"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

The Twins 4.díl 2/3

17. listopadu 2011 v 19:03 | Shira Elizabeth |  The Twins
"aha.. tak snad ti v hledání pomůžu, ale už bych asi měla jít do pokoje. Moje spolubydlící se už asi bude strachovat"
"dobře, doprovodím tě"
"děkuji" hezky se usmála, zvedla se a vyběhla do deště. Vyběhl hned za ní oba zmokli a Lisa se zastavila až pod střechou. Hlasitě se smála.
"To byl ten nejlepší večer za hodně dlouhou dobu"
"vážně?"
"jistě, potkala sem někoho, kdo se o mě tak strašně nestará"
"ostatní se o tebe moc starají?"
"ano, pořád se vyptávají, co mi je, pořád chtějí vědět, co mě trápí.. nechápou, že mě trápí, jak se chovají.. navíc, kdybych jim něco říct, tak jim to přece řeknu, ne?"
"to ano, ale mají o tebe jen starost, nechtějí, aby se ti něco stalo.. myslím, že to nemyslí špatně"
"to asi ne.. ale stejně mě to štve" Lisa vzhlédla a uviděla mu do těch jeho očí. Najednou ji cosi popadlo, jako by se její srdce na chviličku zastavilo. Uviděla bílé tečky, cítila se jako by měla omdlít, ale zvládla to. Jen udělala krok dozadu a opřela se o zeď.
"Děje se něco?" zeptal se
"Ne, jen.. asi sem moc unavená.. poslední dobou moc nespím, asi to na mě konečně dolehlo a bude to v pohodě"
"aha, to abych tě doprovodil do pokoje, abys neusla tady"
"to by nebylo špatné, děkuji"
"tak pojď" šli dlouhou chodbou, postupně procházeli skoro celým intrem, protože Lisa bydlí až na druhém konci.
"chtěl bych se tě ještě na něco zeptat"
"hm?"
"kolik ti je? Vím, že je neslušné se ptát dámy, ale.. zajímalo by mě to"
"právě teď.. 15, ale brzy bych měla mít narozeniny, takže už skoro 16"
"hmm.. zajímavé"
"asi jo," usmála se "tak.. už jsme tady, tak já půjdu, byl to hezký večer, doufám, že se tu ještě někdy potkáme"
"také v to doufám"
Lisa se vrátila do pokoje a zabouchla za sebou dveře. A sedla si na postel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama