělat jenom to. Jdeš na kolej?"
"Jo jo, jen ať se ty dva navzájem sežerou"
"Jsou tak vtipní, že?"
"To teda" zbytek cesty na kolej sme si s Frankem povídali. Nakonec je z nich nejnormálnější. Podle toho, co říkal, tak je i chytrej. Rozhodně není hlupák, jen se moc neumí prosadit. Ale mám takový pocit, že tohle se hodně rychle zlepší. Obzvláště pokud se bude vídat se mnou.
Gerard
Seděl sem v pokoji a přemýšlel. Ten kluk mě už zase naštval. Nechápu, proč se pořád ploete, kam nemá. Navíc už si dělá z Melody kamarádku. To teda ne. Je moc skvělá a nedovolím, aby jí zkazil. Prostě ne. Musim jí najít. Vyběhl sem z pokoje směrem k dívčím pokojům.

17. července 2012 v 15:50 | Shira Elizabeth Freux
Znáte ty všeliaké profily, jako je třeba ten na blogu..
Občas se i ráda vyfotím..
A někdy prostě jenom plácám, co mě zrovna napadne..

píši

17. července 2012 v 15:42 | Shira Elizabeth Freux
Sem tam je z toho nějaká story, jindy pokus o text.. a někdy píšu na nějaké téma..

čtu

17. července 2012 v 15:40 | Shira Elizabeth Freux
Ráda si přečtu nějakou knížku (speciální od Darrena), ale pokud zrovna nemám chuť, vždy tu je nějaká fajn manga..

sleduji

17. července 2012 v 15:36 | Shira Elizabeth Freux
Některé filmy trvají i několik hodin..
Díky bohu, že seriály se vlezou maximálně do jedné..
Občas přidám trochu té otaku sféry a podívám se na nějaké anime..

Poslouchám

17. července 2012 v 15:30 | Shira Elizabeth Freux
Když sem byla menší zamilovala sem si ten mimozemský rock 30 Seconds To Mars, psaný Jaredem..
Dost podobně sem si oblíbila My Chemical Romance s Gerardovou temnou aurou.. (nové ale není špatné)
Pak se objevila Kanada a já poznala Davida a s ním celé Simple Plan a stejně tak rebelku Avril..
Objevila se japanofilní fáze, díky které sem se dostala do německa za Cinema Bizarre a Jesus on Extasy..
Sem tam se objeví angličané jako Franz Ferdinand, ale celkově začínám víc a víc zabíhat k metalu (ano vím, že druhů je bambilion) a mojí oblíbenkyní je Amy i s celou kapelou Evanescence..

a sem tam si poslechnu i něco jiného..

The Story of my life 8.díl

11. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
"Takže žiješ ve stínu své sestry?"
"Žila. Teď sem tady a ona ne. Hele, víš ty, že asi nejsi tak špatnej?"
"Em.. dobře, díky"
"Jo, nemáš za co, třeba budeš jeden z těch pár vyvolených, se kterými se budu kamarádit."
"To seš teda moc hodná" Dorazili sme k budově.
"Woooow.. to je úžasný"
"Jo? Počkej, jak to vypadá uvnitř. Nikdy tu nebylo tak moc delikventských studentů, aby tam byl bordel, takže je to jen trochu rozpadlý"
"Smí se tam?"
"Jasně, že ne" řekl sem a vešel dovnitř. Šla za mnou a ohlížela se po všem možném
"Proč to nikdo neopravil"
"Pověsti"
"Jaký?"
"Když to tu bylo ještě používané konali se tu plesy a v horních patrech byli komnaty buď pro nějaké účinkující nebo i pokoje pro hosty. V jednom pokoji žila jedna holka. Byla vždy vidět jen na plesech, jindy nevycházela a nikdy si nikoho nepozvala do pokoje. Vlastně ani nevím, co tu dělala, neví se ani, jestli byla nějaká šlechtična, ale prostě tu bydlela. Služebnictvo mělo nakázáno dávat jí jídlo za dveře, protože k ní do pokoje nesměli. Na jednom plese se do ní zakoukal nějaký kluk. A co jiného, když odcházela, následoval ji. V horním patře byla tma a tak si ani nevšimla, že jí sleduje. Nechal si otevřené dveře a koukala z okna na odcházející hosty. Najednou bouchly dveře. Zavřeli se. Ta holka se otočila a uviděla toho kluka. Nikdo neví, co se tam stalo, ale asi 20 minut po tom, co se odebrala nahoru, začalo v tom pokoji hořet. Oba tam zemřeli a nikdy už se tu nic nekonalo. Od té doby to tu chátrá. A ten pokoj je od té noci pořád zamčený a nejde otevřít."
"Úžasné.. je to aspoň pravda?"
"Říká se, že jo, ale kdo ví. Ten pokoj vážně nejde otevřít."
"Kde to je?"
"Nahoře." Vešli sme na schody, když sem najednou uslyšel nějaké hlasy.
Melody
Jared asi nakonec nebude vážně vůbec tak špatnej. Minimálně se s ním můžu zatím bavit, než zjistím, co je vážně zač.
Ten příběh o tomhle místě mě opravdu trochu vzal. Nečekala sem, že by se tady mohlo něco takového stát. Tohle je docela prestižní místo, ale pořád je tu možnost, že prostě kecal. Když sme vešli do horního patra uviděla sem Gerarda a Franka, jak se tu potloukají a zkoumají. Než sem ztačila cokoliv říct, ozval se Jared.

