"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

The Way of Fate 11.díl 1/2

26. srpna 2011 v 0:00 | Shira Elizabeth |  The way of fate
V práci sem holky pořád vyptávali, nakonec sem jim musela říct, že už sem jim řekla úplně všechno…
Právě je období všech možnejch Tour a všichni máme hrozně moc práce, přijede sem nějaká kanadská kapela. Kterou neznám a Ashley s nima bude dělat rozhovor. Přijedou za 2 tejdny, docela by mě zajímala kdo to bude, jako já to vim, ale jako jak vypadaj a tak, ale nemám čas si to hledat. Počkám si až přijedou…
"Ashley?"
"No, co je Amy"
"Těšíš se až přijede ta kapela z Kanady?"
"Docela jo, ale ty se určitě těšíš víc, co? Když seš z Kanady"
"No, jo"
"Prej má někdy brzo přijet Avril"
"Cože, jako vážně?"
"No, prej jo, jestli chceš a jestli to bude možný, můžeš s ní dělat rozhovor"
"Fakt bych mohla?"
"Jasně, řeknu šéfový, že chci abys ten rozhovor dělala místo mě"
"To by bylo vážně super"
"Proto to dělám"
"Tak až budeš vědět, kdy sem přijede, tak mi dej vědět"
"Jasně" opravdu Avril měla přijet asi za dva měsíce, ale je divný, že mi to nenapsala, vždyť sme se dohodly, že si budem psát… i když já se ani nedivim, hrozně dlouho sem jí nenapsala a Davidovi taky ne… bože, já sem hrozná…
O týden později

Už za tejden přijede ta kapela z Kanady, já se těšim a to je vůbec neznám, ale těšim se… asi sem zcvokla, trošku… dobře, trošku víc:-D… Asi budu potřebovat psychiatra… zatím co sem byla trošku mimo uběhnul tejden, vrátila sem se do normálu a už sem tolik nešílela ze všeho jako před tim.
"Amy?" řekla Ashley, ale nemohla moc mluvit
"Co se ti stalo Ashley?"
"Nemůžu moc mluvit, něco bych od tebe potřebovala"
"Hmm, mluv"
"Uděláš za mě ten rozhovor?"
"Nemáš nikoho jinýho kdo by to udělal?"
"Řikala si, že se na ně těšíš"
"No jo, ale já je vůbec neznám"
"To já taky ne a eště k tomu nemůžu pořádně mluvit"
"Dobře, udělám to, ale jenom kvůli tobě… máš někde něco i nich, nechci vypadat jako úplněj blb"
"Jo, něco mám" podala mi papír, kde bylo všechno napsaný
"Budou tady za dvě hodiny" řekla
"Super" přečetla sem si to, ale něco se mi nezdá - členové skupiny… Sebastian, Pierre, Jeff, Chuck a David… ne že by jméno David bylo nějak neobvyklý v Kanadě, ale ještě ten Pierre… no nevim co si o tom mám myslet, ale to nebudou oni… Davidovo skupina se jmenuje Reset, tahle se jmenuje Simple Plan, Pierre nehraje ve skupině s Davidem, Tim tam neni napsanej… takže to nebudou oni… mezi tim co sem zkoumala popis tý kapely, uběhly skoro dvě hodiny a musela sem jít za nima… najednou mi došlo, že by to mohla bejt ta Pierrova kapela, ale to by byla blbá náhoda… přišla sem do tý místnosti, kam měli přijít. Chvíli sem tam seděla a potom přišel Pierre, byl to fakt on, byl vysmátej jak já nevim co…
"Ahoj Pierre"
"Ahoj Amy, hrozně rád tě vidim"
"Já taky" přišel i poslední člen kapely, byl mi povědomej, ale… ne… to není možný to je fakt on
"Ahoj Amy"
"Davide, si to fakt ty?" málem sem ho nepoznala, měl delší černý vlasy, ale jinak byl pořád stejnej. Něco vám řeknu, ale neprozradíte to nikomu, jo? Dokonce je teď hezčí než Pete… Ale buďte ticho, jo?
"Jo, sem to já"
"Takhle ti to sluší"
"Myslíš?"
"Jo"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama