"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Polštářek s anglickou vlajkou.

Včera v 21:19 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
*Jsem 1/3 bakalář jej c: *
Dělala jsem si pořádek v polštářcích a zjistila, že některé mé staré výtvory už nejsou zrovna hezké, či prezentovatelné. Mnoho jich šlo do světa, ale mého polštářku s anglickou vlajkousem se úplně vzdát nechtěla.
Rozhodla sem se uplíst nový obal a dovnitř jsem uvěznila polštářkovou výplň z jiných polštářů, které jsem dřív udělala jenom proto, že jsem tu výplň měla.
 

Kočka v krabici

13. června 2018 v 19:51 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
A nemyslim u s kapsulkou jedu.
Nedávno jsem u Lumenn potkala článek o útulkových zvířátkách. Původně to začal článek Báry a její podpora projektu Nekupuj! Adoptuj, což je podle mě hodně důležitý projekt. Mimo jiné se u nich inspiroval táta, když vytvářel naší číče domeček. No.. A jelikož u nás v rodině jsme převážně kočkomilové, bude tohle trochu víc o čičinách.
*Cassie ve svém přirozeném prostředí*

První šití kalhot

6. června 2018 v 21:23 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
To jsme takhle jednou byly s ma v H&M a hledaly něco... Rozhodně ne pro mě. A dopadlo to tak, že jsem si odnesla superpružný kalhoty ze slev (protože nestály ani stovku, jej). A pak jsem narazila na úplet, co se tváří trochu jako džíny a rozhodla se to ozkoušet. Tedy ušít si podle jedněch kalhot druhé.
 


Útěk (Peter May)

30. května 2018 v 21:59 | Shira Elizabeth |  Knížky
Neklasický May. Je tu vražda a skotsko, ale o tom tenhle příběh tolik není. Docela jsem se těšila a zároveň nevěděla, co čekat.

Román o tom, jak nás formují naše touhy a jak rozhodující, avšak proměnlivou roli hraje v našich životech přátelství.

Je rok 1965 a pětice teenagerů pod vedením sedmnáctiletého Jacka Mackaye opouští své domovy v Glasgow a míří do Londýna. Jack nemusel přátele dlouho přemlouvat, aby utekli před svými nudnými životy a násilnickými rodinami a aby jako kapela vyrazili za slávou a štěstím. Jenže chlapci brzy zjišťují, že realita nemá s jejich sny nic společného, a tři z nich se do osmi týdnů od útěku vracejí domů s nenávratně poškozenými životy.

O padesát let později dojde v Londýně k brutální vraždě a tři muži, nyní téměř sedmdesátníci, se musejí vrátit do města a čelit démonům, kteří je po pět desetiletí strašili a ničili jim život.

Dále se mohou objevit spoily.

Seznamování se svetrovinou

24. května 2018 v 20:23 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Pořád slýchám od babči, že bych neměla nosit oblečení s dírama. No.. Asi neměla, ale co mám dělat, když se mi líbí a na nový nemůžu sehnat látku? Tenkou svetrovinu (obyčejnou černou) jsem sháněla asi tak dva roky. A když už byla, tak nebyla vhodná doba. Nakonec jsem jí objevila u nás v obchodě, kde mají především plátna. A maj tam dost různejch barev. (Musim častěji hledat i v jinejch obchodech, než ve svejch oblíbenejch.)
Z tenké svetroviny vznikají svetry. A cardigany. Ale tohle je spíš svetr.

Písmenka

20. května 2018 v 21:40 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Mám v hlavě nějak hodně věcí. Zřejmě je to teďkon trochu trvalejší stav.
Takže písmenka, ať mám prázdnější hlavu a můžu si tam cpát informace na zkoušky a státnice.

Tvorba letní sukně (aneb teď mám pocit, že mám všechny, co potřebuju)

16. května 2018 v 22:12 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Kdysi dávno jsem si koupila černou sukni do pasu. Jenže byla dost krátká a ani ta krajka to nakonec nezachrání. A tak nějak nebyla úplně pohodlná prostě. (A nebo mám prostě jenom strašnou potřebu pořád něco šít, kdo ví)
Každopádně to skončilo nákupem látky a následně dnem šití. Jo, skutečně jsem něco dokončila za jeden den.

Kocour Bob (James Bowen)

9. května 2018 v 21:52 | Shira Elizabeth |  Knížky
Tuhle knihu jsem dala babče jako dárek. Líbila se a samozřejmě jsem pak musela zjistit, jaká teda je.

Optimisticky laděná kniha přibližuje přátelství mezi mladíkem a kocourem. Autor má za sebou zkušenosti z drogové závislosti, které se po letech dokázal zbavit. Jednoho dne na chodbě domu, v němž bydlí, najde kocoura, a když se o něj ani po několika dnech nikdo nepřihlásí, ujme se ho. Pojmenuje ho Bob a začne ho brát s sebou na svá veřejná představení po londýnských ulicích, kde si vydělá jako muzikant. Život potulného hudebníka s sebou nese nemalá rizika, autor se dostane do konfliktu se zákonem, občas se setkává s agresivními lidmi, dvakrát se mu Bob v davu málem ztratí, ale nakonec vše dobře dopadne.

Plátěné nákupní tašky (dárek pro mámu)

2. května 2018 v 20:51 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Relativně nedávno měla máma narozky a jako jeden z dárků sem se rozhodla jí, za pomocí ségry, vyrobit nové tašky na nákup.
Rozhodly sme se pro 3 tašky - červenou na pečivo, zelenou na zeleninu a modrou na vše ostatní.

Musím tu vysypat pár písmenek.

29. dubna 2018 v 21:26 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Protože mám v hlavě moc myšlenek a očividně, dokud je nedostanu ven, tak tu bakalářku prostě nenapíšu.

Přišlo na mě jaro a tak vymejšlim jeden šicí projekt za druhym... Ve výsledku si šiju kalhoty, opravuju mikinu, shánim látku na šaty a na sukni a vlastně bych pořád ráda nějaký echt letní šaty, potřebuju opravit svetr a vlastně by se mi i hodil novej zimní kabát, kterej bych si udělala přesně podle sebe. A pak přemejšlejte nad využitím biomasy, že jo...

A s pletením je to dost podobný. Protože ne... Když sem si řekla, že přece těmahle 4ma svetrama už budu mít naprosto všechno, co sem kdy chtěla, tak sem asi sama sobě nerozumněla.... Fakt ne..

Další články