Londýn [30.6.2012 - 9.7.2012]

11. července 2012 v 15:13 | Shira Elizabeth Freux |  žiju!!
V sobotu ráno to všechno začalo..

The Story of my life 7.díl

4. července 2012 v 16:00 | Shira Elizabeth Freux |  The Story of my life
Šli sme až kdoví kam dozadu. Najednou se za roštím objevila budova. Stará zchátralá budova. Nikdy bych nečekala něco takového polorozpadlého na školním pozemku. Divím se, že to nezbourali nebo neopravili jako zbytek budov. Ale aspoň mám co prozkoumávat.
Jared
Hele, koho to támhle vidím a jde přímo pod tenhle strom. Seděl sem na stromě a pozoroval dění okolo. Melody si sedla pod strom. Mohl bych jí vylekat. Ale radši sem jí chvíli jen pozoroval. Vypadá to, že nad něčím přemýšlí. Trochu sem se nahnul, abych na ní lépe viděl. Najednou se jeden malinký lísteček utrhl a padal přímo k ní. Otevřela oči a koukala na něj. Seskočil sem.
"Co to sakra?" řekla, když sem seskočil
"Ahoj. Myslel sem, že tě nenajdu" usmál sem se na ní
"Tys mě hledal? A to jako proč?"
"Protože jsi mi přišla zajímavá. Teda.. chci říct, že sem ani netušil, co si zač a docela sem to chtěl zjistit." Jen nevrle odpověděla a vůbec nejevila zájem. Zkusil sem nějakou konverzaci a trochu se chytla. Rozhodl sem se jí ukázat Bývalou plesovou budovu. Šli sme mezi křoví, protože jinak se tam dostat nedá.
"Hele, tys řikal že tu seš, aby tě rodina nechala?"
"Jo, nechal sem se sem poslal. Mám tu od nich klid a oni nevědí, co se tu děje. Myslí si, že se tu ze mě stane nějaký génius či co. Vůbec nic netuší."
"Ah.. jsi tu vlastně dobrovolně"
"Tak jasně, že bych byl daleko radši někde úplně jinde, ale tohle.. to je asi nejmenší zlo"
"Mě to přijde jako docela velký zlo"
"Proč?"
"Nebaví mě to tu a nemám tu všechny svoje věci. Mám jich málo a i tak jich tu nemám ani půlku. Nic mi nedovolili si vzít. Hlavně sestra."
"Zlá sestra, která ti všechno zabere a nenechá tě si nic vzít?"
"Dalo by se to tak říct. Ona je vždycky ta chytřejší a hodnější a taky starší"
"O kolik je starší?"
"O 2 minuty"
"Dvojče? Panebože, na světě je ještě další člověk, co vypadá jako ty?"
"Nevypadáme úplně stejně. Ona je blondýnka. Je malinko vyšší a úplně jinak se oblíká a chová. Každá sme jiná, ale pořád chtěli, abychom byli stejný. Asi sem moc rebel na to, abych mohla soutěžit s její chytrostí, takže sem skoro všeho nechala. Nemělo to cenu, stejně mě s ní jenom srovnávali. Pak přišla možnost jít sem. Ona nechtěla, takže sem poslali jenom mě. Ale je pravda, že se mi tu líbí o něco víc, než doma."
"Ani trochu se ti nestýská?"
"Nemá po kom, neměla sem kamarády, všichni se přeze mě chtěli dostat k ní, takže sem přestala s lidma mluvit."