"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Together Forever 3.díl

4. května 2011 v 20:00 | Shira Elizabeth |  Together Forever
Život šel normálně dál, ale asi po měsíci, co sem se vrátila, se Saby začal chovat divně. Chodil pozdě domů, v noci nespal a tolik se nesmál. Bylo to vážně divný. Takovej nikdy nebyl. Zajímalo by mě co mu je.
"Saby, co ti je?"
"Jaký co ti je? Nic mi neni" odpověděl
"Tak proč se nesměješ?"
"Nechci, musí k tomu bejt nějakej důvod?"
"No, měl by. Člověk by se měl ze života radovat dokud může"
"No a co. Tak se nesměju, problém?"
"Lásko, řekni mi to. Co se stalo, když sem tady nebyla?"
"Princezno, nic se nestalo. Jenom sme v obchodě neprodali jediný CD za celej tejden"
"A kvůli tomu seš smutnej?"
"No, vlastně… jo"
"Ty seš blázen" tak divně se na mě podival "a to se mi líbí"
"Miluju tě ty moje princezno"
"Já tebe taky" ty… vole, tak tohle sem nečekala, on je smutnej kvůli obchodu. Jo chápu je to jeho práce, ale i tak… Je divnej a proto ho mám ráda, co dál řešit… Všechno se ale nevyřešilo, určitě ho trápí ještě něco, něco co mi nechce říct. Já to ale stejně zjistim, časem… Nějak na to stejně přijdu, snad… Jednou v noci zas nespal.
"Sabísku, proč nespíš?"
"Nemůžu usnout princezničko"
"Vůbec nespíš. To neni dobře, měl by ses prospat"
"Už sem ti řikal, že nemůžu spát"
"A víš co proti tomu pomáhá?"
"Ne" to ze sebe dělá hlupáka nebo si se mnou hraje
"Prášek na spaní"
"Vážně?" jo, jenom si hraje "A co je to prášek?"
"No… prášek je takovej bonbónek, kterej se polyká"
"A kde bych takovej bonbónek našel?"
"Chceš ho přinýst?"
"Jo, kdybys byla tak hodná?"
"Jistě, že budu" přinesla sem mu prášek a konečně usnul, koukala sem se na něj jak spí, umíval se, asi věděl, že se na něj koukám. Druhý den už usnul i bez toho bonbónku. Asi o půlnoci se vzbudil, zvednul se z postele a odešel někam do obýváku a potom ven. Nevěděla sem co mám dělat. Najednou mi v hlavě bleskla myslenka "budu ho sledovat" věděla se, že už bude hodně daleko od domu, ale nějak sem věděla kudy šel. Oblíkla sem se a vyšla ze dveří. Běžela sem prázdnými ulicemi Bostonu a najednou sem uviděla, že už sem ho dohnala, najednou zahnul za roh, víte co tam bylo? Hřbitov, já sem hroznej strašpytel. Nejdřív sem tam nechtěla jít, ale překonala sem se, vešla sem a schovala za náhrobek. Saby tam stál. Najednou přišel nějaký chlápek, vypadal docela jinak než ostatní lidi ve městě.
"Mistře je to opravdu nutné? Opravdu ji budu muset opustit?" řekl Saby
"Chtěl bys raději zemřít?"
"Ne, to… ne"
"Tak vidíš. Sám bys nechtěl zemřít. A ona by to jistě také nechtěla"
"Ale když jí opustím, tak to bude nastejno"
"Ne, bude vědět, že se na ni díváš"
"Nebude"
"Proč?"
"Neřek sem jí to"
"Ale to musíš jinak, poslední svítání nepřežiješ"
"Ne, to ne, řeknu jí to hned, jak se vzbudí"
"Pokud tak neuděláš, zemřeš, pokud ano, budeš s ní moct být ještě měsíc" Saby byl vážně smutnej, nechápu co to má znamenat, proč by mi měl řikat, že mě musí opustit. Nechápu, co se třeba zeptat, sem v noci na hřbitově, kde nějakej chlápek vyhrožuje mýmu klukovy… Co můžu ztratit.
"Saby, co se tady děje?"
"Sandro, co ty tady děláš?"
"Odpověz mi na otázku"
"No… víš… to já…"
"Řeknu to za tebe Sebastiáne" přerušil nás ten neznámí muž
"Tak dělejte mluvte, proč chcete aby odemě odešel? Vysvětlete mi to"
"Tady přítomný Sebastián se stává jedním z nás"
"Kdo ste?"
"Já se Luminor, Mistr Luminor"
"Mistr čeho? Přemlouvání"
"Sandro, radši si dej pozor co říkáš"
"Proč? Je to jenom nějakej chlápek co tě zastrašuje, pravda bojím se, když se koukám na horory, ale nějakejch takovej lidí se nebojim"
"Ty se bojíš hororů, Sandro?"
"Neoslovuj mě jménem. Jo, bojim a co, je to všechno jenom vymyšlený, upíři, strašidla, všechno" Luminor se začal strašně smát, pak se otočil ke mně a usmál se znovu. Měl podezřele dlouhý špičáky. Vyděšeně sem se podívala.
"Mistr čeho?"
"Není to titul, jsem upír"
"Co? To si ze mě děláš…" Saby mi zacpal pusu
"Princezno, prosimtě, chovej se slušně. Jinak dopadneš jako já"
"Lásko, co ti udělal?" Saby si odhrnul vlasy, měl na krku dvě jizvy. Když sem to uviděla, Luminor se tak nechutně usmál.
"To ty?"
"Princezno!!"
"Tak princezna… Ano, byl jsem to já…. Kdo taky jiný"
"A proč mě musí opustit?"
"Co se obvykle stává ve filmech, když někoho kousne upír"
"Tak se taky… přemění v upíra" ta poslední slova sem řekla tak nějak potichu
"Saby, je to pravda?"
"Bohužel, je"
"Lásko, už spolu budeme moct být jenom měsíc?"
"Bohužel, jinak to nejde"
"Leda, že… Luminore?"
"Jestli chcete být stále spolu. Musela by ses taky stát upírem, jinak to nejde"
"To… je… jediná možnost?"
"Ano"
Ještě mám měsíc, abych o tom mohla přemýšlet. Snad bych mohla… ale, ne… to je blbej nápad. Je pravda, že ho miluju. Končim rozhodla sem se.
"Saby, už sem se rozhodla"
"Máme ještě 2 týdny"
"Já vím, ale bylo by lepší začít už teď, když potom najednou zmizíme bude to divný"
"To bude i tak"
"To je pravda"
"Za jedenáct dní touhle dobou se budem připravovat"
"Jak připravovat?"
"Mentálně"
"Jo, tak. Do tý doby si můžem, musíme užívat"
"Tak dobře" užívali sme života, ale ta osudná chvíle se stále blížila. Nevim, jestli není lepší zemřít. Ta chvíle nastala. Se Sabym sme šli na hřbitov. Přišli sme, Luminor se hned objevil.
"Tak jak ses rozhodla?"
"Zůstávám se Sabym"
"Dobře" najednou, ani nevim jak, stál za mnou.
"Ted už seš jeda z nás" řekl a kousl mě do krku, ucítila sem krev stékající po mých zádech. Najednou už sem se nebyla jako dříve. Nebyla jsem živa ani mrtva. Byla jsem něco víc. Už napořád. Nemohu zemřít ani žít mezi ostatními lidmi, mohu být pouze noční stín ploužící se tmou se svou láskou. Láskou která přetrvá navěky. Opravdu navěky.

KONEC

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama