"To byla jenom povídka. Jenom pokus, kterým jsem měl zabít vleklé odpoledne v práci. Místo abych s postavou v příběhu chodil od scény ke scéně, musí přece existuvat nějaká metoda, jak.. střih, střih, střih. Jak přeskakovat. Od scény ke scéně. Jak ukázat všechny stránky příběhu, ale od každé jen její jádro. Její stěžejní okamžik. A pak další stěžejní okamžik. A potom další." - Chuck Palahniuk

*Vašich komentářů si cením víc, než čísílek na počítadle.*
*Pokud objevíte nějakou hrubku, tak mi to řekněte... Já je někdy fakt vůbec nevidím :c *
*Když kliknete na obrázek, pravděpodobně na vás vyskočí zdroj. Když ne, tak je můj.*

Zkouškování....

15. ledna 2017 v 19:47 | Shira Elizabeth |  Slova o ničem - myšlenky, motivy, řeči
Není to o tom, jak moc máte času, energie nebo pochopení. Tak jako tak je to šíleně náročné období.
Vždycky, když jdu po úspěšné zkoušce domů, mám tolik energie, že bych rozsvítila žárovku. A ta postupně klesá...
Ať chcete nebo ne, přijdou další.. Teda, pokud hodně nechcete, můžete s tim seknout, že. (Stále mám možnost být striptérka nebo prodavačka ve zverimexu.)
Někdy čekáme i 5 hodin napnutí, co bude.
Mnohdy tomu už ani nechci rozumět, jen chci mít klid.
Když si uvědomíte, že jakmile dokončíte tohle, přijde další.
Nechci si stěžovat, protože právě teď už o zas tak moc nejde. Tedy, jde o docela dost, ale to nejdůležitější mám za sebou.
Chci jen přesunout svoje pocity někam jinam...
Neustálý pocit, že musím něco dělat. I když na to moje hlava už nemá kapacitu. Energii vnímat. (pozn. zkusit další hořčíkovou "léčbu")
Neklidné ruce. A neschopnost udržet informaci.
Hodně z toho je logické, ale mnohdy je daleko složitější pamatovat si princip, než vzorec.
A pak tu je vzorec o 17 neznámých.
Každou chvíli musím odběhnout k něčemu jinému, jinak bych se asi zavařila.
A to ještě neumím matice. Ah matice.
Začíná to docela bolet a já jen doufám, že to přejde. Zítra jdu opět bojovat a.. Vyhraju. Nebo je mi to možná už úplně jedno...
 

Dívka ve vlaku (Paula Hawkins)

12. ledna 2017 v 19:45 | Shira Elizabeth |  Knížky
Odměna za první udělanou zkoušku v tomto semestru. Tedy, její dočtení, ne kniha samotná.
Dlouho stála na poličce, ale nerada předbíhám, když vím, že na každou knihu dojde...

A jsem ráda, že jsem počkala.
Román, který si podmanil všechny žebříčky bestsellerů na obou stranách Atlantiku, trhá rekordy v rychlosti prodeje a je kritikou označován za letošní Zmizelou. Potřebujete vědět víc? Rachel dojíždí ranním vlakem do Londýna. Den co den si prohlíží útulné předměstské domky, a když vlak na chvíli zastaví u návěstidla, naskýtá se jí pravidelně letmý pohled do soukromí mladého páru. Postupem času Rachel začíná mít pocit, že ty dva lidi zná. Představuje si, že je zná. Dá jim dokonce jména: Jason a Jess. Jednoho dne však zahlédne něco, co ji šokuje. Stačí pouhá minuta, než se dá vlak zase do pohybu, a náhle je všechno jinak… Krátce nato se Rachel dozví, že se "její" Jess pohřešuje, a proto se rozhodne obrátit na policii. Není si jistá, zda tím nenadělá více škody než užitku, zatímco se stále více zaplétá do příběhu, který není její, ale jenž nakonec obrátí naruby život úplně všem…

Bylo to skvělý. Do posledních pár stránek jsem ani trochu netušila, že to skončí tak, jak skončilo. Vidět svět pohledem alkoholika bylo také zvláštní.
Je pravda, že Rachel byla místy opravdu otravná a.. Občas jsme měla chuť jí jednu vlepit. Buď za to, co udělala nebo neudělala. Mám teď trochu jiný pohledn a takovéto lidi.
Co mi přišlo trochu podivné byla samotná Rachel. Nějak nechápu, jak může mít alkoholička daleko menší výdrž v pití, než já.. A hlavně takový šílený výpadky paměti.. Jistě, že bez toho by příběh být nemohl, ale.. Udivilo mě to.
Trochu mě to.. Rozčarovalo?? Jsou tam věci, co slečna nerada vídá, slýchá, čte... O lidech, co opouštějí lidi, kvůli jiným lidem a změnám jich samotných.. I když být s alkoholikem nemůže být lehké, trochu mě mrzí, když si lidé vyberou lehčí cestu... Tou obvykle nedojdeme tak, kam bysme chtěli..

Rukavice bez prstů

5. ledna 2017 v 19:44 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Je tu zima.. Ne jen roční období, ale i sníh a mráz. Jako u každého správně zimomřivého stvoření nejvíce trpí moje ruce. Obzvláště v přednáškových místnostech, kde se nejspíš ani netopí a já tam vysedávám i 6 hodin v kuse.. Ale letos jsem se připravila.
 


Repakitulace a co dál..

31. prosince 2016 v 18:24 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Stejně jako loni, ale letos si připadám poučená. A víc já. Nebo jak kdy, ale někdy je lepší než nikdy, ne??
Neříkám tomu předsevzetí, ale plány. Protože jde o dlouhodobé věci. Vlastně by se ani nemuseli spojovat se začátkem novýho roku a mohli by prostě začít existovat kdykoliv a po roce bych je projela.. V tomhle je takový problém - zcela jistě bych zapomněla, kdy to bylo. Mohla bych si vybrat datum, které se dobře pamatuje, ale.. Jelikož jsou moje narozeniny relativně blízko ke konci roku...

Světýlkové období

28. prosince 2016 v 19:18 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Vánoce jsou pro mě takovým každoročním uzavřením kruhu. Tedy, roku. Těch několik hodin je každý rok stejných a já jsem za to ráda.
Kouzlo.
Ale už nejsem hobitík, který se těší na trhání papíru a nové hračky. I když trhání papíru je pořád příjemný zvuk c:
Teď se vždycky těším na to, jak se budou dárky ode mě líbit. A obvykle se líbí. Ráda dělám radost ^^

Tvořené dárky

25. prosince 2016 v 20:53 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Jelikož už je po Vánocích, je v pořádku odtajnit dárky, které jsem letos vytvořila pro svou rodinu.
Snažím se dávat si na dárcích záležet a nekupovat první věc, co mi nepřijde úplně blbá. Už nenakupuju tím způsobem, že se jeden den vydám do centra a nakoupím všechny dárky a mám klid. Protože pak se právě děje, že člověk kupuje blbosti.
Teď už mívám plán.
A někdy pořád úplně ne, ale aspoň mám trochu představu.
A dost často dárky tvořím. Ne vždycky, protože šití triček a dělání svíček nechávám na odbornících, ale stane se, že některé věci jsou prostě lepší vytvořené.

O počítačových hrách, které jsem si užila.

21. prosince 2016 v 18:46 | Shira Elizabeth |  Slova o něčem - témata
Blíží se Vánoce a prázdniny. Sice krátké, ale přece. Rozhodla jsem se konečně zveřejnit článek o hrách, které jsem letos hrála. Jelikož bude volno, máte možnost je vyzkoušet a nebo mi poradit nějaké další ^^

Prozkoumávání Pobaltí

14. prosince 2016 v 20:05 | Shira Elizabeth |  žiju!!
Byla jsem přizvána na dobrodružství v pobaltí a souhlasila jsem. Prostor, který jsem nikdy dřív nenavštívila (což bude mít za následek sundavání mapy a vybarvování dalších dílků evropy) a který by mi snad mohl přinést trochu míru do duše a klidu..

Říjnový seznam (Jeffery Deaver)

7. prosince 2016 v 20:26 | Shira Elizabeth |  Knížky
Moje první kniha od pana Deavera. Už jednou mi od něj něco bylo doporučeno, pak mi dokonce k nákupu přibalili úryvek ze Sběratele kůží, jenže to mi přišlo jako příliš jasné už podle názvu. Nemám ráda, když název prozradí celé dílo.
Jako obvykle jsem vybírala podle obalu. Nemá se to a já to dělám a obvykle se nespletu. Tady mě zaujal list (a překvapivě jsem pak jeden vylisovaný list i použila jako záložku, není nad peří a listí..). Samozřejmě bezhlavě neberu z pultů všechny knihy s pěkným obalem. Kouknu pak taky na název a přečtu si popis. A tenhle mě zaujal hned - román psaný pozpátku. Naštěstí jsem správně odhalila, že to nemá nic společného s mangou. Veškeré kapitoly a všechny ty věci okolo jsou uspořádány přesně obráceně, než obvykle. A týhle knížce to tak šíleně sluší.

Balení dárků

1. prosince 2016 v 19:02 | Shira Elizabeth |  Tvořeníní
Jelikož letos cestuji a mám ráda věci hotové včas, měla jsem veškeré dárky koupené a zabalené už v půlce listopadu. (Protože právě teď jsem mimo republiku, heheh)
A kdo mě sleduje na instagramu to už dávno ví.
A navíc.. Už se oficiálně advent, takže s Vánocema otravovat můžu.

Další články