"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Duben 2012

Ohlédnutí/The things you're followed by..

29. dubna 2012 v 18:11 | Shira Elizabeth Freux |  Téma týdne
V minulosti každého z nás se najde pár věcí, které něchtěl udělat, měl udělat jinak či udělat měl. A jestli říkate, že u vás to tak není, tak se pořádně zamyslete. Pokud i tak na nic nepřijdete.. tak musíte být nesmírně šťastní lidé.
znáte takové to moudru typu "člověk lituje všech špatných věcí, které udělal, ale i těch pár, které neudělal"
Minulost každého z nás je alespoň částečně schována v nás samotných a je jen naše věc, koho k ní pustíme a koho ne. Často doufáme, že na některé z těch věcí nikdo nepřijde, ptoože nám to může začít připadat i trapné.
S munilostí se musíme smířit a jít dál i přesto, že je to těžké, i přes to, že se nám nechce, ale jinak se nedá žít. Musíme si uvědomit, co jsme dělali a už to znovu neudělat. Uvědomit si, co se nám nepovedlo a pokusit se to napravit. Snažit se, aby naše minulé na nás mohlo být hrdé. A budoucí já, aby mělo na čem stavět. Aby si pak budoucí minulé já mohlo říct "ano, přesně k tomuhle cíli, sem se snažilo směřovat a jsem velice rádo, že se to splnilo."
Neměli bysme žít minulostí, ale přítomností a myslet trochu na budoucnost. Minulost se už nezmění, ale vše ostatní bude takové, jaké to uděláme.
Live today, because tomorrow, you might be dead.

The Train Station Story

29. dubna 2012 v 16:40 | Shira Elizabeth Freux |  Příběhobraní
"Finally, they let me here alone" said Jeffrey to himself standing on the platform of train station.
He travelled to the London for his holidays and to visit his uncle. Jeffrey planed to hang out with his friends and have really good time with them. But he didn't have a clue about what will happen.
One day he went out with group of his friends including one girl. She called Melody. She was really pretty and intelligent. Next day they met alone. After all day of fun, they were sitting in a park in front of the lake. Staring at the water, Melody invited him to a party.
"Tonight in Soho" she said.
"All right, see you there" Jeffrey said leaving her in park. Jeffrey said his uncle about the party and he allowed him to go there. When he arrived, party have already started so he tried to find Melody. It wasn't that difficult.
"Would you like to dance?" asked her. She agreed.
After some time weird guy appeared.
"Would you like some.. pills?" asked the guy. They haven't refused. It was some kind of drugs.
Everything happened so fast. Suddenly they were on a bridge doing crazy things. Melody was walking on banister. She was little out of control. Losing her balance fell down to the path under the bridge. She seemed dead. Jeffrey panicked. He ran away back to the train station.
"I have to get out" was repeating to himself. He had to escape.
He was standing at the train station full of panic waiting for a next train to everywhere...

(úkol na angličtinu, snad to je gramaticky správně a líbí se to :))

Kočičí a Hello Kitty tote bag

29. dubna 2012 v 14:05 | Shira Elizabeth Freux |  Tvořeníní
Jak přišel nápad s vyráběním totebagů, tak jsem je hne nabídla své mámě a sestře :) V pondělí sem byla koupit materiál a dneska úplně dokončila. Ten kočičí byl už v pátek, ale chtěla sem je sem dát společně.
První je červený totebag s černou kočkou, ketrá shodou okolností připomíná kocourka, co máme u babičky :D a černým zipem
Druhý je námořnicky modrý s Hello Kitty v kytičkovaných šatech ladících s držadli a světlounce modrým zipem. Nakonec možná ještě přibydou na šatech fialové kytičky, ale to nejdřív v sobotu.
detail kytiček, pro které si jedu s sobotu:
a nakonec pár návrhů, jak všeliak můžou tašky vypadat. Bohužel nezaručuju, že seženu všechny barvy, protože výběr je poměrně dost malý :(
jo je to trochu tmavý, ale myslim, že to jde docela vidět.. :)

tričko s nápisem

24. dubna 2012 v 17:08 | Shira Elizabeth Freux |  Tvořeníní
Soo.. na mém výletě v Liberci jsem jen tak náhodně zabruslila do New Yorkeru, abych se zas podívala, co vytvořili. Objevila sem tam docela hezké tričko. Mělo hezký nápad, ale provedení a to, že je pouze v černé, bílé a šedé barvě.. trochu nuda. Tak sem si pořídila světle modré tričko a udělala svou verzi :)
co myslíte??

La luz

21. dubna 2012 v 22:32 | Shira Elizabeth Freux |  Téma týdne
Stejně jako každý týden jsem pelášila na svou hodinu klavíru a poté baletu. S obojím sem začala, už když jsem byla hodně malá. Nemyslím si, že jsem nejlepší, ale nepřijdu si vůbec špatná. Mám ráda hudbu, když jí hraji i když na ní tančím.
Ten den jsem měla jednu z posledních hodin na klavír před koncertem, jehož jsem byla součástí. Bohužel, kvůli autobusu jsem šla trochu pozdě. Nikdy pozdě nechodím. Učitelka se i tak naštvala a nutila mě tam zůstat ještě o chvíli déle. Nechtěla ani slyšet, že mě ještě čeká hodina baletu, koncert je prý důležitější, než jeden trénink. Problém byl v tom, že vystoupení s baletem se také blížilo. Bylo jen dva dny po koncertě, proto nebyl čas nazbyt ani u jednoho. Ten den moje kamarádka pořádala párty a já jí slíbila, že se na ní pokusím alespoň na chviličku objevit. Když mě učitelka klavíru nutila zůstat déle, vážně sem o tom začala pochybovat. Hned, jak mě pustila, sem si sbalila noty a utíkala o pár ulic dál, kde bylo baletní studio. Když sem přišla všichni už se dávno rozcvičovali.
"Alex, víš, že jdeš pozdě?" ptal se mě naštvaný trenér.
"Víte, učitelka klavíru mě nutila zůstat déle, protože sem přišla o chvíli později, kvůli autobusu. Vážně se moc omlouvám, hned se převléknu a půjdu se rozcvičit"
"Dělej rychle" I když jsem se sebevíc snažila, stejně sem byla hodně opožděná za ostatními. Učitel mě na tréninku také zdržel, protože prý potřebuji cvičit. Zůstala sem tedy sama v sále a cvičila. Najednou zhasla světla. Lekla jsem se. Nevěděla sem co dělat a tak sem běžela ke dveřím do šatny. Nešli otevřít. Najednou jako by se ke mně začli přibližovat dvě malá zelená světélka. Trochu připomínala oči kocoura Šklíby. Když byla až u mě, ozařovala mě svým zeleným světlem. Stále sem netušila, co se to děje. Náhle se rozsvítilo, dveře šli otevřít a jako by se nic nestalo. Vzala sem nohy na ramenka a utíkala se do šatny převléct a rovnou domů. Autobus, kterým sem obvykle jezdívala mi ujet a čekat na další sem nechtěla. Venku byla zima a kdybych stála na zastávce ještě půl hodiny, nejspíš bych přimrzla. Rozhodla sem se jít alespoň část cesty pěšky. Šla sem již vylidněnými ulicemi. Něbyl tu nikdo, jen sem tam nějaký toulavý pes, nebo kočka. Skoro sem utíkala, jaká mi byla zima, když sem si najednou uvědomila, že mi schází dech. Na chvíli sem zastavila, abych se nadechla. Stála sem zrovna před výlohou jednoho obchůdku z bižuterií, kterých je v našem městě spousta. V téhle výloze mě asi cosi zaujalo. Byl to přívěšek s klíčem. Znáte takové ty staré klíče, které vypadají jako by odemikali ženská srdce? Tohle byl jeden takový. Byl celý stříbrný, ale vypadal už trochu sešle. Nabrala sem dech a vydala se dál svojí cestou. Najednou sem uvidlěa nějakou skupinku podivných lidí. Postávali zrovna v cestě, kterou jsem šla. Rychle sem je minula a doufala, že si mě nevšimli. Bohužel všimli. A začali za mnou volat kdejaké věci. Otočila sem se a uviděla, že jdou za mnou. Přidala jsem do kroku. Oni taky. Už sem skoro běžela. Najednou sem spadla a asi se praštila do hlavy. Viděla sem jen tmu. Tmu a zelené svítící oči. Začala sem křičet a otevřela oči. Uviděla sem strop svého pokojíčku. Rozhlédla sem se okolo. Nic neobvyklého. Podívala sem se na hodiny. Bylo 8 ráno. Sobota. Na jednou sem se rozpomněla, co se stalo. Vyskočila sem z postele a vytáhla svůj batoh s věcma na trénink. Všechno v něm bylo tak naházené, jak sem to tam včera večer urychleně hodila, když sem šla domů. Nevzpomínala sem si, jak sem se dostala domů. Vylezla sem z pokoje a šla do obýváku. Máma zrovna připravovala tátovi a bráchovi snídani.
"Tak jak jsi se vyspala?" zeptala se mně.
"Měla sem noční můru, ale jinak fajn"
"Líbil se Jeny ten dárek, co jsi jí dala?" počkat, vždyť já za ní ani nebyla. Ale.. má pravdu, dárek byl z tašky fuč.
"Líbil, prý to byla jedna z věcí, které si přála. Jen sem neviděla, co dostala od odstatních brzy sem odešla" zalhala sem
"Ah, ano. To vím, stavil se tu Steve. A něco ti přinesl." Máma mi podala krabičku. Otevřela sem jí. Byl v ní ten přívěšek na který sem včera koukala a nějaký vzkaz.
Rozhložila sem papír na kterém stálo:
"Je mi líto, že si odešla tak brzo, že jsem ti tohle nestačil dát. Vím jak jsi na něj koukala." Vyděsilo mě to. Šla sem zpátky do pokoje, abych se podívala na mobil. Byla tak smska od Jeny. Říkala, jak moc se jí líbil dárek.
Já si ale nikdy už nedokázala vybavit, co všechno se ten večer stalo.

The Woman in black

20. dubna 2012 v 21:57 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Snímek na motivy klasického duchařského příběhu vypráví příběh Arthura Kippse (Daniel Radcliffe), právníka, který je nucen opustit svého malého syna a odcestovat do odlehlé vesnice, aby zde vyřídil právní záležitosti související s nedávno zesnulým majitelem rezidence Eel Marsh House. Kipps, který o samotě pracuje v tomto starém sídle, začíná odhalovat místní krutá a znepokojivá tajemství a jeho obavy se dále stupňují poté, co zjistí, že místní děti za záhadných okolností umírají. Když pomstychtivá žena v černém začne ohrožovat i jeho nejbližší, je Kipps nucen hledat způsob, jakým vražedný kruh přerušit. (oficiální text distributora)

převzato odsud

Dlouho sem neviděla žádný horor, takže sem to dnes musela napravit. Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nestálo ani jeden infarkt.. xD ale jinak moc hezky natočené, skvělé efekty, super herci. Škoda, že byl příběh malinko předvýdatelný, ale i tak je to stále awesome :)

pavoučí prsten a náhrdelník

17. dubna 2012 v 16:18 | Shira Elizabeth Freux |  Tvořeníní
už kdysi dávno jsem obdivovala Alexandrovo pavoučí prsten a taky sem jeden chtěla. Tak sem si při objednávání komponentů obědnala i lůžko na prstýnek :3 když se moje máma dozvěděla o mém plánu, tak se rozhodla, že chce náhrdelník s pavoukem. V sobotu se mi konečně povedlo sehnat vhodné pavouky (pořád trochu větší, ale to mě nějak netrápí :D) ono bylo totiž problém sehnat vůbec nějaké. No.. včera jsem to konečně dokonala a tady jsou fotky těchto dvou výtvorů :3
první je náhrdelník. Fotka je sice melinko máznutá, ale výsledek jde vidět i tak :D
a tady můj prstýnek :3 myslím, že se těď budu stále obávat, aby mi neupadl :D

Blood, The Last Vampire (2000)

14. dubna 2012 v 21:52 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Píše se rok 1966. Saya je poslední žijící členkou rodu původních upírů a díky jejím schopnostem pracuje pro tajnou americkou armádní složku, která se zabývá likvidací démonů. V přestrojení je vyslána na střední školu v Yokotě, kde má za úkol lokalizovat a následně zabít skupinu nestvůr, které mají na svědomí několik vražd zdejších obyvatel...

převzato odsud

Ano, je to rozhodně lepší, než film, ale asi to bude tím, že v anime není vraždění tak kýčovité jako ve filmech :)

Hayley Williams

11. dubna 2012 v 14:05 | Shira Elizabeth Freux |  Fashion
Poslední dobou sem trochu zamilovaná do červenovlasých slečen, což už ste si mohli všimnout :D Jednou z nejlepších je samozřejmě světoznámá Hayley Williams :3 Je amesome i když není zrovna úplně redhead (občas se to stává).
Pár jejích skvělých fotek :3

Game of Thrones

9. dubna 2012 v 16:13 | Shira Elizabeth Freux |  Serials
Kontinent, kde léta trvají desítky roků a zimy se mohou protáhnout na celý lidský život, začínají sužovat nepokoje. Všech Sedm království Západozemí - pletichářský jih, divoké východní krajiny i ledový sever ohraničený starobylou Zdí, která chrání království před pronikáním temnoty - je zmítáno bojem dvou mocných rodů na život a na smrt o nadvládu nad celou říší. Zemí otřásá zrada, chtíč, intriky a nadpřirozené síly. Krvavý boj o Železný trůn, post nejvyššího vládce Sedmi království, bude mít nepředvídatelné a dalekosáhlé důsledky..

převzato odsud

Je ti úžasné :3 Fantasy a ještě se tam objevují herci ze Skins :3 prostě skvělé a s každým dalším dílem jeto stále zajímavější :)

Longing (8.4.2012)

8. dubna 2012 v 20:47 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Znáte ten pocit, když něco strašně moc chcete?? Asi jako když lolitka touží po brandových šatech, které se neprodávají v její zemi?? Nebo když jako správný hipster chcete longboard?? Není to nic příjemného.
Škoda, že si nepřeji něco, co se dá kopit, kdyby ano, ještě bych měla šanci. Šaty se nechají ušít, na longboard se dá ušetřit. Už mě to začíná docela solidně štvát. Když už to vypadá nadějně, něco se zas pokazí. A další blbá věc je, že to vypadá né-zas-tak-špatně celou dobu i když to je špatný a nesplnitelný a vůbec.
Znáte ten pocit, kdy chcete prostě utéct?? Prostě všechno nechat a na chvilku utéct pryč, kde vás nikdo nenajde??
Včera, když jsem šla ke Kameko na Party Party měla sem hodně silné nutkání někam zaběhnout a chvíli tam zůstat. Prostě se na to vykašlat a počkat, jestli se bude někdo vůbec starat. Špatné je, když víte, že ten kdo by se mohl starat v nejlepším případě, se vůbec nezajímá. Rozčiluje mě to. Stále dokola. Nic s tím nejde dělat. Sanžím se s tím už něco udělat nějakou dobu, ale opravdu to nejde. Je to ještě sice jedna možnost, ale bohužel jí tak moc nevěřím. Kéž by.. Bohužel se ještě asi budu trápit hodně dlouho.
Ale alespoň je to trochu lepší než dříve, i když mě to štve stále stejně.

Shopping trip, distance - Dresden (5.4.2012)

5. dubna 2012 v 22:58 | Shira Elizabeth Freux |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
dnes jsem se s částí rodiny vypravila na nákupy do Drážďan.. hlavním nákupčím byla moje máma, která byla nucena si koupit šaty. Po chvíli obcházení šatových obchodů sme se se sestrou "trhly" a zašli do Cailre's a H&M. Pořídili sme si každá spooustu veciček :) ale musím říct, že ne úplně zbytečných. Krom všeho mám i nové pero na psaní. Ale ještě se budu chvíli odhodlávat k jeho výměně :D Tady je ukázka věcí, které sem si pořídila ->
black low sneakers
černé nízké boty, které teď již můžu škrtnout z wishlistu. Potřebuji takové obyčejné černé boty bez podpatků a podobných věcí.
black camisole
černé průhlední tílko. Jen tak jsem se na něj koukala a po chvíli mi ho děda koupil, protože bylo levné :)
black hearted band
srdíčkové gumičky do vlasů :) párádních gumiček mám hodně málo - jedny nové se hodí, zvláště, pokud jsou za 1€ :D
pink hearted tights
srdíčkaté růžové silonky :3 nějak mi padli do oka :)
white blouse
už nějakou chvíli sem chtěla nějakou bílou halenku :)
a teď část claire's:
union Jack necklace
anglofilní náhrdelník :)
black stared skirt
černá sukně s hvězdičkami :) původně sem si chtěla nějakou takovou ušít, ale když sem jí objevila :3

Blood, The last vampire (2009)

5. dubna 2012 v 21:45 | Shira Elizabeth Freux |  filmy
Upírka Saya je členkou tajné vládní organizace, která se zabývá lovem démonů. Ke svému lovu používá pekelně nabroušenou katanu. Děj se odehrává v půlce války ve Vietnamu na americké základně v Tokiu. Saya musí v místní vojenské škole vypátrat démony a zničit je. Produkce se ujal Bill Kong, který je podepsán pod hity jako Tygr a drak nebo Hrdina. (sheen)

převzato odsud

takovýhle filmy mám fakt ráda :) dohromady katana a upír :D co víc si přát :) dala bych rozhodně větší hodnocení, než kolik to má, ale ještě uvidím, co bude až se podívám na původní anime verzy

Dárek pro mojí sestru

4. dubna 2012 v 22:53 | Shira Elizabeth Freux |  Tvořeníní
Stejně jako sem vyráběla náhrdelníky pro sebe sem vyráběla dárek pro sestru. S kočičím tématem :3
pohled do krabičky, kde je spousta koček, tlapek a rybek :)
naušnice - asi nejjednoduší, co sem teď vyrobila :D
náhrdelník - doufám, že se ten řetízek nepřetrhne o.O ale neměl by :)
a nekonec naprosto chaotický náramek :) každý druhý přívěšek je na jiném řetízku :D (jsou dva vedle sebe)

Necklaces!!

4. dubna 2012 v 22:35 | Shira Elizabeth Freux |  Tvořeníní
minulý týden sem si objedana dingrlátka s tím, že si udělám náhrdelník :) nakonec sem se rozhodla jich vyrobit víc a dva z nich jsou už naprosto hotové :) (další jsou pro sestru k narozeninám a další ještě nejsou)
od Terezky Sariel jsem si koupila tuto kočičku, protože mám tu samou, ale jako brož, a přidělala si k ní černý řetízek se zapínáním :)
navy náhrdelník - Kameko si koupila bronzovou kotvu a mě se moc líbila a rozhodla sem se udělat si navy náhrdelník. Nakonec sem si ještě objednala vlaštovky a perly :D a má to úžasné zapínání ^^

Lebka

1. dubna 2012 v 21:58 | Shira Elizabeth Freux |  Obrázkuji
kresba uhlem.. jo, moc mi to nejde.. a navíc sem to musela přelakovat, abych si pak neměla rozmazaný všude :D

Taková ta malá zrzavá..

1. dubna 2012 v 18:31 | Shira Elizabeth Freux |  Téma týdne
"taková ta malá zrzavá" asi tak nějak bych se popsala. Chtěla bych, aby mě lidé popisovali ještě s více přídavnými jmény jako roztomilá, hodná, milá a takové ty věci. To se nestane :D ale slova jako divná, praštěná, speciální, sřelená.. to napadne každého. Stále si říkám, že bych chtěla být zase tou malou holčičkou, ale už mi to nejde. To už nejsem já. Ze mě se stal zlý cynik, který půjde do pekla za ty vtípky, co pořád říká. Jsem pošramocená minulostí. Ale i přesto jsem docela ráda za to, že jsem jaká jsem. Když tak vzpomínám, mohla sem na tom být i hůř (a občas si myslím, že horší to být nemohlo :D).
Vím o sobě, že jsem divná. A jsem a úplně ve všem. Nejvíce ale asi v mém vkusu. Líbí se mi anorektyčky.. některé. Takové ty, co jsou ultrahubené od vždycky. Takové ty, co nemají nohy :). Když se ohlídnu za svým vkusem na kluky.. the fuck - co já na nic vidim, to asi nikdy nepochopim :D Když vidím svůj vkus na oblečení.. jednou je takový podruhé zas úúúplně jiný. Mám ráda panenkovské lolita šaty, punkové roztrhané kalhoty, elegantní černou.. a tak nějak si přeji každým dnem být někým jiným (teď jsem dostala skvělý nápad na tématické dny, jaj!! :D). Zbožňuju horory, ale baví mě i takové ty trapné filmy ze střední školy s včelí královnou. Miluji rock, punk a metal, ale občas mám prostě jenom náladu na elektro. Miluji všechny zvířátka, ale nejraději mám kočky všeho druhu. Mám v oblibě fialovou, i když jí skoro nenosím. Mám velice ráda svou rodinu, své přátele a své okolí i přesto, že při pomyšlení na anglii mě přepadá takový zvláštní pocit. Stejný jako když vidím NĚKTERÉ lidi..
Tohle jsem tak zhruba já. Ten malý irský skřítek, který chce, aby ho měli všichni rádi..
I'm RAVEN!!