"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

The Way of Fate 7.díl 1/2

12. srpna 2011 v 0:00 | Shira Elizabeth |  The way of fate
Amy's POV
"Pete a myslíš, že někdy by nás mohla přeložit do LA?"
"Někdy snad"
Já do LA chci, vážně… Ale to bych asi už nikdy s Davidem nešla na sk8e, i když nevim jestli teď někdy půjde… Najednou mi přišla zpráva, jestli nechci jít na sk8e… Davide!!! Ten blázen se chce zabít nebo co? Řekla sem mu, že na sk8e ne, ale přijdu si s nim popovídat. Takže jdu k němu domů, aby nemusel nikam ven… ale myslim, že mě chce jenom dostat k sobě domů… no mě je vlastně úplně jedno, jestli půjdu k němu nebo ne, ale… nějak moc se vykecávám, co??? Hele a kdyby šel David znovu na chat, ale jenom se mnou… pokusim se mu to nabídnout. David souhlasil…
David: ahoj… tak půjdeš odpoledne ke mně?
Amy: nebudete mít dneska zkoušky?
David: no možná…
Amy: víš, že bych sebou vzala i Petea, aby si to Tim konečně uvědomil…
Amy: myslim, že by se na vás rád podival
David: zeptám se kluků a pak ti napíšu v kolik, jo?
Amy: tak jo…
O hodinu pozdějc
David: Amy, si tady?
Amy: jo… tak co?
David: ve čtyři u mě jo?
Amy: okay
Amy: už se těšim
David: hmm… já taky
Amy: tak odpoledne, jo? Musim pracovat
David: tak jo… ahoj
Amy: ahoj
Odpoledne, když sem šla z práce, sem odchytila Petea…
"Pete… vetři u mě, jo?"
"Jasně"
Čekala sem na něj, když konečně přišel, vydali sme se směrem k Davidovi domů. Kluci zahrály svoje písničky a David zazpíval. Peteovi se to líbilo… dokonce, něco zazpíval… to bylo teda něco, radši to nebudu komentovat… život pokračoval dál, kluci vydali desku, chodila sem s Davidem na sk8e život byl docela nudnej… Jednou mi šéfová řekla, že mám udělat rozhovor s jednou kanadskou zpěvačkou. Avril byla vážně v pohodě, fajnová holka… dala mi svůj mail, aby sme si mohla psát a potom sme spolu párkrát šli na sk8e… David se k nám připojil, postupně sme udělali takovou cvoklou partičku… stačí se na nás podivat a hned se každej směje…
Zase sem se v práci nudila, najednou ke mně přišel Pete…
"Amy… pořád chceš do LA?"
"To si děláš, p*del"
"Ne.. příští měsíc mě tam přeloží… chceš taky?"
"No… jo, chci"
"Tak já jí to du říct"
"Ne… počkej, musim si to ješte rozmyslet"
"No, tak se rozhodni do zejtřka"
"Zejtra ti to řeknu"
"Dobře… dneska deš zase s Avril a Davidem na sk8e?"
"Jo, bude to možná jedno z našich posledních odpolední"
"Tak si to užij"
"Jasně tak, zejtra ti řeknu"
"Tak ahoj… zejtra"
"Ahoj"
Od poledne sme se všichni tři sešli v sk8e parku. Nejdřív tam byla Avril, tak sme si spolu povídali.
"Co je Amy, seš nějaká smutná"
"No, mám jednu takovou novinku, ale nevim jestli je dobrá…"
"Ale… jasně, že je. Řikej, jaká novinka?"
"Až přijde David"
"Co si o něm myslíš?"
"Proč se ptáš?"
"Jen tak"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama