"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Rozhovor s Geem 003

18. září 2011 v 17:52 | Shira Elizabeth Freux |  Gerard Way
Bravo Girl!: Fakt ti to sluší! Jak moc je pro tebe vypadat dobře a stylově?

GERARD: Dávám si pozor na to, v čem chodím. Můj styl se ale řídí především podle naší hudby, ne podle toho, jakou mám zrovna náladu a co je pohodlné. Studoval jsem umění a myslím, že mám celkem vkus. Proto je pro mě moje image opravdu dost důležitá. :-)

Bravo Girl!: Co když se do tebe fanynky zamilují? Jak se k nim chováš?

GERARD: Ach bože. Co s tím mám asi dělat? Pozvat je na večeři? Vždycky doufám, že holky baví a zajímají hlavně naše písničky. Nechci být jen kluk z plakátu, moc si přeju, aby nás lidi měli rádi hlavně díky naší hudbě. Jako nějakej kluk - idol jsem se nikdy necítil.

Bravo Girl!: Hmm. Ale musíš uznat, fanoušků máte jako kapela dost. Na to, že nechcete být za idoly z plakátů.:-)

GERARD: Je to nejspíš proto, že jsme jako otevřené knihy. Říkáme to, co si opravdu myslíme a co cítíme. Navíc se neschováváme za výmluvy a vybíráme si témata, při kterých se ostatní drží spátky. Jsme kapela samotářů. A milují nás taky hlavně samotáři.

Bravo Girl!: Měl jsi díky svojí samotářské povaze někdy problémy, nebo tě bavilo být vždycky jiný než ostatní?

GERARD: Nijak zvlášť mi to vevadilo. Byl jsem vždycky hrozně nenápadnej kluk. Nikdy jsem si na nikoho neotvíral pusu a snažil jsem se, aby mě nebylo moc vidět. Ve třídě jsem seděl vždycky vzadu a spíš jsem sledoval, co se děje kolem. Věděl jsem ale, že takový nebudu vždycky. Bylo mi jasné, že se stane něco velkého, co změní můj život!

Bravo Girl!: Jaký jsi byl jako puberťák?

GERARD: Strašně důležitá pro mě byla a je hudba. Vždycky ventilovala moje zoufalství. Při poslechu své oblíbené hudby jsem si mohl prožít všechny pocity, které jsem v sobě tam vzadu ve třídě potlačoval.

Bravo Girl!: Teď už nesedíš vadu, ale stojíš naopak úplně vepředu na pódiu a denně se na tebe koukají statisíce lidí...

GERARD: Na jasně, na to jsem si musel celkem hodně zvykat. Musel jsem přestat být stydlivý a začít si víc věřit. Opravdu se najít. Myslím, že se mi to nakonec podařilo.

Bravo Girl!: Jde to tak snadno? Najít sám sebe a nakopnout se k něčemu?

GERARD: Nesmíš to moc řešit, musíš to jednoduše udělat. Řekl jsem si: ,,hej Gerarde, jsi fakt dobrej, ty to zvládneš!" Mít sebevědomí a věřit si! To je první krok, který musíš udělat, když chceš prorazit do světa! Pak to jde samo.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama