"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

No Only Friends 10.díl

5. června 2011 v 23:59 | Shira Elizabeth |  No Only Friends
Lea vymyslela další úžasnou soutěž, prej v plavání a eště k tomu musej se účastnit úplně všichni, teda kromě učitele. Skončila sem na pátym místě, ale to jenom kvůli tomu, že mě to nebavilo. Gee skončil někde u konce. No, taky ho to nebavilo. Večer sme šli do města, Gee mi koupil zmrzlinu. Tenhle tejden nemůže bejt lepší. V pátek ráno Lea vymyslela, že budem hrát takovou blbou hru. Všichni sme se sešli před našima baráčkama.
"Takže lidi, je to jednoduchý každá holka si vytáhne jeden papírek, na něm najdete jméno, nějakého kluka ze třídy, to je zatím všechno teď si vyberte papírek" vytáhla sem si papírek, samozřejmě na něm bylo jako vždy Gerard, je to fakt divný, ale zlobit se na ten papírek budu až se dozvim co se bude dít teď.
"Tak jo všichni máte papírek, Teď holky si stoupnou sem do řady a kluci naproti nim, teďko kluci budou chodit a ptát se jestlije váš vyvolenej, třeba přijde ke mně a jestli sem na papírku měla jeho jméno tak si musíme dát francouzáka, jestli ne, tak mu musim dát facku. Tak stoupněte si do řady a začíná Tom, půjde to takhle postupně, jo?" Gee byl pátej, podival se na mě, usmála sem se a Gee hned věděl co má dělat. Přišla na něj řada, přišel ke mně.
"Jsem tvůj vyvolený?" zeptal se
"Ano" přišla sem k němu, objal mě a dali sme si toho francouzáka, ale nesmělo to bejt moc nápadný, no řekněte, nikdy se spolu nebavíte (teda jako ostatní si to myslej) a teď se spolu dobrovolně líbáte a eště tak… no, tak jak to prostě vypadalo. Odtrhly sme se teda od sebe. Sedli sme si pozorovali zbytek třídy, jak pokračuje ve hře. Když hra skončila, Lea nám řekla, že v těch dvojicích máme vymyslet nějaký představení, třeba zazpívat nebo tak. Naštěstí si Gee s sebou přitáhnul kytaru a já taky. Naučil mě tu písničku Shut up and play. Takže sme to neměli zas tak těžký. Při tý soutěži dělali Lea, Tom a náš třídní porotu. Když sme byly na řadě přišli sme tam a začali hrát, Gee začal zpívat a já se potom k němu přidala. A víte co? My sme vyhráli! Já mám takovou radost, vyhráli sme!!!! Byl to poslední večer takže sme šli na diskotéku, měli tam nějaký karaoke, Lea řekla, že to mám zkusit, tak sem tam šla. Bylo to fakt úžasný, ta nejjednodušší písnička, kterou sem kdy slyšela, navíc tam běhal text na takový velký obrazovce, takže sem to zazpívala bez jediný chyby v textu. To bylo super, ale tejden skončil a my sme odjížděli, škoda, ale s Geem se uvidíme pořád a s Leou taky, takže to nebude zas tak hrozný.
V pondělí ve škole sem se zase bavila s Leou, byla to změna oproti tomu když sme se nebavily, měla sem si s kym zase pokecat a zapadla sem opět mezi všechny holky všechno se zdálo v pořádku, Lea mi slíbila, že mi večer zavolá. A taky tak udělala.
"Ahoj Liz, tak konečně si můžeme zase normálně povídat"
"No, to jo, je dobře, že sme se usmířily"
"Jo, ale víš je tu něco co bych ti měla říct, ale ty bys to asi nechtěla slyšet"
"Co se děje?"
"No, tak za prvý tebe a Gerarda sme prokoukli"
"Jaký mi?"
"Já, Tom a skoro celá třída"
"Aha, no tak to je fakt super"
"To by mi ani tolik nevadilo, možná bych ti to i schválila, ale je tady ještě něco, ale… nevim jak ti to mám říct… no…"
"Řekni mi to"
"Byla to jenom sázka"
"Cože? To mi musíš vysvětlit, nechápu to, víš, že sem pravá bloncka"
"Je to jednoduchý, Tom a další kluci se vsadili s Gerardem, že tě nesbalí, protože je takovej divnej, ale podařilo se"
"To neni pravda! Byla to jenom sázka! Tomu nemůžu uvěřit. Já, ne, ne to není pravda, to sis vymyslela"
"Ne nevymyslela, bohužel, zeptej se Toma, ten ti to řekne"
"To není možný"
"Liz, jestli bis chtěla můžu dneska spát u tebe a pomoct ti"
"Přijď a co nejrychlejš nebo to nedopadne moc dobře"
"Neboj za 15 minut sem tam"
"Tak jo ahoj" rozbrečela sem se a nevnímala vůbec nic, uslyšela sem zvonek a za chvíli už Lea seděla vedle mě a utěšovala mě.
"Víš, Liz možná by to chtělo se mu pomstít"
"Možná"
"Víš, mám jeden takovej plán"
"Sem s nim"
"Máte nějaký místo kde se scházíte, že jo?"
"No, vlastně jo"
"Nejdřív dělej jakoby nic, potom mu řekni aby se s tebou sešel na tom místě, pak se ho zeptáš jestli ví co se stalo, jestli řekne, že ne, tak řekni, že ti to Tom řek, řekni mu, že víš o tý sázce, vynadej mu jak chceš. Pomůže ti to a aspoň si konečně uvědomí, že si pro něj moc dobrá"
"Víš, Leo já ho mám fakt ráda, nevěřim, že by tohle udělal"
"A proč myslíš, že by si tě začal všímat zrovna, když sme odjeli na tu soutěž, bylo to aby sme nevěděli o tý sázce, bohužel je to pravda" ráno sme přišli do školy, snažila sem se chovat jako bych nic nevěděla, ale nějak mi to nešlo.
"Liz, seš nějaká smutná"
"Ne, vůbec, sejdem se dneska, no ty víš kde… na našem místě?"
"Jo, jasně"
"Jo, jen tak mimochodem, všichni už to vědi"
"Jak to?"
"Lea mi to včera řekla, že prej nás prokoukli"
"To znamená, že už se nemusíme schovávat"
"To je pravda" Gee mě políbil, já se na něj usmála, kdyby věděl, že tajemství už není tajemstvím. Odpoledne sme se sešli na našem místečku.
"Gee, víš co se stalo?"
"Ne, co?"
"Vim o tobě a Tomovi"
"Cože?"
"Nedělej, že nevíš o čem mluvim, vim o tý sázce, jak ses vsadil s Tomem, že mě sbalíš"
"Co? To není pravda"
"Nezapírej, už ti nevěřim" utekla sem a doma sem se vybrečela a sem vyčerpáním usnula. Ráno sem přišla do školy, Lea mluvila jenom se mnou, abych se necejtila tak sama. Odpoledne sem se šla podivat na trénink kluků z fotbalu a roztleskávaček. Už se mělo pomalu končit, když za mnou najednou přišel Gee… teda co kecám Gerard.
"Liz, prosimtě musíš mi věřit není to pravda"
"Ne, nevěřim ti, teď už ne" odešla sem jenom sem uslyšela jak Gerard vykřiknul na Toma něco jako, cos jí to nalhal, otočila sem se, ty dva se začali prát, ale mě je to všechno jedno, podved si mě, slyšíš Gerarde, asi ne co? Neměla bych tolik přemejšlet. Ach jo, já to nezvládnu. Doma sem si lehla na postel a vzpomínala, když sem to eště netušila. Lži sou někdy dobrý, ale když se vyzradí, tak ranní nejedno srdce. Najednou sem uslyšela zvonek, za chvíli na mě máma volala, že je tady Gerard, ale já odpověděla vážně jednoduchym způsobem. NECHCI S NIKYM MLUVIT! Ležela sem dál na posteli, najednou kdosi vlezl oknem do mého pokoje.
"Gerarde vypadni nechci s tebou mluvit"
"Liz, když mě vyslechneš tak ti to náladu už nezhorší"
"To je pravda, tak mluv, ale jestli se naštvu tak tě z toho okna vlastnoručně vyhodim"
"No, dobře, Tom a Lea si to vymysleli, nevim proč, ale snažej se, pořád mě jenom šikanujou, já už nevim jak mám dál žít, když ty si byla jediná dobrá věc v mim životě a i tebe mi vzali" najednou se zvednul a chtěl odejít, ale to sem nemohla dovolit. Už stál před oknem, když sem ho chytila za ruku.
"Gee, já ti věřím"
"Vážně?"
"Jo, ty nejseš takovej, Lea mě už jednou zradila a teď to zkouší zase"
"To, nemůžem dovolit" najednou se otočil, byl celej takovej pomlácenej
"Gee, ty ses popral s Tomem viď?"
"Jo"
"Nemáme lehkej život, to fakt ne, ale víš co?"
"Nevim, nikdy nic nevim"
"Nahrajem na všechny jako, že se pořád nesnášíme, jo?"
"Tak jo, já už nemám co ztratit"
"Když to řikáš takhle"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama